Mrtvý v plamenech. Odhalení vraha pohřbeného mezi oběťmi politických procesů

Ráno 4. října roku 1949 vypukl v Praze na Letné požár, jaký hlavní město dlouho nezažilo. Z bývalého cirkusu Apollo zůstaly jen spálené trosky. V budově tehdy sídlily škodovácké kanceláře, autoopravna a zaměstnanecká ubytovna. Z okna na poslední chvíli vyskočil jeden automechanik. Naštěstí v budově nikdo jiný z 200 zaměstnanců nebyl.

Smrt hlídače

U vchodu se ale našla ohořelá mrtvola 62letého hlídače objektu Ladislava Straňáka. Inspektoři Jaroslav Zahrádka a Miloslav Nečásek brzy zjistili, že zemřel ještě před požárem. Tupý předmět mu rozrazil lebku. Vzhledem k místu nálezu těla ale nemohlo jít o žádný předmět z hořící budovy.

Domněnku o vraždě a úmyslném založení požáru potvrdil nález kanystru. Také závora na vratech byla úmyslně pokroucená, jako by do ní narazilo auto. To potvrdil i jeden ze svědků. Ono auto se dokonce našlo kousek od místa činu. Zdemolované. A s podivným vzkazem za stěračem.

Vyhlašujeme válku proti utlačovatelům. Budeme ničit, ničit, ničit.
Bratrstvo Ohnivá ruka

Požár měl jen maskovat krádež

Auto bylo ukradené z autoopravny. Den předtím na něm jeden z automechaniků pracoval. Protože se v něm našly součástky od počítacích a psacích strojů, pracovali kriminalisté s hypotézou požáru, který měl maskovat krádež. A tu musel provést jen někdo, kdo věděl, že v budově takové věci jsou. A kde přesně jsou.

Pomohlo také, že si automechanik vzpomněl, kolik mělo zničené auto na tachometru: 31 320 km mu totiž připomnělo datum jeho narození 31. 3. 1920. Části ze zničeného auta se navíc našly v parku nedaleko Bořislavky, kde auto podle všeho narazilo do sloupku a upadly mu dveře.

Okruh pátrání je jasný

Seděly i otisky pneumatik. Podle ujetých kilometrů na tachometru se tedy hledal zaměstnanec Škody (i bývalý), který bydlel severozápadně asi 6 km od místa činu. Tomu odpovídaly údaje o dvou zaměstnancích. Jen jeden z nich byl muž a právě mužskou postavu za volantem popisovali svědci.

Antonín Frejka navíc ukončil pracovní poměr v březnu 1949 kvůli „ztrátě důvěry“ a byl od té doby nezaměstnaný. Frejka nezapíral dlouho. Otisky prstů v ukradeném autě se shodovaly s jeho a na oblečení, které jeho žena nestihla vyprat, se našly stopy benzínu a krve shodné s krví zavražděného hlídače.

Vrah mezi oběťmi

Při domovních prohlídkách u Frejkových kompliců Josefa Měchury a Luďka Čížka se později našly i ukradené psací a počítací stroje. Frejka se jen bránil, že hlídače zabil v sebeobraně. Na místo činu se s autem vrátili prý proto, aby mohli sledovat požár. A podivný vzkaz napsali kvůli zmatení stop.

Antonín Frejka dostal v březnu 1950 za vraždu a mnohamilionovou škodu na shořelé budově a 62 autech trest smrti oběšením. Protože se v 50. letech popravovalo hlavně z politických důvodů, byl pohřben spolu se stovkami politických vězňů na Ďáblickém hřbitově. Dodnes je tak jeho jméno zapsáno na čestném pohřebišti mezi oběťmi inscenovaných politických procesů.