Vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy s diplomovou a rigorózní prací na téma tetování (2003, 2004) a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – o EBM (2006). V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o antropologii umění obhájil na Katedře teorie kultury FF UK (2014), kde přednášel i etnologii kulturních areálů (Polynésie). V roce 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, profesor Osamu Sakura).
V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři (ČTK), posléze v týdeníku Euro coby editor a reportér (2006 až 2010). Poté působil ve zpravodajském portále Česká pozice; od roku 2013 do září 2019 psal pro Lidové noviny (věda, výzkum, školství). Od října 2019 do září 2023 vedl média Univerzity Karlovy a její magazín Forum; v roce 2023 byl na stáži v PR oddělení Universität Heidelberg. Od října 2023 je zástupcem šéfredaktora týdeníku Euro.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci se v letech 2020 až 2022 věnoval výzkumnému projektu Sinophone Borderlands a popularizaci vědy. O dějinách tetování vydal dvě knihy (2005, 2014), napsal několik studií o vlasech včetně monografie Dějiny vlasů (Academia 2018). Nedávno vydal knihu Dějiny lidí (Academia 2022), jež obdržela cenu Magnesia litera a Cenu E. E. Kische. Se třemi přáteli publikoval knihu Science Communication (MatfyzPress 2023). Je ženatý, má čtyři děti.
Životní motto:
"Im Rhythmus Bleiben!"
Co dělám v rozhlase:
Zvuky a pořad Člověčiny.
Mimo rozhlas:
Noviny. Knihy. Večeře.
Co mě baví:
Žít a být s rodinou.
Všechny články
-
Zatočit s nemocemi i bolestí. S chirurgem Tomášem Šebkem o různých podobách medicíny
Uzdravovat nemoci je potřeba stará jako lidstvo samo. Na podoby medicíny se zeptáme chirurga Tomáše Šebka, který má za sebou mise v Afghánistánu nebo v Jižním Sudánu.
-
Kde čas tiká jinak? Znamená čas všude na světě totéž?
Vteřiny, minuty, hodiny, dny, týdny… Čas měřily už prastaré civilizace a vytvářely velmi důmyslné kalendáře, příkladem budiž třeba Mayové nebo Aztékové.
-
Umyj se, špindíro! Proč se kultury liší v tom, co považují za čisté?
Vyčistit zuby a spát nebo si před každým jídlem umýt ruce. Zvyky a pravidla, jimiž lidé udržují své tělo čisté, se mezikulturně liší. Jak se vyvíjela osobní hygiena?
-
Zločin a trest. Jak se liší právo a spravedlnost napříč světem?
Kdo není právník, těžko bude znát všechny platné zákony. Pravidla, jimiž se společnosti řídí nebo trestají některé činy, přitom zavádějí i kultury, které neznají písmo.
-
Od pěstního klínu k vesmírným lodím. Jak lidstvo začalo vyrábět nástroje i roboty?
První nástroje zhotovili pravěcí lovci, aby si usnadnili lov a konzumaci plodin. Už netvoříme pěstní klíny, ale sofistikované stroje, které místo lovu usnadňují práci.
-
Králové, náčelníci nebo faraoni. Kde se kromě antiky rodila demokracie?
Každé společnosti někdo vládne a rozhoduje, kam bude směřovat. Král, císař, prezident, faraon, kmenový náčelník nebo někdo, koho komunita vnímá jako autoritu.
-
Sklenku vína? Ne, raději betel! Proč požíváme látky, kterými měníme své vědomí?
Ayahuasca, peyotl, tabák, káva či alkohol. Látky, které mění vědomí nebo nabudí organismus, si dopřávají Evropané nebo i původní obyvatelé Ameriky či Melanésie.
-
Kolik známe věčných lovišť? O různých projevech loučení se zemřelými
Jak se svět loučí se zesnulými? Někde tělo uloží do rakve, jinde se z těla stane mumie, anebo jen popel. Rozloučení nabývá v různých kulturách rozličných podob.
-
Jak vznikají a zanikají národy? O touze člověka někam patřit
Pro Čechy sehrál klíčovou roli v národním uvědomění jazyk, pro Papuánce bankovky. Lidé touží patřit do většího celku: do kmene, do společenství nebo k národu.
-
Servírujeme pazneht medvědí! Co nejbizarnějšího jedl Zdeněk Pohlreich?
Fritované sýkorky, nebo třeba cvrčci na citrónové šťávě. Pestrost lidstva zakusíte právě na pokrmech. Mluvit o tom bude host nejpovolanější, šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.