Jan Daňhelka

V roce 2002 pustošily Česko ničivé povodně. Ovšem tam, kde se před 20 lety valila stoletá voda, letos hořelo. Co nás naučily povodně a co nás učí aktuální katastrofa?

Mezinárodní studie zkoumala proměny srážek od roku 1901 do roku 2018 v celé Evropě. Co vypovídá o srážkovém režimu v Česku? A čeká nás hodně teplé a suché léto?

Jak vytvořit spolehlivý systém sezónních predikcí počasí? Jaké mýty kolují mezi veřejností ohledně počasí? Jaké mohou být dopady války na Ukrajině na životní prostředí?

„Střídání teplot v průběhu zimy se u nás vyskytovalo vždy. Problémem ale je, jak často se to teď stává,“ upozorňuje ředitel Českého hydrometeorologického ústavu.

Pět let se u nás budoval srážkový deficit. „Teď ale sucho není tím problémem, který bychom měli,“ směje se odborník z Českého hydrometeorogického ústavu.

Chudé státy afrického Sahelu jsou závislé na své krajině. Sahara však moc možností k přežití nedává. Postupující písečné duny se snaží už léta zastavit Velká zelená zeď.

Tornádo, které v červnu řádilo na Břeclavsku a Hodonínsku, bylo výjimečné. Bralo životy i domy. Dá se za viníka tak silného tornáda ve střední Evropě označit změna klimatu?

Změny klimatu a oteplování bere většina vážně. Vyplývá to z průzkumu pro Český rozhlas Rozděleni klimatem. Jsou namístě obavy ze zániku civilizace? Co dělat pro změnu?

Doprava v Suezském průplavu, který týden blokovala obří nákladní kontejnerová loď,  byla obnovena. Incident potvrdil světový význam kanálu, ale také jeho zranitelnost.

Kvůli otravě Bečvy kyanidem začala Česká inspekce životního prostředí kontrolovat 15 firem, včetně chemičky Deza ve Valašském Meziříčí. Proč je tak těžké vypátrat viníka?