Proč mrholení není déšť

Základní rozdíl mezi deštěm a mrholením spočívá ve velikosti kapek. „Mrholení je tekutá srážka s průměrem kapek do půl milimetru, zatímco déšť, a to i ten slabý, má kapky nad půl mm,“ prozrazuje v Meteoru Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Déšť vzniká v oblacích, v nichž se mísí vodní kapky s ledovými krystalky, mrholení jen ve vrstevnatých oblacích plných vody. Mrholení může být tak drobné, že jej leckdy ani nepocítíme.

Ve fázi vzniku oblaku dochází ke kondenzaci vodní páry a rodí se ty nejmenší možné kapičky. Velikost kondenzačních jader se udává v nanometrech až desetinách mikrometrů a čerstvě vzniklé kapičky se měří v mikrometrech, jsou tedy o něco málo menší, než je průměr lidského vlasu.

Proč dešťové kapky rostou víc než mrholení?

Kapky deště jsou větší, protože je výstupné pohyby déle zdržují v oblaku. „Tyto pohyby vyvolávají vztlakovou sílu bránící pádu kapek dolů. Spadnou, až když jsou dostatečně těžké a podaří se jim vztlakovou sílu překonat,“ vysvětluje hydrometeorolog.

Ve vrstevnatých oblacích typu stratus, kde vzniká mrholení, právě tyto vzestupné pohyby chybí. Přesto ale proti pádu působí odpor vzduchu. Drobounké kapičky vzniklé kondenzací se přecijen musí spojit do kapiček o něco větších, aby jejich tíha překonala odpor vzduchu. Dochází přitom k mnoha vzájemným srážkám, u nichž se projevují elektrostatické síly. Při srážkách se kapičky spojují a pak vypadávají.

Když mrholení zmrzne

Někdy se v předpovědi počasí setkáme i s pojmem „mrznoucí mrholení“. Co označuje? Vzniká led už ve vzduchu nebo až po dopadu na zem? Před zodpovězením těchto otázek je nutné si uvědomit, že voda se chová jinak v atmosféře a přímo u země.

V atmosféře se kapky drží ve fázi přechlazené vody (nacházejí se v tzv. metastabilním stavu) – a to i v teplotách kolem minus deseti nebo 12 stupňů Celsia. Když kapka padá směrem dolů a vzduch se otepluje, přechlazená voda se promění v normální vodu s teplotou nad bodem mrazu. Jenže při teplotní inverzi, při teplotách přízemní vrstvy pod bodem mrazu voda zůstává přechlazená po celou dobu pádu. Pak při dopadu na zem umrzá, čímž vzniká vrstva ledu na povrchu. Té se říká ledovka.

Ledovka není náledí

I mlžná krajina za sychravého počasí má své kouzlo|foto: Fotobanka Pixabay

Ledovku poznáme podle toho, že se nedrží jen při zemi, ale zamrznou například i dráty, sloupy a podobně. Přechlazené vodě stačí jakýkoli podnět zvenčí, aby při dopadu na povrch okamžitě zamrzla. „Ledovka opravdu vzniká pouze při mrznoucích srážkách, jejím principem je zamrzání přechlazené vody po dopadu. Když je na zemi led z kaluží, tak to je náledí. Lidé si často pletou, ale není to jedno,“ dodává Martin Novák.

Ať už je venku ledovka, anebo náledí, ať už prší, anebo mrholí, fakt je, že sychravé počasí není úplně nejoblíbenější. I když svou velkou krásu také má, jak dokazují mnohé romantické fotografie zamrzlých barevných lístků a mlžné krajiny.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.