Meteor o plavbě leguánů, oživování vyhynulých zvířat a vzorcích z vesmíru

Jak se leguáni dostali na opuštěný ostrov?

Leguán se bez člověka obejde|foto:Shutterstock

Na ostrově Fidži žijí leguáni. Překvapí to v momentě, kdy zjistíte, že je tam nepřivezl člověk. Byli tam dávno předtím. Ale jak se dostali na ostrov vzdálený 3000 km od Austrálie a 10 000 km od Jižní Ameriky?

Že by se dílem náhody dostali z jihovýchodní Asie nebo Austrálie postupně přes sérii malých ostrovů? Jenomže biolog prof. Jaroslav Petr představil nový výzkum, který říká jasně. Leguáni pocházejí z Ameriky!

Oživíme vyhynulá zvířata?

Tasmánský vlk (také tygr či vakovlk)|foto:Profimedia

Pták dronte mauricijský, zvaný též dodo, vyhuben roku 1681 evropskými kolonisty ostrova Mauricius. Holub stěhovavý, poslední jedinec zemřel v roce 1914 v zoologické zahradě v Cincinnati. Lev berberský, poslední záznam z volné přírody severní Afriky 1942...

Co takhle oživit tyto tvory? Může lidstvo napravit, co způsobilo? Podle dr. Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky AV se o to někteří vědci snaží, třeba u australského vakovlka. Mají šanci uspět?

Budování železnice přes USA

Železnice v USA, 19. století|foto:Profimedia

Naše republika má na délku skoro 500 kilometrů, USA jsou desetkrát delší. Přejet je z jedné strany na druhou, byla v polovině 19. století výprava na několik měsíců. Čtyři roky po konci občanské války bylo všechno jinak.

Ohnivý oř propojil Atlantský oceán s Tichým. Vybudování obří železniční trati byl těžký úkol. Stál mnoho peněz i obětí. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč ptáci přežili srážku s planetkou?

Racci|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Před 66 miliony let narazila do Země zhruba deseti až patnáctikilometrová planetka a dinosauři se odporoučeli do dějin. V té době už tu ptáci byli. Přesněji řečeno, jejich předchůdci. Jak dokázali přežít? Proč to na rozdíl od dinosaurů zvládli?

Je fakt, že šlo o katastrofu globální. Nebylo kam uletět. Ptali jsme se paleontologa dr. Vladimíra Sochy, jak došlo k tomu, že tu máme (byť evolučně pozměněné) svědky tehdejší katastrofy dodnes?

Budeme mít další vzorky z vesmíru?

Planeta Mars|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

V kosmonautice se budou dít velké věci. Plány na vypuštění dalších kosmických sond jsou velké. Zaměřili jsme se na to, co v tomto směru plánuje Čína. Ta chystá celou sérii sond. Koncem května odstartuje sonda Tianwen 2. Její poslání nám přiblíží Ing. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně.

Sonda dorazí k asteroidu, vysadí na něj vozítko, odebere vzorky a vrátí se zpět k Zemi. Nepřistane ale celá, jen pouzdro se vzorky, zbytek sondy poletí k dalšímu kosmickému objektu. Čína ale chystá i historický první návrat vzorků z Marsu!

Neviditelní pomocníci v kuchyni

Bakterie|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Spolu s lidmi a ostatními živými organismy žijí na zemském povrchu podivuhodné jednobuněčné bytosti, kvasinky a bakterie. Některé druhy bakterií jsou důležité také v gastronomii. Třeba v jogurtu.

Bakterie jsou v jogurtu stále živé a množí se i v ledničce. Jejich růst se ovšem při nízké teplotě zpomalí. Pokud si tedy někdo koupí jogurt až na konci záruční doby, získá vlastně hodnotnější produkt s větším podílem prospěšných bakterií.

Tyto a další zajímavosti chemických procesů v kuchyni zmiňuje kniha prof. Miroslava Raaba Molekulární kuchyně, kterou vydalo nakladatelství Dauphin Daniela Podhradského. V Meteoru z ní čte Milan Šteindler.