Meteor o české sopce, paměti sépií a chuti slin

16. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výbuch sopky
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:25 Ohřívá teplické termální prameny sopka?
  • 09:10 Popis volného pádu
  • 14:32 Sonda s batohem plným plutonia
  • 26:02 Mají sépie skvělou paměť?
  • 32:28 Proč nám nechutnají sliny?
  • 40:13 Chemie smažené ryby

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Ohřívá teplické termální prameny sopka?

Teplické Pravřídlo

Lázeňské město Teplice je známo svou termální vodou. Jenže, co ji ohřívá? Vladislav Rapprich z České geologické služby provedl s kolegy několik vrtů, aby ověřil novou teorii, že za ohřevem stojí největší česká sopka. Ta začala být aktivní před 320 miliony let a je dávno vyhaslá, ale přesto je schopna podzemní vodu ohřívat. A to díky radioaktivitě.

Proč ale teplá voda, která přichází z Krušných hor, vyvěrá právě až v Teplicích? K povrchu by se přece mohla dostat mnohem dříve. I tuto záhadu Vladislav Rapprich vyřešil.

Popis volného pádu

Galileo Galilei se zavírá do laboratoře. Uprostřed místnosti leží skoro dva metry dlouhá dřevěná deska, jejíž jeden konec spočívá na dřevěném klínu, takže vznikla nakloněná rovina. V prkně je podélně vyhlouben žlábek vyložený pergamenem, aby byl jeho povrch patřičně hladký.

Galileo Galilei (nejvyšší postava vlevo od středu) předvádí v Pise svůj experiment s gravitací (1841)

Zatímco pomocník spouští drážkou vyleštěnou mosaznou kouli, Galileo hraje na loutnu rychlou rytmickou píseň. Ano, tento divně vypadající pokus vedl k prvnímu matematickému popisu volného pádu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Sonda s batohem plným plutonia

Umělecká představa roveru Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na povrchu Marsu

Na Marsu pracuje od února sonda Perseverance. Jde o vozítko, které váží tunu a je velké asi jako Škoda Fabia. Takový kolos potřebuje spolehlivý a silný zdroj energie. Sluneční panely na něco takového nestačí. Sondu pohání radioaktivní plutonium.

To je schopno produkovat 2000 wattů energie. Jenže tepelné. Jak se z ní vyrábí elektrická? A kde se vezme další plutonium, když už ho na světě zbívá jen pro tři další kosmické sondy? Nad tím se zamýšlí dr. Jan Havlík z ÚOCHB AV.

Mají sépie skvělou paměť?

Kdy, kde a co? Živočichové, kteří si dokážou zapamatovat události, kde k nim došlo a kdy, mají vyvinutou tzv. epizodickou paměť. Mají ji lidoopy, potkani možná včely, ale jinak jde o velmi vzácnou schopnost mozku.

Vědci provedli experiment, který ukázal, že tuto paměť mají i sépie. Velkým překvapením bylo, že svou schopnost neztrácejí ani ve vysokém věku. Dokonce se zdá, že se s časem lepší. Jak je to možné? A k čemu ji potřebují? To vysvětlil biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč nám nechutnají sliny?

Sliny

Jedna šestiletá posluchačka poslala Meteoru záludný dotaz: „Proč, když vyplivnu sliny, už mi nechutnají?“ Faktem je, že člověk má v puse sliny celý den, bez jakýchkoli obtíži je polyká a nestěžuje si na nic nechutného.

Změní se snad jejich složení vlivem vzduchu? Prof. František Vyskočil t Fyziologického ústavu AV popsal, co za tím je. Lidské tělo je záměrně nastaveno tak, aby mu vyplivnuté sliny nechutnaly. Proč?

Chemie smažené ryby

Na chuti rybího masa má podíl i inozinmonofosfát. Chutí připomíná glutamát a vzniká během chemických reakcí, kterými rybí organismus získává energii. Po usmrcení ryby se rozkládá a nový nepřibývá. Zodpovídá tak za zhoršující se chuť rybího masa, která je tím horší, čím více času uplynulo od usmrcení.

To a mnoho dalšího o rybím masu popisuje čtvrtý díl četby z knihy Chemie na talíři Ondřeje Dvořáka, kterou připravuje nakladatelství Grada. Na konci Meteoru najdete soutěžní otázku a šanci knihu vyhrát.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související