Meteor o nebezpečném pečivu, magnetickém mozku a světélkujícím ptakopyskovi

Je dobré jíst čerstvé pečivo teplé?

„Proč se říká, že by se nemělo jíst čerstvě upečené pečivo (buchty či chléb) či dokonce ještě teplé, že z toho bolí břicho?

Trávící potíže|foto:Fotobanka Profimedia

Kvasnice jsou upečené, žádný oxid uhličitý neprodukují, sama teplota či měkkost či vlhkost by potíže působit neměly. Podezírám naše babičky, že si to vymyslely jen proto, aby měly, jak odehnat malé nedočkavé strávníky.“ Tak zněl dotaz posluchače, na který odpovídal prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

A odpověď? Za běžných okolností to nemusí být problém. Věda ale přinesla k tomuto tématu řadu objevů, které jsme si v pořadu vysvětlili.

Známe sami sebe i druhé?

Když byl řecký filosof, astronom a geometr Thales Milétský před dvěma a půl tisíci roky tázán, co je nesnadné, odpověděl: „Znát sám sebe.“

Na otázku, co je snadné, řekl: „Radit druhým.“  Čínský filozof Lao-c´ v téže době poznamenal: „Kdo zná druhé, je vzdělaný. Kdo zná sebe, je osvícený.“. Dnešní sociologové provedli řadu experimentů s velmi zajímavými výsledky. MUDr. František Koukolík nám je představil.

Magnetismus mozku a Alzheimerova choroba

Feritin je v lidském těle zásobárna na železo. Do kulového proteinu se vejde až 4500 iontů železa.

Lidský mozek |foto:Shutterstock

Feritin byl objeven roku 1934 českým fyziologem Vilémem Laufbergerem. Dávno se ví, že u pacientů s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou dochází k velké koncentraci feritinu v mozku.

Teď napadlo doc. Güntera Kletetschku a jeho kolegy z PřF UK změřit magnetické vlastnosti této částice, resp. mozku jako takového. Vedlo to k nesmírně zajímavým objevům. Narušuje reakce feritinu se zemským magnetickým polem činnost mozku?

Jak rozeznat náledí, námrazu a ledovku?

Náledí, námraza, ledovka|foto:CC0 Public domain

Tyto tři pojmy jsou v zimním období na denním pořádku. Často se zaměňují. Mnoho lidí si myslí, že jde o synonyma. Meteorolog Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem ale upozorňuje, že každý z těchto pojmů má jinou příčinu vzniku a jiné důsledky, proto je potřeba mezi nim rozlišovat.

Víte například, že ledovka klouže mnohem více než náledí? Nebo že nejkrásnější fotografie dostanete, pokud budete fotit námrazu?

První výbušný motor s vnitřním spalováním

Návrh automobilu s prvním výbušným motorem s vnitřním spalováním z roku 1804 |foto:Český rozhlas

Vysloužilý francouzský důstojník Isaac de Rivaz počátkem 19. století vzal dělovou hlaveň, u jejího dna vyvrtal otvor, k němuž trubičkou s kohoutkem připojil měchýř se svítiplynem a přívod vzduchu. Přivedenou směs zapálil elektrickou jiskrou.

Namísto koule však do hlavně vložil píst na tyči. Když výbuch vymrštil píst kupředu, tyč mohla konat práci. Tak vznikl první motor s vnitřním spalováním. Osobní automobilový průmysl mohl myslet na svou budoucnost. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Světélkující ptakopysk

Když evropští přírodovědci koncem 18. století poprvé spatřili ptakopyska, mysleli si, že jde o podvod. Savec, který snáší vejce? Prapodivné zvíře, jaké nemá obdobu. Ukázalo se, že v Austrálii opravdu žije a prapodivnosti se začaly vršit. Když ptakopysk loví, zavře oči a uši, aby se mi do nich nedostala voda a ryby hledá pomocí speciální elektrického smyslu. Na zadní končetině má jedovatý dráp.

Nejnovějším přírůstkem do seznamu podivností je objev, že ptakopysk světélkuje. Proč? Jak to, že se na to přišlo až 220 let od objevu? O tom hovořil v Meteoru biolog prof. Jaroslav Petr.