Sociolog Daniel Prokop: Česko není spálená země. Vzkvétat ale začne, až se začne řešit nejen růst listů, ale i kořenů

Ekonomický propad a akutní krize odezněly. Reálné příjmy domácností se podle sociologa Daniela Prokopa postupně vrací na úroveň před rokem 2021, a společnost se tak může posunout od řešení krátkodobých problémů k podstatně důležitější otázce – jak dlouhodobě ovlivnit prosperitu země a jak do ní zapojit všechny regiony i společenské skupiny.

„Česko ekonomicky roste. Často ale opomíjí velkou část společnosti, která má horší přístup ke vzdělání nebo je jinak méně úspěšná, což nepřispívá dostatečně k soudržnosti ani kvalitě života,“ vysvětluje Prokop.

Česko tygrem Evropy?

Podle něj by Česko mohlo vzkvétat výrazně víc, kdyby dokázalo naplno využít svůj potenciál – ve vzdělávání, v investicích i v podpoře regionů, zdravotní prevence a pracovního trhu. „Kdybychom toto udělali, mohlo by se Česko stát tygrem Evropy. Podmínkou k tomu ale je spravedlivý růst, tedy takový ekonomický rozvoj, na kterém se podílejí všechny části společnosti. Posílilo by to společenskou soudržnost, vzájemnou důvěru i celkovou stabilitu země a zvýšila by se kvalita života.“

Toto ale Česko podle Prokopa nevyužívá. „Pohybujeme se spíš v cyklech – když ekonomika neroste, jsme frustrovaní, když se růst obnoví, nekriticky chválíme. Nikdo se nekouká dopředu. Nikdo se nesoustředí na dlouhodobé faktory, které rozhodují o tom, zda se růst skutečně promítá do života lidí. Soustředíme se na růst listů, ale přehlížíme stav kořenů – vzdělávání, stárnutí populace či energetickou transformaci.“

Když slogany nestačí

Podle sociologa tkví hlavní problém v tom, že Česku chybí jasná politická vize. „Politici to nahrazují zkratkovitými cíli typu, že doženeme Německo ve mzdách. To ale lidé nepotřebují slyšet. Potřebují znát skutečné příčiny toho, co brzdí náš rozvoj – a to se žádné politické garnituře za poslední desetiletí nedaří.“

Čtěte také

Politolog Kubáček: Česko jako křižovatka Evropy? Pokud usneme na vavřínech, stane se z nás spíše kruhový objezd

Zároveň podle Prokopa chybí v Česku lidé, kteří by tuto vizi dokázali naplnit. „Systematicky si nepěstujeme experty, kteří by velkým společenským a ekonomickým otázkám skutečně rozuměli. Nemáme tu odborníky na reformy klíčových veřejných systémů, ať už jde o zdravotnictví, důchody nebo financování obcí.“

Právě to vede podle Prokopa ke stagnaci. „U témat, kde se hraje o stovky miliard korun a o společenskou soudržnost, chybějí odborníci schopní modelovat dopady reforem a navrhovat funkční řešení. Výsledkem je přešlapování na místě, které lidé stále zřetelněji vnímají.“

Změna podle Prokopa není možná bez tlaku zdola. „Mladí lidé se mohou těmto oblastem věnovat studijně i profesně a zároveň tlačit na politiky, že nestačí slib, že bude líp, ale je potřeba říct, jak konkrétně se má reformovat zdravotnictví, důchodový systém či další pilíře státu.“