Meteor o krmení zvířat v zimě, konjunkci planet a rychlém pavoukovi

Má smysl na Štědrý den přilepšit zvířatům?

V nejedné domácnosti se slavnostního Štědrého večera zúčastní i zvířecí miláček. Můžeme se jen dohadovat, jak psi, kočky a jiní živočichové vnímají tento den a so jaké míry si všimnou, že se věci dějí jinak než obvykle. Každopádně řada lidí má pocit, že by měla po štědrovečerní večeři přilepšit i jim. Má to smysl? Není lepší nakrmit zvířata v divoké přírodě? Na to jsme se ptali zoologa Jana Andresky.

Jak lidé nevěřili dalekohledům

Galileo Galilei před římskou inkvizicí |foto:Český rozhlas

Představte si, že vymyslíte nový vynález a lidé vám nechtějí věřit, co dokáže! Nejde při tom o nějaké pochybné perpetuum mobile, ale dalekohled! Obyčejný dalekohled, který přibližuje, zvětšuje vzdálené objekty. Jenže na počátku 17. století si museli dalekohledy důvěru zasloužit. Začátky byly těžké. Průkopník pozorování vesmíru dalekohledem Galileo Galilei toho byl svědkem. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mimořádná konjunkce planet

21. 12. 2020 - simulace pohledu na Jupiter s měsíci a Saturn s prstencem a měsíci v dalekohledu při velké konjunkci |foto:(www.stellarium.org)

Po téměř 400 letech se k sobě na obloze výrazně přiblíží Jupiter a Saturn. Tyto dvě planety se při pohledu ze Země přibližují každých asi 20 let, ale letos 21. prosince to bude mimořádné, asi 6 úhlových minut, což je pětina průměru měsíčního úplňku. Takhle blízko byly obě planety naposledy roku 1623. Jasnějšího Jupitera spatříte už při setmění nad západním oborem, později bude vidět i slabší Saturn. V dalekohledu pak budete moci vidět obě planety najednou.

Předpověď počasí bohužel nevypadá dobře a hvězdárny jsou kvůli epidemii zavřené. Možná dopadneme podobně, jako Galileo Galilei, který úkaz také neviděl. Astrofyzik Jiří Grygar nám alespoň připomněl, proč by se Saturn v obří kosmické vaně nepotopil na dno.

Pavouk, který se střílí z praku

Vědci pozorovali v Jižní Americe malinké pavoučky, kteří se jmenují křižáčci. Budují si velmi důmyslnou síť. Nejprve vypadá jako běžná síť křižáka, ale pavouk ji pak uchopí za střed a začne napínat v kolmém směru. Pokud se k pavučině přiblíží kořist, pavouk se nechá vystřelit jako z praku a lepkavá pavučina nedovolí hmyzu uniknout. Vědci vše natáčeli na kamery a při tom zjistili, že stačí lusknout prstem a pavouk se vystřelí. Proč? Jak funguje tato důmyslná pavoučí past? To nám prozradil biolog prof. Jaroslav Petr.

Sherlock Holmes a kapři

Víte, co všechno se dá pozorovat astronomickým dalekohledem, když se člověk nedívá na oblohu, ale cizím lidem do oken? Ledacos. Jenže takové špehování je nepřípustné. Ale co když uvidíte v přímém přenosu páchání potenciálního zločinu? To pak zaujme i Sherlocka Holmese! Přesně tak začíná příběh spisovatele Rudolfa Čechury, který jsme vybrali z archivu Meteoru a nese název Sherlock Holmes a třeboňští kapři.