Zveřejňovat soukromí je obecná vlastnost. Sociální sítě jen dávají příležitost, říká sociolog Martin Buchtík
Výzkumy mě dělají citlivějšího a vím, že můj pohled na věc je omezený, říká sociolog Martin Buchtík. Zaměřuje se na mladou generaci a její vztah k internetu. Je také autorem a hráčem her Larp. A podílel se na výzkumu Generation What.
„Sociální sítě jsou fenomén u lidí, kterým ještě nebylo ani 40. Ti starší se tam dostávají díky svým dětem,“ vysvětluje sociolog Martin Buchtík. Proč podle něj chce tolik lidí zveřejňovat své soukromí? „Z jedné strany si myslím, že je to obecná vlastnost, a sociální sítě vám k tomu dávají příležitost. Mnozí kontrolují, co chtějí sdělit. To, co vidíme, jsou extrémní příklady.“
Mladí jsou odsouzeni k tomu stále hledat
Jaká podle něj je generace Y? „Ta generace lidí od 18 do 34 let je strašně rozpolcená. Třetina nemá úspory víc než 10 000 korun a pochází z domácností, které z globalizace nedokáží nic vytěžit. Naopak třetina je kosmopolitní, má vysoké školy, zná jazyky, zajímá se o světové dění.“
O mladé generaci se říká, že chce často měnit zaměstnání, stále něco hledá. „Já bych naopak řekl, že jsou odsouzeni k tomu stále hledat. Profese, kterou teď vykonávají, třeba za 30 let vůbec nebude existovat. Automechanici dřív pracovali manuálně, dneska z velké části musí umět pracovat s počítači. Podoba práce se velmi proměňuje.“
Že je lepší se opít s rodiči?
Buchtík zkoumá i témata z okruhu kvality života. „V posledních letech jsme dělali výzkum mezi mladistvými, jak se dostávají k alkoholu. Na mladé je vyvíjen sociální tlak ze strany vrstevníků a rodiče jsou trochu bezbranní. Říkali, že je lepší, když se naučí pít s nimi, než se opít do bezvědomí s kamarády.“
Na konci roku se v Česku i na Slovensku uskutečnil průzkum k 100. výročí Československa. „Pro mě bylo nejpřekvapivější, když jsme se ptali na různá česká a slovenská slova. Slováci dokázali českým slovům porozumět z 95 %. V Čechách to dokázala méně než polovina lidí. Na Slovensku je čtvrtina knih v češtině, u nás se slovenština skoro neužívá.“
V kůži Sudeťáka
Martin Buchtík je tvůrce i účastník her Larp. „Podstatou Larpu je, že někdo vymyslí příběh a lidé v kostýmech ho pak prožijí. Moji kamarádi dělali hru z prostředí Sudet. O životě před válkou, v jejím průběhu a po ní. Lidé z Německa a Rakouska hráli Čechy a naopak. Výměna perspektivy pohledu spoustu účastníků zasáhla.“
„Hry Larp vás vtáhnou do děje silněji než film. Víte, že je to hra, ale když na vás někdo míří zbraní, je to velmi nejistý pocit. Nehrozí, že by se někomu v roli až příliš zalíbilo. Každá větší hra má záchrannou síť v psychologické pomoci. Hráči spíš zažívají splín z toho, že se vrací do všednosti. Asi jako když dočtete knížku.“
Jak ho ovlivňuje jeho povolání? Sbírá data automaticky i ve svém volném čase? Jak sociologický průzkum vzniká? Více uslyšíte v archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
