Meteor o klonování hvězdic, obřích klíšťatech a echolokaci u člověka

20. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klíště (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:27 Rozmnožují se mořské hvězdice klonováním?
  • 08:03 První americký astronaut
  • 12:38 Jak se k nám dostal písek ze Sahary?
  • 22:23 Proč se bojíme matematiky?
  • 34:28 Trápila dinosaury obří klíšťata?
  • 41:30 Dokáže se člověk naučit echolokaci od netopýrů?

Rozmnožují se mořské hvězdice klonováním?

V Karibském moři řeší přírodovědci záhadu. Ve vodě se nacházejí miliardy larev hvězdic, ale nikde v dohledu nemají své rodiče.

Mořská hvězdice (Odontaster validus) ve vodách poblíž Jižní Georgie

 Po dlouhém pátrání se je podařilo nalézt v západní částí Tichého oceánu. Jak se mohli larvy dostat na vzdálenost zhruba 15 tisíc kilometrů? Jde o druh valvaster striatus, který se patrně rozmnožuje klonováním. Kam ale mizí dospělí jedinci? Pozoruhodný případ nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

První americký astronaut

Být průkopníkem kosmonautiky je velmi těžké. Zažil si to i první americká astronaut John Glenn 20. února 1962. 

Při prvním obletu se porouchal tepelný štít, chránící kabinu při sestupu atmosférou před shořením, vzápětí částečně selhala automatická stabilizace a astronaut musel řídit loď ručně. Některé přístroje vysadily, v kabině se oteplilo na 41 stupňů Celsia.

Nakonec s několika nouzovými opatřeními a s neodhozenými brzdicími raketami loď Friendship úspěšně přistála v západním Atlantiku. Glenn to pak komentoval: "Když se to tak vezme dohromady, mohl to být velmi ošklivý den...". Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se k nám dostal písek ze Sahary?

Ráno 7. února napadl v část Evropy podivný sníh. Hrál směsí barev od růžové, přes oranžovou až po hnědou. Brzy se ukázalo, že jde o písek ze Sahary. 

Sahara viděná z vesmíru

Dopadl i na naše území. Jenže, jak se k nám mohl dostat zároveň jižní teplý vzduch a zároveň severní chladný (vždyť přeci sněžilo)? Tento rozpor vysvětlil Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem. Klíčem je, že v různých výškách vanou větry různých směrů. Novák také připomněl, že písek ze Sahary není to jediná, co k nám z velké dálky vzduchem putuje.

Proč se bojíme matematiky?

matematika

MUDr. František Koukolík, který je expertem na lidský mozek se zamýšlí nad vztahem lidí k matematice. I on sám si k tomuto oboru našel cestu až desítky let po škole. Svou fascinaci matematikou započal, když si přečetl jak Erathostnes z Kyrény před 22 stoletími chytře vypočítal obvod Země. Vyšlo mu necelých 40 000 km, což je obdivuhodně přesný výsledek. Nedělají učitelé chybu, když nedokáží děti nadchnout matematikou?

Trápila dinosaury obří klíšťata?

Každý, komu se někdy přisálo klíště, ví, jaký je to nepříjemný zážitek. Majitelé psů vědí, jaké potíže dokáží způsobit jejich mazlíčkům.

Klíště (ilustrační foto)

Řeklo by se, že obřím tělům dinosaurů nemohli uškodit. Jenomže tehdejší klíšťata se také lišila – mohla měřit až 3 centimetry. Navíc dinosauři neměli rohovitou kůži po celém těle. Některé druhy byly opeřené a chmýří je ideálním podhoubím pro parazity všeho druhu. Těžkosti dinosaurů nám popsal publicista Vladimír Socha.

Dokáže se člověk naučit echolokaci od netopýrů?

Daniel Kish přišel o zrak jako roční dítě poté, co mu oči zničily nádory. Přesto chodí na dlouhé procházky, jezdí na kole, nebo hraje basketbal. Nezasvěcený pozorovatel by jen těžko poznal, že Kish nic nevidí.

Představu o okolním světě si vytváří na základě zvuků, které se k němu odrazí. S mírnou nadsázkou se proto Danielu Kishovi přezdívá „lidský netopýr“. Fascinující schopnost lidského mozku popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související