Meteor o supermanovi, podstatě vesmíru a orientaci holubů

Bude z člověka superman?

Člověk jako jediný ze živých tvorů dokáže vylepšovat své smysly za hranice toho, co mu nadělila příroda. Třeba brýle, kontaktní čočky pomáhají při poruchách zraku, naslouchadla při vadách sluchu. Člověku to ale nestačí, chtěl by se zdokonalovat mnohem víc.

Bude existovat genetický supermarket?|foto:Shutterstock

Plastická chirurgie má žně. Některým lidem ale ani to nestačí. Přibližuje se doba, kdy se možná budeme moci nechat zdokonalovat dle libosti? Jestli pak ale ještě vůbec poznáme, kdo z nás je člověk, a kdo produkt laboratoře? S tím je spojena řada otázek právních či etických. Právě těmito otázkami budoucích supermanů se zabývá JUDr. Adam Doležal z Ústavu státu a práva Akademie věd.

Proč si neumíme představit podstatu vesmíru?

Hmota ve vesmíru se řídí zákony, které člověk objevil v minulém století. 

Čtěte také

DVOJKA

Meteor o záhadných záblescích z vesmíru, pocení a dracích

Říkáme jim teorie relativity a kvantová teorie. Problém je, že jde o konkurenční teorie. Jedna se potvrdila u nejmenších částic ve vesmíru, jakými jsou neutrina, protony, atomy, druhá funguje dobře u velkých objektů od člověka po planety.

Ale kde mezi nimi leží přesná hranice? Zajímavý experiment popsal v Meteoru prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze.

První volání přes Atlantik

Zkuste jít do přírody a pořádně zakřičet. V lese nebudete slyšet už po stovkách metrů. Na horách s pomocí ozvěny možná kilometrů.

Logo|foto:Český rozhlas

A teď si představte odvážlivce, který začne tvrdit, že si budou lidé brzy povídat přes celý Atlantský oceán. Nemožné! „Co takhle zkusit radiové vlny?“řekl si před 119 lety italský elektrotechnik Guglielmo Marconi a poprvé bezdrátově telegrafoval přes Atlantik. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Orientují se holubi čichem?

Orientační smysl ptáků se zkoumá už desetiletí. Především schopnosti nejlepších cestovatelů – holubů, se staly terčem rozsáhlého výzkumu.

Holubi se v přírodě orientují podle objektů v krajině, vnímají severojižní magnetický směr nebo slyší mořský příboj|foto:Shutterstock

Když holuby odvezete na neznámé místo, vrátí se zpět. Jak to dělají? Víme, že se orientují podle objektů v krajině, vnímají severojižní magnetický směr nebo slyší mořský příboj. Velkým překvapením bylo zjištění, jak důležitou roli v orientaci holubů hraje jejich čich. Podrobnosti o experimentech přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak vzniká perla?

Jak vypadá největší perla na světě?|foto:Shutterstock

Drahocenný šperk, který zdobí ženy po staletí, vzniká v mořských mlžích. Stačí, aby se mu do schránky dostalo zrnko písku, které nepříjemně dráždí. Mlž se pokouší zaoblit a zabalit speciální látkou, kterou dokáže produkovat.

Některé perly se snadno rozpadají, jiné vydrží mnoho let. Dr. Dagmar Říhové z Pedagogické fakulty UK jsme položili řadu otázek: Jak dlouho trvá, než je perla hotová? Vyrobí mlž za život jen jednu perlu? Z čeho je perla? Jaká je největší perla světa?

Jak věda ovlivňuje sport?

Na příkladu skoku o tyči se dá skvěle ukázat, jak zásadně materiálová věda ovlivňuje sportovní výkony. 

Fenomenální atlet Sergej Bubka. Olympijský vítěz, šestinásobný mistr světa, mistr Evropy a nejlepší sportovec světa pro rok 1997|foto: ČTK, Český rozhlas

Tyčkaři zpočátku používali těžké a neohebné tyče z ořechového, jasanového nebo smrkového dřeva. Na druhé novodobé olympiádě v Paříži v roce 1900 se objevily tyče z bambusu. Byly lehké, ale hlavně ohebné a pružné. Po druhé světové válce přišla éra duralu.

Legendární ukrajinský tyčkař Sergej Bubka skákal od sedmdesátých let s laminátovou tyčí. Současná skokanská tyč má jádro ze skelného laminátu a vnější návin z uhlíkového kompozitu. Matricí je epoxidová pryskyřice. Četli jsme si o tom v knize Materiály a člověk prof. Miroslava Raaba, kterou vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně s podporou Nadace Rudolf.