Ekonom David Klimeš: Česko vstupuje do roku 2026 stabilní, ale bez jasných priorit. Na všechny sliby peníze nejsou

Podle komentátora a ekonoma Davida Klimeše vstupujeme v dobrém či špatném slova smyslu do standardních let. „Krize pominuly, podpory končí. Mírný růst lehce přes dvě procenta sice není žádný hit, ale také to není žádná recese. Otázkou je, co s tím dokáže udělat stát,“ říká v pořadu Jak to vidí...

Návrat k lepšímu průměru

Střízlivost je namístě i při srovnání se světem. V médiích se před koncem roku objevily články o tom, že Česko patří mezi šest nejlepších ekonomik světa. Jak ale Klimeš připomíná, šlo o srovnání pouze v rámci zemí OECD a relativně dobrý růst je zčásti daný tím, že česká ekonomika v předchozích letech stagnovala. „Zatímco Polsko rostlo, my jsme přešlapovali kolem nuly. Současný výkon tak spíše znamená dohánění ztrát než skutečný skok vpřed.“

Čtěte také

Sociolog Daniel Prokop: Česko není spálená země. Vzkvétat ale začne, až se začne řešit nejen růst listů, ale i kořenů

Přesto je podle Klimeše návrat do „lepšího průměru“ po sérii krizí velmi dobrá zpráva. „Po covidu, inflaci, energetické krizi a válce je to, že se zemi daří průměrně, vlastně úspěch.“

S debatou o postavení Česka mezi vyspělými zeměmi souvisí i otázka společné evropské měny. Podle Klimeše se Česko euru pravděpodobně nevyhne, i když je to spíše otázka deseti let. Ekonomická spása to ale není. „To, jakými bankovkami lidé platí, nerozhoduje o bytí a nebytí ekonomiky. Rozhodující jsou domácí hospodářské úkoly – od veřejných financí po fungující trh s bydlením.“

Test pro novou vládu

Podle Klimeše návrat ke stabilitě automaticky neznamená ani to, že Česko svůj potenciál dokáže využít. „My vlastně víme, co chceme dělat, ať už ve školství, ve zdravotnictví, u firem nebo v důchodovém systému. Problém je, že to chceme dělat všechno najednou,“ upozorňuje.

Právě schopnost stanovit si priority tak bude skutečným testem nastupující vlády. „Programové prohlášení je plné slibů, které jednotlivě možná dávají ekonomický smysl. Jejich součet ale neodpovídá tomu, co si můžeme se stávajícím rozpočtem dovolit. Vláda by měla část vyškrtnout a přiznat, že na všechno peníze nejsou. Otázkou je, jestli na to bude mít kabinet Andreje Babiše v roce 2026 odvahu,“ uzavírá David Klimeš.