Meteor o vraždící vose, podzemní vodě a pouťových tricích
Poslechněte si:
- 02:05 Záludnost podzemní vody
- 11:38 První vědecká výprava do Jižní Ameriky
- 15:58 Jaké vlastnosti musí mít dobrý vědec?
- 25:11 Vosa, která vraždí včely
- 34:25 Porušují pouťové triky zákony matematiky?
Záludnost podzemní vody
Poslední roky jsou u nás velmi suché. Málo prší a když sprchne, voda rychle odteče. Letecké snímky usychajících lesů vypadají děsivě. Úroda některých plodin bude zoufale nízká. Vody v řekách není mnoho, i některé studny mají namále… A některé obce už zakazují napouštění velkých zahradních bazénů. Přesto hladina hluboké podzemní vody stále stoupá. Čím vysvětlit tento paradox? Jak se voda v podzemí pohybuje? Budeme budovat dálkovody podzemní vody? O tom všem hovořil hydrogeolog Petr Mixa z České geologické služby.
První vědecká výprava do Jižní Ameriky
Roku 1799 německý přírodovědec Alexander Humboldt zamířil do Jižní Ameriky na vědeckou výpravu. Chtěl poznat tento neprobádaný kontinent. Pokusil se například vystoupat ekvádorské Chimborazzo, považované tehdy za nejvyšší horu světa. Bohužel, ve výšce kolem 5900 metrů, nějakých 400 metrů pod vrcholem, jejich trasu uzavřela nepřekročitelná trhlina.
Nejdelší a nejplodnější soukromá vědecká výprava historie skončila 3. srpna 1804 přistáním ve francouzském Bordeaux. Co dalšího Humboldt v Americe zažil? To jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Jaké vlastnosti musí mít dobrý vědec?
Může být dobrým vědem každý? Nebo musí jít o člověka s určitými vlastnostmi, které jsou pro vědecké bádání důležité? Ptali jsme se na názor 10 členů Učené společnosti ČR. Odpovídali teoretický fyzik Jiří Bičák, jazykovědec František Čermák, astronom Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, fyzioložka Helena Illnerová, matematik Jaroslav Nešetřil, genetik Václav Pačes, chirurg Jan Pirk, imunoložka Blanka Říhová a biochemička Eva Zažímalová.
Vosa, která vraždí včely
Květolib včelí je samotářská vosa. Skvěle se stará o svoje vajíčka tím, že jim do tunýlku ve stromě dodává prvotřídní potravu – mrtvou včelu. Vosa přišla na skvělý trik, jak uchovat včelu poživatelnou i po několik dní, aniž by ji znehodnotily plísně. Vosa používá svých znalostí chemie. Jako kdyby studovala konzervaci potravin v ochranných atmosférách. Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.
Porušují pouťové triky zákony matematiky?
Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru "Mate-matika?". Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika Doc. Mirko Rokyty z MFF UK. V pátém díle se vydáme se dvěma slečnami na pouť a budeme svědky, jak prohrávají díky matematickým trikům. Poslechněte si náš příběh.
Související
-
Meteor o nekonečném hotelu, nesrovnalostech o Janu Husovi a očkování proti vzteklině
01:04 Upálení Jana Husa a zatmění Slunce 12:05 Očkování proti vzteklině 16:10 Nové důkazy o Tunguské katastrofě 28:25 Co se líbí vědcům? 35:58 Nekonečný hotel budí úžas!
-
Meteor o pavoučím lepidle, skryté galaxii a výhře díky matematice
01:23 Pavoučí lepidlo 10:43 Věstonická venuše 14:58 Překvapivý nález trilobita 22:50 Co štve vědce? 29:15 Skrytá galaxie 36:53 Jak vyhrát auto díky matematice?
-
Meteor o evolučním zázraku, dospívání a šimpanzích píšících román
01:05 První lidé na Měsíci 06:38 Proč se prodlužuje dospívání? 16:30 Co poradit začínajícímu vědci? 24:24 Evoluce jako přes kopírák 29:42 Dokáží šimpanzi napsat román?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
