Meteor o jaderné nehodě, přírodní modré barvě a mistrech čichu

10 let od havárie jaderné elektrárny Fukušima

Dne 11. března 2011 došlo v Japonsku k historicky nejsilnějšímu zemětřesení. Protože epicentrum bylo pod hladinou moře, vznikla obrovská vlna tsunami, která zatopila mimo jiné jadernou elektrárnu Fukušima.

Výbuch, únik radioaktivity, evakuace 150 000 lidí. Nejhorší nehoda od Černobylu. Jaká je situace po 10 letech? Na to ptal Meteor Ing. Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV v Řeži u Prahy. Pomáhají s likvidací roboty? A k čemu odborníci využili kosmické záření? Události líčí i nové japonské filmové drama.

Zrod tabulky chemických prvků

V přírodě se jich vyskytuje 94. Člověk jich vytvořil 24. To je dohromady 118 známých chemických prvků. 

Periodická tabulka prvků |foto:Fotobanka Pixabay,©

V Meteoru jsme se vydali 152 let do minulosti, kdy jich bylo známo jen 64 a byl v nich zmatek. Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev se pokusil najít v prvních řád a nějak je seřadit. Všichni víme, že se mu to skvěle povedlo. Jak na to přišel? Pomohly mu karty? Nebos snad hudba? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Koronavirus jako cigaretový kouř

Epidemie nemoci COVID-19 u nás nabrala vrcholu. Nemocnice kolabují. Přitom i lidé, kteří se snaží dodržovat nařízení, se mohou nakazit. Proč? Protože virus SARS-COV-2 se dokáže udržet ve vzduchu velmi dlouhou dobu. 

Cigaretový kouř |foto:Ralf Kunze,Pixabay,Volné dílo

Ing. Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV radí chovat se, jako by každý z lidí, které potkáváme byl silným kuřákem. Naší snahou musí být vyhnout se jeho kouři. Ochranná vzdálenost 2 metrů neplatí!

Proč není v přírodě modrá barva?

Když se rozhlédneme v přírodě kolem sebe, tak tráva je zelená, pole žlutohnědé, stromy hnědé a zelené. Podzimní příroda se obarví ještě do červené nebo oranžové. Proč příroda tolik šetří zrovna na modré? Modrou oblohu umí…

Modrá růže|foto:Shutterstock

Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie vysvětlil, že je za tím velikost molekul v přírodě a druh vazeb. Připomněl také staletou záhadu, kde lidé ve starověku brali modrou barvu na pergameny, když v přírodě téměř není.

Mravenci, mistři čichu

Co se týká čichu, hrají mravenci v říši hmyzu bezkonkurečně prim. Mravenci například využívají pachy i k vzájemnému vyřizování účtů. Hotová pachová válka zuří v hnízdech australských mravenců Cardiocondyla thoracica. 

Mravenci|foto:Shutterstock

Jejich samečkové si hlídají konkurenty z nastupující generace. Když starý sameček narazí v mraveništi na mladého soka, pokusí se ho chytit kusadly a pak ho označkovat výkaly a dalšími sekrety svého těla. Když na takto ocejchovaného samečka narazí dělnice, napadnou ho jako vetřelce a udělají s ním krátký proces. Další úžasné využití čichu u mravenců popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů.