Meteor o dešti, výzkumu migrace a nemotorných gekonech
Poslechněte si:
- 01:20 Kde nejvíc prší a proč?
- 11:38 Co víme o migraci?
- 20:56 První fotografie meteoru
- 26:54 Divné skoky gekonů
- 33:40 Jak funguje digitální rozhlasové vysílání?
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Kde nejvíc prší a proč?
Pomalu končí listopad, který považujeme za šedivý a uplakaný. Je náš pocit, že je stále vlhko a deštivo oprávněný? Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem na statistikách srážek dokázal, že listopad je v tomto ohledu průměrným měsícem roku.
Nižší teploty ale snižují výpar dešťové vody a silnice a chodníky zůstávají déle mokré. Dále ukázal, že v létě prší více na Moravě, a že nejdeštivější oblastí jsou Jizerské hory. Má to svůj důvod.
Co víme o migraci?
Dá se o migraci mluvit bez emocí? Dá, pokud se budeme dívat na holá fakta. Ta máme, protože o putování lidí do cizích zemí, se vede výzkum.
Už od starověkého Egypta platí, že migranti jsou na jedné straně vnímáni jako ohrožení. Na straně druhé se používají jako levná pracovní síla. Robert Stojanov na základě řady výzkumů ukázal, proč je výhodnější dát u nás migrantům práci než posílat peníze na rozvojovou pomoc.
První fotografie meteoru
Vyfotografovat ojedinělý meteor je nemožné, nelze ho předpovědět a jeho záblesk trvá zlomek sekundy. Pokud však je roj dostatečně vydatný, třeba tisíce záblesků za hodinu, může se fotograf při opakovaném snímání naslepo alespoň jednou „trefit“.
Právě to se podařilo rakousko-uherskému astronomovi Ladislausi Weinekovi, řediteli hvězdárny v pražském Klementinu. Právě tam dne 27. listopadu 1885 jako první na světě pořídil fotografii meteoru. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Divné skoky gekonů
Gekoni, kteří jsou vzhledově podobní ještěrkám, patří mezi živočichy schopné skákat ze stromu na strom. Vědci podrobně sledovali jejich techniku, která působí velmi neohrabaně.
Gekon na každý metr, který skočí do dálky, spadne 1,5 metru dolů. Tento téměř pád dokáže zastavit jedině za použití ocasu. Popsal to biolog prof. Jaroslav Petr. Co dalšího vědci zjistili?
Jak funguje digitální rozhlasové vysílání?
V současnosti probíhá informační kampaň ohledně digitálního rozhlasového vysílání DAB+ a ukončení analogového vysílání na středních a dlouhých vlnách k 31. 12. 2021. V Meteoru jsme si za pomoci doc. Tomáše Zikmunda a ing. Roberta Siničáka názornou formou popsali princip digitálního vysílání.
Čtěte také
Krok po kroku jsme popsali celou cestu signálu od úst redaktora v rozhlase až po ucho posluchače, který sedí doma v obýváku. Digitální rozhlas je pokrokem ve kvalitě a znamená konec „šumění“ vašeho přijímače.
Související
-
Jak naladit stanici Český rozhlas Dvojka po vypnutí vysílačů na středních vlnách (AM)
31. prosince 2021 ukončily provoz vysílače stanice Dvojka na středních vlnách (SV, anglicky AM). Pro posluchače to znamená nutnost přejít na modernější způsob příjmu.
-
Proč mrholení není déšť
Sychravý podzim definitivně přišel. Uplynulý víkend Česko zažilo vichr, déšť, mrznoucí kapky i mrholení. Jaký je rozdíl mezi různými druhy srážek? Kdy se kapka mění...
-
Meteor o vynálezu smolaře, Zemi a vůni deště
01:12 Je Země planetou? 08:45 Parní člun věčného smolaře 14:04 Po čem voní déšť?22:09 Mravkolev v majonéze
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.