Meteor o milionech hvězd, rybě s přísavkou a zkáze Pompejí

23. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výbuch sopky
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 02:09 Dají se najednou zkoumat 4 miliony hvězd?
  • 14:52 Poprvé na dně Mariánského příkopu
  • 20:40 Proč mají některé ryby přísavku na hřbetu?
  • 29:38 Jak probíhala zkáza Pompejí

Dají se najednou zkoumat 4 miliony hvězd?

Čínská observatoř s dalekohledem LAMOST

Moderní astronomie se potýká s tím, že velké dalekohledy nebo přehlídky oblohy doslova chrlí data v obrovských objemech. Pak už člověk hvězdu po hvězdě vůbec nedokáže zpracovat a osobně prohlédnout. A tady přichází na řadu programování. To ale probíhá většinou zcela automaticky a generuje chyby. Astronom Petr Škoda se svými kolegy dokázal zkontrolovat měření spekter 4 milionů hvězd. Využili při tom metod hlubokého učení. Ve chvíli, kdy strojové učení váhá, poradí mu člověk. Objevili tak na 1000 zajímavých hvězd, které by jinak unikly pozornosti.

Poprvé na dně Mariánského příkopu

Schema bytyskafu Trieste (stav v roce 1959)

Nechybělo více než několik minut do 13. hodiny, když se pod námi vynořilo dno. Nejdříve jsme je uviděli na obrazovce hloubkoměru. Jevilo se zde jako tenounká čárka. O několik okamžiků později, přesně v 13.06 hodin, se Trieste položil na dno v hloubce 10 916 metrů. Tedy právě v té hloubce, kterou oceánografové před sestupem změřili.“ Tak vzpomínal Jacques Piccard na historicky první sestup do nejhlubšího místa pozemských oceánů. Jak se tam dostal? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč mají některé ryby přísavku na hřbetu?

Štítovci na hřbetě žraloka

Štítovec je velmi zajímavá ryba. Z její horní ploutve se v průběhu evoluce vytvořila přísavka. Rybě umožňuje přichycení k povrchu velkých podmořských živočichů, jako jsou rejnoci, delfíni nebo velryby. Štítovec pak jako vysavač sbírá potravu přímo na těle hostitele. Vědci pomocí kamer zjistili, že ryba se nepřisává na náhodná místa, ale jen tam, kde je nejmenší odpor vody při pohybu hostitele. Proč? Je tam nejsnazší se udržet? Nebo, že by byl ohleduplný vůči velrybě, aby ji moc nebrzdil? Odpovědi přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak probíhala zkáza Pompejí

Pompeje. Město zasypané popelem. Tragédie roku 79. Dodnes můžeme vidět lidské pozůstatky spálené lávou. Ví se, jak to tehdy probíhalo? Leccos se ví docela přesně, existují různé dobové záznamy, leccos jiného je dodnes obestřeno tajemstvím. V Meteoru jsme se do Pompejí vydali a prožili tehdejší události. Zajímal nás osud učence Plinia Staršího, velkého encyklopedisty antiky, jehož poznatky z astronomie, botaniky, zoologie, mineralogie i medicíny byly využívány až do vzniku moderní vědy. Poslechněte si dramatizaci tehdejších událostí. Komentuje archeolog a historik Pavel Titz z Filosofické fakulty UK.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.