Vražedkyně, nebo zavražděná? V jedné z největších záhad české kriminalistiky figuruje StB a špičkový vědec

Byl to špičkový německý vědec s českými kořeny. Díky němu se například uskutečnil první televizní přenos z olympiády v Berlíně. Ne každému ovšem byly jeho objevy po chuti. Proč ale musela zemřít jeho žena a syn, se dodnes nepodařilo zjistit.

Účinkují: Matouš Ruml, Andrea Elsnerová, Alexandr Mojžíš, Martin Písařík, Růžena Merunková, Lucie Pernetová, Aleš Procházka
Vypráví: Vilém Fránek
Připravili: Jitka Škápíková, Vilém Fránek
Zvukový mistr: Radek Veselý
Zvukové efekty: Petr Šplíchal
Režie: Dimitrij Dudík
Premiéra: 26. 1. 2022
Autorka projektu: Bronislava Janečková

Erich Hudec vystudoval berlínskou techniku. Poté se věnoval přenosu informací na dálku. Jeho objevy však brzy začaly hrát důležitou strategickou výhodu ve vojenském soupeření.

Když pro rodinu přestalo být v Berlíně bezpečno, přestěhoval se v roce 1944 do Říčan u Prahy a v nedalekém Tehově se stal správcem vysílačky. Na konci války se mu podařilo přesvědčit německou posádku, aby se českým zaměstnancům vzdala bez boje, a tak bez úhony přežila i jeho laboratoř a vynálezy.

Zdálo se, že Erich Hudec bude moci v poválečném Československu začít nový život a soustředěně se věnovat vědě. V květnu roku 1946 ale proti němu vyšel nenávistný článek v Rudém právu. A tak se Hudcovi znovu stěhovali. Tentokrát do Kunštátu na Moravě.

Ostře sledovaná osoba

Na zámku Kunštát získal vědec rozsáhlý byt i prostory pro svoji laboratoř. Z velkých plánů na sériovou výrobu jeho vynálezů ale brzy sešlo. Stát se k odkupu jeho patentů neměl, nezdařila se ani dohoda na spolupráci s československou poštou.

Erich Hudec byl špičkový německý vědec s českými kořeny

A tak se Hudec rozhodl uplatnit své objevy v zahraničí, kde se měly jeho přístroje vyrábět. Odběratelem měl být patrně Sovětský svaz. Československé zpravodajské orgány si ale úskalí podobné spolupráce uvědomovaly, a tak se Hudec stal ostře sledovanou osobou.

Materiály o něm shromažďovala zemská úřadovna StB Brno, kontrolu převzala také vojenská kontrarozvědka. Přesto Hudec v roce 1947 odjel na jednání do Švýcarska a Francie. Z cesty se ale už nevrátil. Naopak začal plánovat, jak dostat za hranice i svoji ženu a syna.

Příliš mnoho proč

K tomu ale už nikdy nedošlo. Osudného rána 8. června 1948 našla úřednice zámeckého velkostatku Hildegardu Hudcovou i syna Oldřicha mrtvé. Hudcova žena ležela na nádvoří bez známek života. Desetiletý syn byl nalezen ve své posteli zavražděný sedmi ranami sekerou do hlavy.

Zločin byl oznámen oblastní kriminální úřadovně v Brně. Vzápětí však vyšetřování přebrala StB, která případ záhy uzavřela jako sebevraždu – matka ubila syna a pak vyskočila z okna. Pořízená dokumentace a další okolnosti se však této verzi příběhu vzpírají.

Jakou roli v případu sehrál zakladatel StB a poúnorový ministr vnitra Rudolf Barák? Jaké byly další osudy Ericha Hudce a proč je i jeho smrt obestřena tajemstvím?

autoři: Jitka Škápíková , opa
Spustit audio

Související