Přepis: Jak to vidí Petr Just – 5. prosince 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté příjemný den a celý nový týden přeje Zita Senková. Jsem ráda, že právě tyto minuty trávíte a strávíte s pořadem Jak to vidí. Mým hostem je Petr Just vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha. Buďte vítán.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. Jaká budou naše témata. Podmínky pro prezidentské kandidáty. Dopady tzv. sarajevského atentátu na politické strany i na voliče a také zavazující vznešenost. Přeji nerušený poslech. Do volby prezidenta zbývá necelých 6 týdnů. Bude to poslední přímá volba podle stávajícího zákona o volbě státu, pane Juste. Změnou zákona se chce po volbě zabývat ministr vnitra Vít Rakušan, a to v reakci na spory ohledně uznávání či neuznávání podpisů pro kandidaturu. Ministerstvo si totiž zákon vykládá, jinak než soudy.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Bylo by to určitě prospěšné pokud by došlo k nějakému vyjasnění některých sporných interpretací, anebo samozřejmě sporných pasáží, které pak vedou, tedy k těm sporným interpretacím. Na druhou stranu si kladu otázku úplně stejné výrobky jsme slyšeli před 10 lety. Úplně stejné výroky jsme slyšeli před pěti lety. Vždycky, když se uzavřely ty kandidátky, když se uzavřela registrace kandidátů a vždycky to vedlo k nějakým více či větším či menším interpretačním nejasnostem nebo otazníkům a už před těmi 10, respektive pěti lety jsme slyšeli, je potřeba si na to sednout až proběhnou volby, je potřeba si na to v klidu sednout, máme na to 5 let, pojďme si ty věci vyjasnit. Nic nestalo ani před 10 lety nic nestalo ani před pěti lety, což je skutečně škoda, pokud teď konečně se něco stane bude to jedině dobře minimálně kvůli tomu, aby se stát do budoucna vyhnul některým třeba zbytečným věcem takže, pokud to teď myslí současné vedení ministerstva vnitra vážně. Já mu budu rozhodně držet palce a podporovat v této aktivitě, aby k tomu vyjasnění došlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vy pane Juste osobně považujete za nejvíc sporné. Jenom připomenu, že ministerstvo pustilo k volbám 9 uchazečů, 12 přihlášku odmítlo, do finální soupisky ještě může zasáhnout Nejvyšší správní soud. Debaty se vedou, například o tom nebo zejména, zda se mohou poslanci a senátoři podepsat pod kandidaturu vícero uchazečů.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Tak nebudu nijak originální, protože v minulých dnech už řada názorů politologů ústavních právníků nebo i zástupců politických stran, kteří se k tomu nějak vyjadřovali, tak se zejména dotýkala otázky těch podpisů poslanců a senátorů, a to ve dvou rovinách. Jednu rovinu jste sama zmínila na konci té otázky. To znamená možnost duplicitních, triplicitních podpisů, druhá rovina je, kdy vlastně může začít kandidát sbírat tyto podpisy, a to se týká právě těch kandidátů, kteří sbírali podpisy ještě předtím než byla volba vůbec vyhlášená, kdy mandáty měli i poslanci a senátoři v rámci těch minulých volebních a funkčních období, kdy teď samozřejmě vznikl otazník nebo respektive vznikají takové ty absurdní scénáře, že už si teď můžete se sbírat podpisy a podat kandidaturu na volby, které budou za 5 let za 10 let za 15, 20 let. Samozřejmě tyto absurdity nebo tyto absurdní scénáře, které se teď formulují, tak samozřejmě vycházejí z toho, že alespoň dle té aktuálně platné interpretace ministerstva vnitra není problém pokud na nominačních listinách figurují podpisy poslanců senátorů, kteří byli poslanci a senátory v době, kdy vlastně volby ještě nebyly vůbec vyhlášeny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odmítnutí kandidáti Karel Janeček a Karel Diviš tvrdí, že našli chyby v ministerské kontrole podpisů pod peticemi. Za jejich kandidaturu jednou z nich má být i vyškrtnutí samotného Karla Janečka z petice, takže ta změna by byla asi změna toho zákona na místě.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Pokud jde o posuzování těch podpisů pod těmi občanskými nominacemi, tak tam už se v minulosti a bylo to právě před těmi 10 lety poté první zkušenosti s přímou volbou, tak se zvažoval model snížení počtu podpisů, nutných podpisů, ale třeba aby ty podpisy byly ověřené. To znamená, tam by byla téměř vyloučená možnost, pokud skutečně by ten podpis byl ověřený, to znamená, byl by proti dokladu totožnosti, což samozřejmě při tom sbírání na ulici pravděpodobně k tomu nedocházelo, aspoň vycházím z toho, že velmi vysoká chybovost, tak právě ta vysoká chybovost v tom, že buďto ty údaje nejsou úplné, nebo ty údaje jsou chybné nebo se vztahují k osobě, která třeba neexistuje nebo osobě, která již zemřela, a to ještě předtím, než vůbec ta ten sběr byl zahájen, takže kdyby ty podpisy byly ověřené, jak říkám, o tom se diskutovalo už před 10 lety, tak to by samozřejmě zamezilo těmto problémům těmto podobným problémům, takže zase vracíme se k tomu, že už se o tom vědělo před 10 lety, že ta velká chybovost vzniká právě u těch podpisů občanských kandidátů. I proto podle mého názoru klesá počet kandidátů, kteří kandidují prostřednictvím té občanské petice, když se podíváme na první volby z těch devíti zaregistrovaných kandidátů před 10 lety ,6. Hned 6 šlo skrz občanskou petici plus další, kteří také chtěli, ale byli vyřazeni +1 byla vrácena Jana Bobošíková, tehdy do volby Nejvyšším správním soudem, ale třeba před pěti lety už to byly pouze 3 kandidáti z devíti, kteří šli prostřednictvím občanské petice. Dnes to jsou pouze 2 Petr Pavel a Danuše Nerudová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou pane Juste, podle vás plusy a minusy toho dvoukolového systému?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Začnu minusem. Dvoukolový systém jednak nutí občany jít k volbám 2× a vidíme to zejména u jiných voleb, které u nás probíhají dvoukolovým systémem. To znamená senátních, kde je poměrně nízká volební účast, to, ale zase na druhou stranu u prezidentských voleb nehrozí, jak víme, prezidentské volby nebo vůbec úřad prezidenta, instituce prezidenta u nás má u poměrně velký význam v rámci toho celospolečenského vnímání, a to se projevuje i na účasti ve volbách, kdy před těmi pěti lety dokonce v druhém kole byla vyšší než v kole prvním, což nebývá pochopitelně zvykem. To znamená nevýhodou je ta dvoukolovost, to dvojí chození k volbám a rovněž vlastně výhodou té jednokolové metody by bylo to, že to je prostě jednoduchý a hned ten samý den víte, kdo se po jedněch volbách, kdo se stal prezidentem. U těch dvoukolových voleb, když se podíváme nejprve na to, co říkají zastánci tohoto modelu, tak říkají, že to eliminuje nějaké extremistické kandidáty, protože i kdyby se extremistický kandidát, ať už z pravého nebo levého extrému dostal do druhého kola, tak s velkou pravděpodobností umírnění voliči, ať už zprava nebo zleva budou pak volit pro toho umírněnějšího kandidáta pod heslem nějakého menšího zla, a právě to menší zlo, ale pak často bývá považováno za nevýhodu toho dvoukolového systému, že jestli ten vítěz vlastně reprezentuje skutečně nějakou tu většinovou vůli nebo jestli ta většinová vůle je spíš odrazem toho, že většina lidí proti tomu proti kandidátovi, který kandidoval proti tomuto řekněme umírněnějšímu kandidátovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká by měla být obecně strategie kandidátů před tím prvním kolem?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
První kolo nabízím mnohem řekněme upřímnější strategii, protože můžete oslovovat ty svoje voliče, zatímco před tím druhým kolem musíte oslovit voliče i nepostoupivších kandidátů, takže z toho hlediska prvního kola je to trošku jednodušší. Na druhou stranu vy se i do toho druhého kola teprve musíte dostat, to znamená vaším zájmem je, aby i před tím prvním kolem už jste minimálně měli podporu i mimo svoje bubliny, mimo ty svoje vymezené skupiny. Ale klíčové to bude pochopitelně až v tom kole druhém, to vystoupení z nějaké vlastní komfortní zóny, kdy ten kandidát musí oslovit voliče těch svých protikandidátů, kteří nepostoupili z prvního do druhého kola.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co říkáte, pane Juste tomu vymezování se rivalovi, který je ideově velmi blízký.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
To je přirozené, protože bojují o stejného voliče, pokud se bavíme o kandidátech, kteří loví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve stejných vodách.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Jasně řečeno, ve stejných vodách, ať už to jsou kandidáti, kteří, řekněme, mají dneska podporu části vládní koalice, tak je přirozené, že mezi těmito kandidáty bude jakési přetahování mezi stejnými nebo podobnými voliči, anebo ať už to jsou kandidáti, kteří spíše míří na voliče současných opozičních stran, protože také volí v podobných vodách. Tak oni pochopitelně do sebe půjdou právě před tím prvním kolem zejména, protože před tím prvním kolem oni si budou muset vybudovat základnu pro postup do druhého kola, kde předpokládají, že budou proti soupeři, který naopak bude pocházet z toho tábora, který dneska můžeme označit jako opoziční. Na druhou stranu ta situace na špici průzkumu veřejného mínění je taková, že jsou tam 3 jména, 2 mající podporu vládní koalice, nebo části vládní koalice a 1 pocházející z toho opozičního tábora a v současné době ty rozdíly mezi těmito třemi kandidáty jsou tak malé, statisticky v podstatě nevýznamné, že z té trojice může vzniknout jakýkoliv duel kohokoliv, kterýchkoliv dvou, kteří mohou postoupit do druhého kola, takže klidně to může být i v konečném důsledku duel dvou kandidátů majících podporu vládní koalice nebo části vládní koalice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Může se objevit i někdo úplně jiný?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Vyloučeno není nikdy nic. Máme zkušenosti, máme zkušenosti, jak ty, že kandidát, který byl považován za jednoznačného favorita, se nakonec do druhého kola ani nedostal. Stejně jako máme situace, kdy naopak nějaký kandidát vyletěl nahoru, efekt Schwarzenberg z voleb 2013, na který spoléhá podle mě i řada těch kandidátů, kteří se dneska pohybují na těch příčkách čtvrté a další. To znamená s výrazným odstupem za tou první trojicí, která se pohybuje nad těmi 20 procenty, takže máme případy, jak sestupu, tak vzestupu kandidátů, ale teď jsme 6 týdnů do voleb, tehdy přece jenom ten nástup Karla Schwarzenberga byl znatelnější už nějakou dobu, zatímco teď se zdá, že se ta trojice skutečně ustálila, že finálovou dvojicí bude někdo z těchto tří a tedy i prezidentem bude pravděpodobně někdo z těchto tří, ale jak jsem řekl na začátku té odpovědi. V politice není nikdy nic předem jasně dané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohou nějak výrazně vstoupit nebo ovlivnit hlasování voličů televizní debaty, pane Juste.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Televizní debaty určitě sehrají svoji roli, ale zase bych je na druhou stranu nepřeceňoval, oni nakonec mohou mít i negativní dopad, pokud se některý z kandidátů v těch televizních debatách naopak neosvědčí, propadne, buďto, že se třeba nechá jednoduše vytočit, když to řeknu opět lidově, tak to taky nemusí mít pak pozitivní dopad. Víme, že prostě k tomuto třeba má často inklinace Andrej Babiš, to si myslím jeden z důvodů, proč ion se zatím těm debatám vyhýbá, aby nebudoval ten svůj obraz jako člověka, který se nechá jednoduše přeci jenom strhnout k nějakým více agresivnějším vystupováním v televizi, protože opět jsme u systému, který, když už se teda budeme dívat i do druhého kola, bude nutně postaven na tom, že ten kandidát musí oslovit i voliče mimo tu svoji, jak jsem před chvílí označil bublinu, a přestože třeba styl některého z kandidátů i třeba Andreje Babiše může být části populace, příjemný přijatelný, užitečný je to to, co je přiměje, aby ho volili, tak ale není to více 50 % a naopak jiné části populace to může být naopak jakoby protivné odpudivé, takže i proto myslím Andrej Babiš v současné době zatím ty debaty přeskakuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Politolog Petr Just a jeho pohled na prezidentskou volbu.

mluvčí v upoutávce
Jak to vidí host Zity Synkové na dvojce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Karel Schwarzenberg v sobotu oslaví 85 let. Po celý svůj život sleduje ducha ideje, nobles /nesrozumitelné/ tedy vznešenost zavazuje, co se vám, pane Juste vybaví, když se řekne jméno tohoto asi nejznámějšího českého žijícího šlechtice?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Těch asociací je hodně, ale když zůstanu, tedy v té politické rovině, protože samozřejmě řada těch asociací by byla i nepolitická, ale když zůstanu v té politické rovině, tak myslím, že Karel Schwarzenberg ukázal, že v politice lze mít nadhled, ale že si lze dělat legraci sám ze sebe. I z negativ a negativa, která vám odpůrci předhazují a kvůli kterým vás třeba kritizují nebo dokonce zesměšňují, tak vy dokážete před vlastně přetavit do pozitiv nebo do nějakého nadhledu, nebo že se nad tím sám zasmějete. Tady narážím třeba na časté popichování Karla Schwarzenberga za to, že při jednáních usínal a podobně, a tak on tehdy nechal vylepit plakáty, že totiž tuším, že říkali budu teď parafrázovat, když se plácají blbosti, tak spím, takže dokázal věc, kvůli které by třeba řada politiků začala ne. Já jsem nespal, to mě jenom vyfotili, když se mrknul a podobně, začali by se různě bránit více či méně absurdně více či méně důvěryhodně a podobně, tak on v podstatě řekl jo, dobře, tak jsem si třeba zdřímnul a co plácali si blbosti, tak mám to snad poslouchat, takže dokázal z něčeho, co vlastně bylo proti němu vytaženo jako negativum, něco, co ho mělo znevěrohodnit něco, co mělo říct, podívejte se, co jste si zvolili za politika tak on to dokázal vlastně obrátit a udělat z toho pozitivum. A myslím, že takového nadhledu podobného způsobu humoru v politice a schopnosti udělat si srandu sám ze sebe, máme v politice v současné době poměrně málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Karel Jan Nepomuk, Josef Norbert, Bedřich Antonín, Vratislav Menas, kníže ze Schwarzenbergu celé jméno blížícího se tedy jubilanta, český politik, čestný předseda TOP 09, bývalý poslanec a senátor, bývalý šéf české diplomacie, bývalý místopředseda Nečasovy vlády, kancléř prezidenta Václava Havla a také kandidát TOP 09 v prezidentské volbě v roce 2013 zastavme se nejdříve u ní, pane Juste, proč tehdy Karel Schwarzenberg neuspěl.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Zase těch důvodů by bylo možná na celý pořad, ale často se uvádí jako ten hlavní důvod, že bylo poměrně nešťastně z jeho strany uchopeno téma vyrovnání se s minulostí a teď nenarážím na vyrovnání se s komunistickou minulostí, ale spíše z minulosti související s druhou světovou válkou v širším slova smyslu. Tehdy pokud si pamatuji, tak se jednalo o téma jednak Benešových dekretů a vůbec role Edvarda Beneše, kdy Karel Schwarzenberg se dost nešťastně vyjádřil právě něco ve smyslu, že podle dnešních měřítek by Beneš byl před mezinárodním soudem nebo něco v tom smyslu. Nevím teď přesně opět parafrázuju to, no to samozřejmě v tom českém prostředí, které je pořád ve vztahu k Německu druhé světové válce, Mnichov, Benešovy dekrety, všechno v tom širším slova smyslu, co souvisí s druhou světovou válkou, tak česká společnost, která je na to velmi citlivá, tak to sehrálo poměrně negativní roli. Na druhou stranu kampaň Miloše Zemana byla velmi dobře rozjetá tehdy. Miloš Zeman naopak dokázal velmi dobře identifikovat témata, ve kterých ví, že osloví většinu populace, což se mu také stalo, ukázalo se to jako vhodná strategie a ten Schwarzenbergerův přešlap v podstatě byl i něčím, za co může Miloš Zeman děkovat, že k tomu došlo, že se stal nakonec prezidentem, byť samozřejmě asi to nebyl úplně jediný faktor. Je tady obecně o spojitost Karla Schwarzenberga s tehdejší vládní koalicí, která byla samozřejmě mimořádně nepopulární tehdy, ať už se na to člověk dívá z objektivních nebo subjektivních důvodů, tak tam prostě bylo propojení Karla Schwarzenberga s vládou, která dělala kroky, které často dělat musela, ale nebyly přijímány úplně pozitivně na té straně občanské společnosti. A někdy prostě dělat nemusela, přesto je udělala a za to samozřejmě Karel Schwarzenberg v jistém slova smyslu před voliči nesl určitou odpovědnost tím, že kandidoval jakožto reprezentant jedné z koaličních stran ve volbách, dostal se do druhého kola.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Překvapil vás, pane Juste, že pan Schwarzenberg vstoupil i do stranické politiky?

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
On se té stranické politice úplně nevyhýbal ani ze začátku svého politického angažmá, byť ne ve vedoucích pozicích. Do vedoucí pozice se skutečně dostal až v rámci TOP 09, ale už předtím byl členem Občanské demokratické aliance, když ta upadala, spolupracoval s Unií svobody jako senátor, už myslím, byl zvolen jako společný kandidát ODA a Unie svobody, poté byl ve vládě za Zelené, byť jako nečlen, ale byl ministrem zahraničí v té Topolánkově vládě po volbách 2006 za stranu Zelených, takže on úplně se té stranické politice nikdy nevyhýbal. To, že šel do čela TOP 09, často se uvádí, že to byla spíš určitá strategie, bylo poměrně populární, ta strana byla nová, potřebovala si získat určité místo ve veřejném mínění. Není pochyb, že tím hlavním inženýrem a tahounem té strany byl Miroslav Kalousek, ale často máte u stran, že potřebujete navenek tvář, která zaujme mnohem víc. Měli jsme více takových stran, kde skutečným tahounem, tím nějakým technickým tahounem byl někdo jiný než ten, kdo tu stranu prezentoval. Já spíše tím propagačním způsobem byly třeba věci veřejné a ten toto vedení dvojí Vít Bárta a Radek John. Taky Radek John byl známou mediálně známou tváří navenek a Vít Bárta byl tím, kdo tu stranu de facto vevnitř řídil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje vedoucí katedry politologie anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Uplynulo 25 let od tzv. sarajevského atentátu uvnitř ODS. Připomeňme, pane Juste, tuto jednu z nejdůležitějších politických událostí posledních 30 let.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Jedna z nejdůležitějších a první taková vážnější politická a následně i vládní a ústavní krize od vzniku České republiky v roce 1993. Tehdy zjednodušeně zkráceně řečeno, se objevily určité nesrovnalosti ve finančních zprávách. Zprávách o hospodaření ODS, které vedly k podezřením, jestli to, co bylo deklarováno jako sponzorské dary, jestli nebyly třeba spíše nějaké skryté všimné nebo skryté úplatky, které strana získala, no a problém byl, že tu stranu to začalo nějakým způsobem vnitřně, nebo to vnitřně nechci úplně rozkládat, ona se díky tomu nerozloží, ale začalo tam vnitřně vřít už určitým před před určitou předzvěstí těch vnitřních problémů byla v říjnu 97 rezignace tehdejšího místopředsedy ODS Josefa Zieleniece i na posty ve vládě byl tehdy ministrem zahraničí. A pak v listopadu, kdy přišla výzva tehdejších místopředsedů Jana Rumla a Ivana Pilipa vůči Václavu Klausovi, tehdejšímu premiérovi a předsedovi ODS, aby se k tomu jasně postavil, vyvodil z toho odpovědnost a sarajevský atentát, protože Václav Klaus v tu dobu byl na služební cestě v Sarajevu v bosenském hlavním městě. A tady si myslím, že udělali tehdejší tehdejší iniciátoři největší chybu to, že učinili uvízl Václavu Klausovi, kdy nebyl v České republice, tak, přestože oni tvrdili, že o tom předtím s ním mluvili, i když ještě byl v České republice, že se na výkonných radách ODS řešilo. Tak, ale to, že ten hlavní ten mediální ten veřejně známý, ta veřejně známá výzva proběhla v době, kdy Václav Klaus byl v Sarajevu, tak Klausovi se velmi velmi strategicky podařilo vlastně celé to rámovat jako zradu nejbližších spolupracovníků v době, kdy on se nemůže přímo bránit a úplně tím odsunul vlastně interpretaci celé kauzy, protože on úplně odsunul to hlavní téma. Tu podstatu tam tu ten Merit, to vlastní meritum bylo najednou odsunuto a najednou to celé bylo zrada, bylo to celé rámováno jako zrada, tak to bylo rámováno uvnitř ODS, tak to bylo rámováno i v tom nadcházejícím půlroce, který potom byl před předčasnými prezidentskými a předčasnými parlamentními volbami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to pane Juste, ovlivnilo pak jednat fungování politických stran, ale jak to mělo dopad i na nás na voliče.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Když začnu na strany, tak to mělo poměrně zásadní dopad na vztahy mezi tehdejšími koaličními partnery ODS, KDU-ČSL a ODA, protože KDU-ČSL a ODA pochopitelně využili oslabení ODS k tomu, aby sami si trošku přihřáli polívčičku. Na druhou stranu, ukázalo se nakonec, že sami měli určité kostlivce ve skříni. Minimálně ODA tam měla určité kostlivce ve skříni s podobnými problematickými finančními záležitostmi, no samozřejmě pak, když vznikla Unie svobody, coby strana vzniklá z těch kritiků vnitrostranických kritiků Václava Klause, tak tím pochopitelně tak stranický systém byl také ovlivněn, ale ovlivnilo to i vztahy mezi ODS a Unií svobody, co by jejich bývalými kolegy ze strany, no mělo to i dopad na povolební uspořádání po volbách předčasných volbách 1998, když se vlastně k moci dostal vítěz voleb ČSSD podporovaný v rámci té tzv. opoziční smlouvy Občanskou demokratickou stranou a tím vlastně byly vyšachovány z toho dalšího další podílu na moci strany jako KDU-ČSL a Unie svobody, které tehdy byli v těch napjatých vztazích s ODS, no a na voliče já si myslím, že to celé vůbec toto období opoziční smlouvy mělo poměrně zásadní dopad na celou společnost. Pozitivním i negativním slova smyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas. Přeji hezký den. Na slyšenou.

Petr JUST, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.