Na Mars poletí první český přístroj

03520689.jpeg

Jsou na Marsu blesky? Možná to zjistí čeští vědci. V roce 2018 totiž na Mars vyšlou přístroj na analýzu elektromagnetických vln jako součást vědeckého vybavení mise ExoMars Evropské kosmické agentury.


Příspěvky v Meteoru 28. 11. 2015
01:12 Záhada jeskyně Býčí skála
11:47 Prosinec v zrcadle pranostik
22:24 Česká věda poprvé na Marsu
33:39 Gelové svaly pro roboty
36:47 Molekulární kuchyně aneb koření místo léků
45:56 Poškozenou rohovku opraví nanovlákna

„Náš přístroj bude měřit magnetické pole na nízkých frekvencích od 100–20 000 Hz. Jedná se o pásmo běžně slyšitelné ušima, jen ne jako zvuková vlna, ale jako elektromagnetická vlna,“ vysvětlil v Meteoru profesor Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry české Akademie věd, kde přístroj vzniká. Elektromagnetické vlny těchto frekvencí na Marsu ještě nikdo neměřil a není přesně jasné, co vlastně vědci naměří.

Blýská se na Marsu?

Předpokládá se, že na Marsu by se mohly vyskytovat elektrické výboje podobné pozemským bleskům. Budou trochu jiné než ty naše, protože atmosféra Marsu je až 100x řidší než atmosféra Země. Přesto i v takové řídké atmosféře jakékoliv výboje vyzařují elektromagnetické vlny. A ty by měl český přístroj zachytit.

„Na Marsu sice neprší, jenže jsou tam obrovské prachové bouře a silné větrné víry. Tak silné, že dokážou stěhovat prach okolo celé planety,“ popsal Santolík. Vítr při takové apokalyptické bouři dosahuje rychlosti až 200 km/h.

„V tak silné bouři o sebe narážejí částečky prachu a třením jedna o druhou se nabíjejí. Vznikají elektrická pole, která mohou působit výboje. Říkáme tomu triboelektrický jev,“ dodal vědec. K podobným jevům dochází i na Zemi v písečných bouřích nebo v okolí sopek.

Velký úspěch s malou krabičkou

Jak měřicí přístroj elektromagnetických vln vypadá? „Je to vlastně malá krabička s detektorem, která bude součástí větší krabičky, která přistane na Marsu,“ přiblížil Santolík. Detektorem uvnitř krabičky bude magnetická anténa podobná té, která je v radiopřijímačích.

„Jedná se o magnetický materiál omotaný cívkou z drátu. Budeme měřit napětí, které se na cívce indukuje změnami magnetického pole,“ popsal Ondřej Santolík.

Naměření dat na Marsu bude první úkol, tím to ale zdaleka neskončí. Čeští vědci budou muset data zanalyzovat, zpracovat a převést do takové podoby, aby se s nimi mohlo dále pracovat. Závěry pak převedou do archivních materiálů a odešlou do archivu Evropské kosmické agentury.

Jedná se o velký úspěch českých vědců. „Máme z toho velkou radost. Připravit projekt nám dalo hodně práce,“ řekl Ondřej Santolík. „Zároveň ale cítíme velkou zodpovědnost za to, aby vše fungovalo. Čeká nás pár perných let,“ doplnil.

Co je mise ExoMars

Mise s názvem ExoMars má dvě části. V první fázi už v roce 2016 odstartuje k Marsu družice, která pak bude planetu obíhat. Jejím cílem bude mimo jiné měření stopových prvků v atmosféře Marsu, hlavně metanu a vodní páry.

Češi se pak aktivně zúčastní druhé části projektu, která začne v roce 2018. Tehdy k Marsu vyletí sonda s výzkumným modulem včetně českého měřicího přístroje. Modul na Marsu přistane a na průzkum terénu se vydá první evropské vozítko.

Jestli se na Marsu blýská nebo ne, to tedy zjistíme zřejmě nejdříve v roce 2019. Už teď si ale můžeme poslechnout naše pozemské blesky – tedy zvuky elektromagnetického pole vzniklé při blescích a převedené do slyšitelné podoby.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková