Josef Šlerka: Koronavirus zpřetrhal sociální vazby. Vlastní identitu si teď budujeme na sociálních sítích
Pandemie koronaviru znemožnila osobní kontakt, a tak se mnozí přesunuli na internet a na sociální sítě. Covid-19 tak sledují takřka v přímém přenosu. Prošel mediální obraz koronaviru nějakou proměnou? A změnila pandemie naše chování na sociálních sítích?
Čtěte také
Pandemie koronaviru je globální událost. Lokální hranice států jsou najednou znejistěny. Lidé mají tendenci hledat obranu uzavřením se dovnitř. To se však ukázalo jako snové, protože koronavirus hranice nectí.
„Velmi pozorně najednou sledujeme, co se děje u sousedů, a ne jenom u těch blízkých. Pozoruhodné je i to, že řada lidí zjistila, že se věci vyvíjejí v čase, a začali se kontinuálně věnovat jednomu tématu. A to i na sociálních sítích,“ říká v pořadu Jak to vidí... Josef Šlerka.
Covid už není stigma
Kde se ale bere potřeba lidí sdílet veřejně osobní prožitky z karantény nebo intimní zkušenost s onemocněním?
Čtěte také
Podle Josefa Šlerky prošel mediální obraz koronaviru a jeho obraz na sociálních sítích během roku velkým vývojem. „Dlouhou dobu ve společnosti fungovala určitá stigmatizace těch, kteří koronavirem onemocněli. Teď se covid stal součástí našich životů a lidé se nebojí ho ukázat.“
„Ve skutečnosti to ale není tak, že bychom na sociální sítě psali všechny intimní detaily našich životů. O domácím násilí se většinou nedočteme. Naše soukromí proháníme poměrně intenzivním filtrem. A tím filtrem je snaha vypadat tak, jak chceme být vnímáni,“ vysvětluje.
Vlastní identita
„Na sociálních sítích hrajeme divadlo. Řada lidí chce být vnímána určitým způsobem. V souvislosti s koronavirem například chtějí působit odpovědně. V tu chvíli to ale není sdílení intimních prožitků, ale učinění příkladu ze sebe sama pro ostatní,“ vysvětluje host Dvojky.
Není tedy pravda, že na sociálních sítích sdílíme všechno. „Naše sdílení na sociálních sítích je diktováno společenskou normou, naší potřebou nějak vypadat a také tím, že chceme dávat najevo, jaké jsou naše hodnoty.“
Obzvlášť nyní, když jsou sociální vazby zpřetrhány, potřeba sdílet na sociálních sítích a budovat vlastní identitu roste. „Je to logické. Identita je složená z toho, jak sami chceme vypadat, a z toho, jestli nás okolí takto akceptuje. V momentě, kdy proti sobě nemáme nikoho, kdo by akceptoval, jací jsme, o to víc roste potřeba potvrzení na sociálních sítích,“ uzavírá Josef Šlerka.
Další témata rozhovoru: koronavirus a jeho vliv na způsoby komunikace; proč se lidé v 1. vlně chovali jinak než teď?; koronavirus jako sociální choroba; kauza Rady ČT; americká média a přerušení proslovu Donalda Trumpa.
Související
-
Závislost na internetu a sociálních sítích je nemoc! Naštěstí se můžete vyléčit sami, radí psycholog
Jak poznáte svou nebo potomkovu závislost na počítači? Přečtěte si příběh 19leté Veroniky, která u sebe závislost objevila sama.
-
Jan Jirák: Sociální sítě jsou vysoce toxické. Čeká nás návrat k tradiční žurnalistice
Společnost Cambridge Analytica oznámila konec činnosti. Neustála masový odliv zákazníků po aféře se zneužitím dat uživatelů Facebooku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.