„Scénář Šviháků jsem četl ve vaně a ukápla mi slza.“ Herec Martin Pechlát o mužích a odpuštění
„Z filmu mám obrovskou radost a diváci děkovali,“ popisuje herec premiéru snímku Šviháci v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Film podle něj nabízí nečekaně přesný pohled do mužské duše. „Když jsem si scénář četl ve vaně, byl jsem nadšený. Ten příběh mě táhl, zhltnul jsem ho na jeden zátah, a na konci mi dokonce ukápla slzička.“ Silné téma vidí i v selháních, která k životu patří. „Je to taky o důležitosti odpouštění.“ Co si on sám myslí o odpouštění? Poslechněte si.
„Asi bych občas reagoval jinak než moje postava, ale jako herec jsem se s ní ztotožnil. Je to snímek o mužském humoru a přátelství. Chlapi se navzájem špičkují, ale když jde do tuhého, tak se podrží,“ popisuje.
Jedním z témat filmu je i odpuštění, které on sám považuje za jednu z nejtěžších, ale zároveň nejdůležitějších věcí v životě. „Jsme omylní, omlouváme se a pak čekáme od ostatních to nejdůležitější: odpuštění. Když vidíte, že omluva je upřímná, měli byste odpustit,“ říká otevřeně a dodává: „Být morálním arbitrem a rozčilovat se nad slabostí druhých je jednoduché.“
V reálném životě to ale podle něj není vždy tak přímočaré. „Křivdy mívám někde schované,“ přiznává. „Snažím se ale odpouštět. Mám pocit, že jsme tady jen na chvilku, takže chci jít dál a nechci se v tom babrat,“ uzavírá Martin Pechlát v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
