Hydrolog Daňhelka: Když je na tom Středomoří nejhůře, houfně tam najedeme. Pomohlo by posunout prázdniny
Řecké ostrovy trápí již více než týden rozsáhlé požáry. Evakuovány byly tisíce lidí, další v chaotické situaci zůstávají. Dá se situace v Řecku označit za bezprecedentní? Dalo se rozšíření živlu nějak zabránit? Nemělo by být Středomoří, kde jsou letní požáry běžné, lépe připraveno? Hydrolog Jan Daňhelka v audiozáznamu ještě vysvětlí pojem bleskové sucho a přiblíží záměry iniciativy OSN na včasné varovní pro všechny.
„Přiznám se, že neznám analogii, která by vyžadovala takto velké zásahy, tak masivní evakuaci a dotkla se z hlediska turistů přinejmenším celé Evropy. Zajímavé ale je zamyslet se nad tím, co k této situaci vedlo,“ říká v pořadu Jak to vidí... hydrolog Jan Daňhelka.
Na jedné straně jsou to samozřejmě přírodní faktory – velké vedro, velké sucho a silný vítr, který šíření plamenů umožňuje. Vedle nestabilního požárního počasí tu ale velkou roli hraje i člověk. „Místní orgány mají podezření na žhářství, ať už úmyslné, nebo neúmyslné, což v horkém počasí není vůbec překvapivé.“
Láhev jako čočka
V přírodním prostředí vzniká požár vždy od blesku. Na Rhodosu ale žádné blesky v uplynulých dnech zaznamenány nebyly. „Tady to způsobil člověk. Stačí nedopalek nebo odhozená láhev, která působí jako čočka. Pravděpodobnost, že se něco takového v tak zranitelné oblasti stane, pak samozřejmě narůstá s množstvím lidí.“
Čtěte také
Bohužel je nám Evropanům vlastní, že do takto náchylné oblasti najedeme houfně zrovna v momentě, kdy je na tom Středomoří nejhůře.
„Kvůli ročnímu cyklu migrace tak uměle zvyšujeme riziko požárů. Pokud tedy efekty v podobě stresu z horka, požárů a sucha budou i nadále ve Středomoří narůstat, možná by nebylo od věci zamyslet se nad tím, zda nezměnit termín školních prázdnin. V některých ohledech by to mohlo pomoci,“ uvažuje Daňhelka.
Lepší nechat hořet?
K požárům ovšem velkou měrou přispívá i to, že se změnil způsob hospodaření. Malá pole drobných farmářů mizí, lidé se stěhují do měst a charakter péče o krajinu se mění. „Dřív byly lesy vysbírané. Klestí se používalo na topení. Teď tam ale zůstává suchá biomasa, která požárům nahrává.“
Čtěte také
Problémem je podle Daňhelky i to, jak jako vyspělá společnost reagujeme. „Velice často dokážeme požár uhasit ještě předtím, než se rozšíří. Tím, že ho ale uhasíme brzo, zvyšujeme riziko toho, že později přijde nějaká velká událost, která už bude nad naše síly.“
Jinými slovy se ochuzujeme o reakci společnosti. „Ze zpráv vidíme, že evakuace řeckých ostrovů je jeden velký chaos. A možná je to právě proto, že nám chybí jakákoli zkušenost ze zvládnutelných případů,“ uzavírá Jan Daňhelka.
Související
-
Biolog Storch: Pokud se tropická vedra stanou normou, ani zeleň nám nepomůže
„Africká vedra snáším dobře. Vedro ve městech je ale hrozné,“ reaguje na tropické teploty v Česku biolog David Storch. Jsou vysoké letní teploty už normou?
-
„Les v Hřensku si o požár koledoval. Přírodě to ale pomůže.“ Storch a Žák ve speciálu Jak to vidí...
Likvidace požáru v Národním parku České Švýcarsko pokračuje už šestý den. Jak velké následky budou plameny mít? Hosty hodinového speciálu jsou David Storch a Michal Žák.
-
‚Naše klima se mění hrozivým tempem.‘ Vědce znepokojuje extrémní počasí po celém světě
Eskalující klimatické změny může letos umocnit jev zvaný El Niňo, který obvykle zvyšuje teplotu vody v částech světového oceánu a může mít globální důsledky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.