Vrchní rada Josef Vaňásek
Muž, který vedl legendární pražskou Čtyřku, IV. bezpečnostní oddělení (stejné číslo popisné ale nesla i budova v Bartolomějské ulici, kde oddělení sídlilo). Spadali pod něj všichni agenti. V podstatě celá pražská kriminálka.
Narodil se 1. listopadu 1877 v pražských Holešovicích. Vystudoval gymnázium v Hellichově ulici a Českou univerzitu. K policii nastoupil v roce 1904 (v té době pracoval i na dislokovaném pracovišti v Plzni, kde ještě za války řešil případ Výbuchu muniční továrny v Bolevci).
V roce 1918 si ho do svého týmu vybral tehdejší vládní rada Josef Knotek. (Zhruba v této době se odehrávají případy Smrt oznámila kukačka, Záhada zavřeného vagonu nebo Vražda v Bolzanově ulici)
V roce 1923 byl Vaňásek jmenován vrchním radou (z této doby pochází případ Smrt na inzerát, Zločin na Císařské louce, Zlatý poklad nebo Mistr podvodníků). Když v roce 1930 vládní rada Knotek odešel do důchodu, byl do nejvyšší policejní funkce jmenován právě Vaňásek a dál šéfoval pověstné pražské Čtyřce (v této době se odehrává případ Bílý jed).
Vždy na místě činu
V čem jsou jeho největší zásluhy? „V první řadě je to jeho profesionalita. Pokud mu to okolnosti dovolili, jezdil na místo činu a po ohledání a na základě svých zkušeností stanovoval další postup vyšetřování,“ popisuje emeritní policejní rada Miloš Vaněček.
„Mimo jiné úspěšně reprezentoval československou policii na jednání Společnosti národů v Ženevě. Bylo to v oblasti penězokazectví a zneužívání návykových látek. Od roku 1930 byl zástupcem policie na jednáních Mezinárodní kriminální policejní komise. Naposledy to bylo v roce 1936 v Londýně.“ Byl mimo jiné třeba u vzniku Interpolu.
Pomník policejního rady
Ve funkci vládního rady vydržel Vaňásek až do smrti 8. února 1938. Na pražské Čtyřce pracoval na nejzávažnějších zločinech. Vyšetřoval třeba loupežnou vraždu klenotníka Havrdy z roku 1930, kterou TV seriál Hříšní lidé města pražského připomíná jako příběh Malý a velký vrah.
Jeho pomníkem (tj. nevyřešeným případem) je vražda Otýlie Vranské, jejíž vyšetřování stále probíhá (viz speciál Tonka a Jack Rozparovač). Ve středu 1. listopadu 2017 byla Vaňáskovi odhalena pamětní deska Ve Štefánikově ulici 38 na Praze 5, kde rodina Vaňásků bydlela.
Vaňásek vs. Vacátko
Jako vrchní rada měl Vaňásek v pravomoci veřejnou bezpečnost, mravnostní policii, policejní věznice, ztráty a nálezy a Všeobecnou kriminální ústřednu. Jeho tým tak zdaleka netvořilo jen pět lidí, jak by se mohlo zdát z televizního seriálu Hříšní lidé města pražského.
Jaroslav Marvan jako rada Vacátko ale Vaňáskovi odpovídá jak vizuálně, tak povahově. Vaňásek prý býval typický workoholik: pokud mohl, každé fáze vyšetřování se sám zúčastnil. Vždycky dojížděl na místo činu, případ nikdy neřešil z kanceláře. A podobně jako filmový Vacátko také miloval kulečník.
Související
-
Mistr podvodník. Skutečného radu Vacátka ale nepřevezl
Seznam jeho falešných jmen je úctyhodný. Dokázal podvést a obrat desítky lidí. Prokázal skvělé herecké nadání, když se mu podařilo podvést i policii.
-
Rada Vacátko vždycky jezdil na místo činu. Byl to workoholik, tvrdí policejní historik
Vraždy, loupeže, drogy a prostituce. Za první republiky proti nim bojoval i rada Vacátko se svými kolegy. Všichni skutečně žili a případy, které líčí TV seriál, se staly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.