Meteor o obraně před koronavirem, oživlých bakteriích a svítících očích

Jak reaguje imunitní systém na koronavirus?

Název koronavirus je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu ve tvaru sluneční koróny|foto:Shutterstock

Ty velké počty nakažených, vážné průběhy u některých lidí… To vše budí dojem, že virus je nad míru zákeřný nepřítel. Profesor Václav Hořejší z Ústav molekulární genetiky AV ČR ale říká, že jde o běžný, skoro až nudný virus. Protože stále platí, že nemáme očkování ani lék, bránit se tak musí náš imunitní systém sám. Jak to přesně dělá? Proč nastupují protilátky se zpožděním několika dní? Přináší světová krize způsobená pandemii pro medicínu nějaká pozitiva?

Bakterie oživlé po stech milionech roků

Z Tichého oceánu, z hloubky 75 metrů pod dnem, odebrali vědci vzorky sedimentů. Když je v mikroskopu zkoumali, nestačili se divit. Bylo v nich několik druhů bakterií. Tak jim zkusili dát živiny a bakterie se probraly ze „spánku“ a začaly se množit. Opravdu je možné, aby přežily 100 milionů let pod zemí a teď se jim dařilo skvěle? Jak to dokázaly? Překvapivý objev přináší biolog prof. Jaroslav Petr.

Zkáza Pompejí

Představte si město o počtu obyvatel dnešní Kutné Hory, ve kterém náhle vyschnou všechny studny. Že by to souviselo se sopkou v sousedství? „To bude něčím jiným,“ říkali si lidé tehdy. A pak… skoro všichni zemřeli pod vrstvou popela. Pompeje. Nevídaná zkáza města. Archeologové získali doslova časovou konzervu, sopečný prach vše uchoval v bezvadném stavu. Tragické výročí, ze kterého těží věda, jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Největší myšlenky matematiky už byly

Logo|foto:Český rozhlas

Matematik doc. Petr Klán zastává poněkud překvapivý názor, že ty největší myšlenky už zazněly a současné lidstvo k nim nic moc zásadního nepřidalo. Největší myšlenky matematiky prý byly formulovány už do začátku našeho letopočtu. Zápis čísel znali už 3000 let př. n. l. Babylóňané, Číňané či Egypťané. Velký souhrn matematických myšlenek obsahovala Euklidova kniha Základy z roku 300 př. n. l. a tak víme, že uměli počítat plochu, objem, znali geometrii a další.

První mezihvězdná kometa

Astrofyzik Jiří Grygar prozradil, že jeho spolužák a dnes světově uznávaný astronom Zdeněk Sekanina už roku 1974 spočítal pravděpodobnost, s jakou navštíví Sluneční soustavu kometa z jiné hvězdné soustavy. Takových komet je na hranicích gravitačního vlivu každé hvězd neuvěřitelné množství. Na splnění Sekaninovy předpovědi si museli astronomové počkat celých 45 let až do roku 2019, kdy byla objevena kometa Borisov. Proč tak dlouho? Co se dělo s kometou po průletu kolem Slunce? Kdy objevíme další?

Proč se oči při focení bleskem lesknou?

Proč nemají kočky a psi při focení bleskem červené oči jako lidé?|foto:Shutterstock

Posluchač Meteoru Miroslav Homola ze Cvrčovic nám poslal následující dotaz: „Dlouho mi vrtá hlavou, proč při focení bleskem mají psi a kočky oči modrozelené, zatímco lidé červené. A mohou se vyskytnout i jiné barvy?“ Určitě to napadlo řadu našich posluchačů. Proto jsme požádali o odpověď Františka Vyskočila z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zvířata mají za sítnicí oka speciální odraznou vrstvu. Člověk má červené oči, protože blesk oční čočkou doletí až na prokrvenou sítnici. Jak to všechno funguje? A k čemu jsou odrazné vrstvy zvířatům dobré?