Mistr podvodník. Skutečného radu Vacátka ale nepřevezl
Seznam jeho falešných jmen je úctyhodný. Dokázal podvést a obrat desítky lidí. Prokázal skvělé herecké nadání, když se mu podařilo podvést i policii.
V lednu 1925 přišli na bezpečnostní oddělení pražského policejního ředitelství zaměstnanci firem Ernest Diessen a Erich Dorn, kteří shodně pátrali po svém šéfovi. Setkali se s ním osobně při nástupu, pak ho už nikdy neviděli.
Uzavřel s nimi skvělou smlouvu na měsíční plat 1200 korun, 3% provizi z uzavřených obchodů a 60 korun denních diet. Hned jim také koupil celoroční legitimaci na státní dráhy v ceně 4500 korun, na kterou si vzal zálohu 2000 korun. Jízdenka ale byla falešná.
Vaňásek zasahuje
Vyšetřování případu se ujalo speciální Oddělení železniční policie (o něm více viz případ Záhada zavřeného vagonu) pod vedením legendárního vrchního policejního rady Josefa Vaňáska alias Vacátka. Ten dospěl k závěru, že Diessen a Dorn je jedna osoba. Inspektor Augustin a detektiv Kohout pak pod falešnými jmény odpověděli na podobný inzerát na práci jako postižení a s Diessenem/Dornem se setkali.
Na policii se zatčený prokázal doklady na jméno Ernest Diessen z Německa. Při ověřování se ale v albu zločinců zjistilo, že se jedná o známou firmu – podvodníka Arnošta Dybu z Horšova Týna. U něj doma se pak našla falešná razítka státních drah i s objednávkou jejich výroby.
Půlmilionový podnik
Policisté kontaktovali firmu, u které si falešné legitimace Dyba objednával. Vyrobili mu jich 220. Kdyby je dal do oběhu všechny, pro dráhy by to představovalo škodu skoro milion. A kdyby za všechny vybral zálohu, měl by z nich 440 000.
Inspektor státních drah Jindřich Plíška odhadl, že v oběhu je zhruba stovka falešných jízdenek. Škoda se tedy mohla pohybovat kolem půl milionu korun.
Dyba ale nelenil ani ve vazbě. Simuloval bolest zubů a pak v čekárně u zubaře utekl přes záchod. Kriminalisté hlídali Dybovu ženu a čekali, kdy udělá chybu. Počítali, že si bude chtít obstarat falešné doklady a dostat se přes hranice. Nemýlili se.
Ztráta invence
Dyba na to šel opět přes pracovní inzerát v novinách. Ukázalo se, že inzerát podal jistý Erich Körner v Opavě. Policisté, stejně jako Dyba, použili stejný trik. Vyslali na schůzku fingovaného zájemce a ukázalo se, že inzerentem je skutečně hledaný podvodník.
Byl zatčen, když několika zájemcům o práci začal vyřizovat pasy a víza. Dyba nikdy nepřiznal, že některé z dokladů chtěl použít pro sebe. Soud se konal v únoru roku 1926. Dybu odsoudil do těžkého žaláře na čtyři roky, zostřené postem každého čtvrt roku.
Související
-
Záhada zavřeného vagonu. Skutečný kriminální případ „rady Vacátka“ z roku 1919
Situace na československé železnici po první světové válce byla dramatická. Skupiny zlodějů s revolvery plenily v noci celé soupravy. Byli velmi vynalézaví a kradli...
-
Vrchní rada Josef Vaňásek
Muž, který vedl legendární pražskou Čtyřku, IV. bezpečnostní oddělení (stejné číslo popisné ale nesla i budova v Bartolomějské ulici, kde oddělení sídlilo).
-
Rada Vacátko vždycky jezdil na místo činu. Byl to workoholik, tvrdí policejní historik
Vraždy, loupeže, drogy a prostituce. Za první republiky proti nim bojoval i rada Vacátko se svými kolegy. Všichni skutečně žili a případy, které líčí TV seriál, se staly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
