Josef Šlerka: Další uragán? A co s tím? Lidé jsou zprávami přesyceni. A mladí chtějí zábavu

28. červen 2022

Jak důvěryhodná jsou veřejnoprávní média? Odpověď přináší nová studie Reuters Institut, podle níž není nejdůvěryhodnějším médiem Česká televize, ale Český rozhlas. Proč se lidé odklánějí od televizního zpravodajství? A proč stále více lidí vyhledává informace na internetu? Mediální analytik Josef Šlerka v audiozáznamu ještě mluví o tom, co přinesl pátý ročník konference Novinářské fórum, kterou pořádal Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Podle studie Reuters Institute je nejdůvěryhodnějším médiem v Česku Český rozhlas. Důvěřuje mu 58 % dotázaných Čechů. Na druhém místě je Česká televize. To ale nejsou jediná zjištění.

„Report o důvěryhodnosti veřejnoprávních médií je v mnoha aspektech pro Českou republiku příznivý,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... mediální analytik z Filozofické fakulty Uinverzity Karlovy.

Ztráta zájmu o TV zpravodajství

„Zpráva je publikována každý rok, takže je možné sledovat trend.“ Jedním z takových trendů je trvalý pokles zájmu právě o televizní zpravodajství. Konzumenti zpráv čím dál častěji využívají jako zdroj informací internet.

Čtěte také

„Mladí lidé do 35 let nepovažují zpravodajství za zábavu. Myslí si, že se věnuje tématům, která je nezajímají. U starší generace zájem o zprávy trvá. Půjdeme-li ale hlouběji, zjistíme, že i tady jsou lidé přesyceni. Je toho prostě moc.“

Až 19 % respondentů celosvětově dokonce zprávy nesleduje vůbec, protože prý nevědí, co si mají s informacemi počít. „Máme tady třeba další uragán, který něco smetl. A lidé se ptají: A co s tím máme udělat? Osobně si myslím, že toto bude narůstat a v budoucnu to může znamenat velké nepříjemnosti.“

Polarita názorů

Dalším tématem letošního ročníku studie Reuters Institute byla míra polarizace ve společnosti a její vnímání. „Česká republika obstála v otázce názorové plurality médií poměrně dobře,“ myslí si Šlerka

„Přes všechny peripetie v mediálním prostoru posledních deseti let nabízí český trh širokou nabídku postojů a názorů. Je mnohem výrazně méně polarizovaný než třeba v Polsku nebo v Maďarsku. Osobně to vnímám jako velmi dobrou zprávu.“

Čtěte také

„Všechny politické proudy mají v mediálním prostoru zastoupení. Navíc se jednotlivá média navzájem uvnitř jednotlivých pólů dále liší,“ vysvětluje Šlerka. „Řada serverů se věnuje investigativě. Máme tu silná veřejnoprávní média, která požívají velkou důvěru. A vedle toho máme i projekty velkých vydavatelských domů, které se dokážou proti sobě vymezit, aniž by nutně polarizovaly svět do dvou proudů.“

Novináři jsou spíš pravicoví

České prostředí je tak pořád spíše příznivé pluralitním systémům. „A to vidíme i v politice. Máme spoustu koalic, v Parlamentu máme spoustu politických stran. Češi v tomto ohledu tedy vyostřenost na dva proudy nevyhledávají. Mnohem radši než bipolaritu mají rádi polaritu.“

Podle Šlerky ale mnozí pravicoví konzumenti mohou vnímat média i jako ideologicky zkreslená. „Mají pocit, že jsou třeba výrazně levicová. U nás je to obráceně. Týmy na fakultě sociálních věd se tomu dlouhodobě věnují. Většina novinářů u nás je pravicově orientovaná a středolevá společnost má pocit, že není zastoupena.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...