Jan Daňhelka: Ničivá tornáda v Evropě budou vždy nahodilá. Jejich lokalizace je ale za hranicí vědy
Tornádo, které v červnu řádilo na Břeclavsku a Hodonínsku, bylo výjimečné. Bralo životy i domy. Z 1200 poničených obydlí jich hasičům zbývá zbourat dvě stovky. Dá se za viníka tak silného tornáda ve střední Evropě označit změna klimatu? A dá se vůbec na tak extrémní jev dopředu připravit?
„Přiznám se, že jsem tak silnému tornádu nechtěl uvěřit. Něco takového v Evropě není běžné. Na tak silná tornáda jsme zvyklí z Ameriky, kde jsou velmi příznivé podmínky pro jejich vznik,“ říká v pořadu Jak to vidí... ředitel pro hydrologii ČHMÚ Jan Daňhelka.
Za hranicí vědy
Tornáda jsou klasifikována podle ničivých dopadů. Moravské tornádo dosáhlo stupně F4, tedy druhého nejvyššího stupně. Jak si vysvětlit jeho vznik?
Čtěte také
„Šlo o shodu nepříznivých okolností. Supercelární bouře, které mají potenciál vytvořit tornádo, jsou nad Evropou běžné. Ne každá bouře ale tornádo vyprodukuje. A když ano, tak většinou jen slabé. Proč tornádo někdy vznikne, a jindy ne, bohužel nevíme,“ přiznává hydrolog.
Pokud meteorologie nezná do detailu faktory vzniku tornád, dají se tedy vůbec předpovídat? „Odhadovat lze pouze to, zda má atmosféra potenciál tvořit silné bouře. Tato situace ale nastává poměrně často v průběhu roku a lze ji odhadnout na relativně velké ploše území, například pro celou střední Evropu. Kde potom konkrétně ke vzniku bouře dojde, jak se bude pohybovat a jak silné projevy ji budou doprovázet, dopředu predikovatelné není. To je za hranicí současné vědy.“
Viníka třeba hledat jinde
I v Americe, kde je tornád velká spousta, je schopnost identifikovat tornádo spojena s rozsáhlou sítí lovců bouřek a lokálních autorit. „V okamžiku, kdy je tornádo někde detekováno, spouští se varování před nebezpečím a odhaduje se směr jeho pohybu. Na vyhodnocení tornád ale spolupracujeme s amatérskými pozorovateli i u nás.“
Čtěte také
Nabízí se otázka, nakolik tornádo souvisí s klimatickými změnami. „Zrovna u těch tornád je to velice obtížně spojitelné. Žádný rostoucí trend zatím pozorován nebyl. A i z odborných závěrů Mezivládního panelu pro změnu klimatu vyplývá, že vliv klimatických změn bude na velikost extrémních jevů spíše menší.“
Tornáda o síle F4 ale budou v Evropě podle Jana Daňhelky vždy jevem nahodilým. „Takto silná tornáda budou stále v řádu jednotek. Rozhodně se nám tu nebudou prohánět každým rokem,“ uzavírá hydrolog.
Další témata rozhovoru: lze vypočítat vznik extrémních jevů? Jaký vliv má na klima lunární cyklus? Kolik nebezpečných jezů je v České republice? A je léto 2021 „normální“?
Související
-
Geolog Cílek: Žijeme ve věku černých labutí? Tornáda na Moravě nebo vedra v Kanadě by o tom svědčila
Ničivá tornáda v Čechách, teplotní extrémy ve Skandinávii či v Kanadě nebo tání ledovců. Je čas položit si znovu otázku, co se děje s klimatem? Jak zastavit oteplování?
-
Tornádo pro nás byla premiéra, přiznává psycholog pražských hasičů Jan Remeš
„V minulosti sice tornáda byla, ale neudělala takovou škodu. Tohle pro nás byla premiéra,“ tvrdí psycholog Záchranného hasičského sboru Jan Remeš v Blízkých setkáních.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
