Meteor o pavučině bez gravitace, sladkém ledu a minerálním oku

Pavučina bez gravitace

Co všechno dokáží pavouci? |foto:Shutterstock

Pavouky obdivujeme z mnoha důvodů. Pavučina je jejich krásným fotogenickým dílem. Stejně jako všichni živočichové, jsou zvyklí na život v gravitačním poli Země. Směr „dolů“ bezpečně poznají a pavučinu tomu přizpůsobují.

Co udělají, když se ocitnou ve stavu beztíže? Zmate je to natolik, že se jim pavučina vůbec nepodaří uplést? Nebo podaří, ale bude vypadat úplně jinak? To měl ověřit experiment na Mezinárodní kosmické stanici. Ten první skončil fiaskem, druhý přinesl moc zajímavé výsledky, o kterých hovoří prof. Jaroslav Petr.

Varle zachráncem srdce

Buňka |foto:Unsplash

Úrazy tu s člověkem vždy byly, jsou a budou. Důsledkem mohou být trvalé následky. Poraněná mícha, svaly v ruce nebo i srdce. Co s tím? Zjistilo se, že člověk má v těle univerzální buňky, ze kterých se mohou stát buňky té tkáně, která byla poškozena. Takovým buňkám se říká kmenové.

Například s mezenchymálními kmenovými buňkami odebranými z kostní dřeně se už řadu let experimentuje. Se střídavými úspěchy. Co takhle porozhlédnout se po jiných buňkách s podobnými schopnostmi? Ve varleti existují tzv. Sertoliho buňky. Doc. Vladimír Krylov z PřF UK říká, že jejich vlastnosti jsou velmi nadějné.

Jak byl objeven bakelit?

Otočný bakelitový vypínač |foto: The Bohemian Company s.r.o.

Vezměte toxickou, rakovinotvornou látku formaldehyd. Zahřejte ji a přidejte odpad z destilace kamenného uhlí. Co dostanete? Ne, není to recept z kuchařky zakázaných chemických pokusů, ale návod, jak získat novou a velmi užitečnou látku. Bakelit.

Tímto kuriózním způsobem byl před 112 lety vymyšlen. Zasloužil se o to Leo Baekeland, po němž nese jméno. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kde se v moři bere sladký zelený led?

Představte si, že plujete po moři poměrně blízko Antarktidy. Najednou spatříte plovoucí ledovec, který se nápadně liší od ostatních. Má lahvově zelenou barvu.

Když k němu připlujete blíž, abyste ho prozkoumali, zjistíte, že voda, ze které se skládá, je sladká! Tuhle mnohaletou záhadu se teď podařilo rozluštit.

Ledová kra je úlomkem ledovce, který pokrývá Antarktidu u jejích břehů. Velmi zajímavým způsobem se do něj dostane v moři železo. Proces podrobně popsal chemik dr. Jan Havlík z ÚOCHB Akademie věd.

Hledání potravy pod sněhem

Divoká prasata|foto:Profimedia

Když napadne vrstva sněhu, mají radost děti, ale zvířatům vzniká velký problém. Jak pod vrstvou sněhu najít potravu? Každé zvíře, které u nás přežívá zimu, má trochu jiný způsob, jak se se sněhovou nadílkou vypořádat.

Srnčí zvěř se dokáže dostat k pastvě pomocí hrabání kopýtkem. Kachny si udělají ve sněhu kruhový otvor. Další triky zvířat nám představil zoolog Jan Andreska.

Jak funguje minerální oko?

Kolik máme my a zvířata smyslů? Rozhodně víc než pět, o kterých se hovoří nejvíce. Dokazuje to ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů.

Je rozdělena do deseti kapitol, každá věnována jednomu ze smyslů. V knize si na pokračování čteme a začali jsme u smyslu, který je pro člověka nejdůležitější – u zraku. V říši zvířat ale existuje nepřeberné množství jinak fungujících očí. Minerální oko složené ze stovek malých oček má například měkkýš chroustnatka zrnitá.