Historik Michal Stehlík: Po setkání Trumpa se Zelenským svět zažil šok. Mnichov a 30. léta ale znovu nežijeme
Bezpečnost a obrana země jsou témata, u kterých by měly být vlastní zájmy upozaděny. Historie i současnost ale ukazují opak. O čem nás může poučit minulost? Nakolik nevhodná mohou být historická přirovnání třeba v rámci předvolebního boje? A jak pevné, anebo křehké jsou spojenecké úmluvy a vztahy mezi zeměmi? Jan Burda se zeptal ředitele Památníku národního písemnictví Michala Stehlíka.
„Po bezpečnostní konferenci v Mnichově a po setkání v Oválné pracovně jsme všichni zažili šok. Samozřejmost, že Rusko je zlé a Amerika dobrá, najednou zmizela,“ říká v pořadu Jak to vidí... historik Michal Stehlík.
„Je to něco, co neznáme. A dokonce je to něco, co nelze vztáhnout ani na žádný historický příklad. Zbývá nám si jen přiznat, že je to nová situace, ve které se potřebujeme zorientovat,“ vysvětluje spoluator podcastu Přepište dějiny.
Čtěte také
Kde vlastně stojíme?
„I přes všechny excesy typu Irák, Afghánistán a další byla Amerika vždy strážcem hodnot. Když jím najednou není, je velmi obtížné se rozhlédnout a zjistit, kde vlastně stojíme a ke komu patříme.“
„Pro Evropu to může být výzva k hledání většího sebevědomí. Rozhodně to ale není nic, co bychom už zažili, co bychom mohli třeba srovnávat s Mnichovem 1938. Toto je nové. Toto jsme nezažili.“
Příměry s Mnichovem nesedí
Přesto se paralely se 30. lety ve veřejném prostoru objevují. „Je to zjednodušující a zdánlivě nás to vtahuje do situace, se kterou si dokážeme poradit. Příměry ale nesedí,“ myslí si Stehlík.
„Politici EU nejsou Edouard Daladier. Třicátá léta v sobě mají mnohem dynamičtější vývoj, než žijeme dnes. Mají za sebou zkušenost z první velké války a miliony mrtvých. Mají v sobě velké ideologie – nacionální socialismus, komunismus, bolševismus. My ve světě idejí nežijeme.“
Charakter změny
Jediné, co je podle Stehlíka možné vtahovat do hry, je otázka imperiálních zájmů a velmocí. „I když můžeme hledat srovnání od Versailles roku 1919 až po dnešek, nejde o nic konkrétního. Ani srovnání dnešní Ameriky a Ruska s paktem Molotov-Ribbentrop nesedí. Předpoklady první čtvrtiny 21. století jsou zkrátka jiné.“
Jisté však je, že žijeme v době přelomové změny. A jedním z ukazatelů je právě proměna ve vnímání osobní bezpečnosti. „Začalo to už v době covidu, kdy se ukázalo, jak lidé vnímají stát nebo instituce. Proměnila nás i blízká válka na Ukrajině. A samozřejmě k tomu teď přispěly komerčně imperiální ambice Donalda Trumpa.“
„Svět se proměňuje. Hovořit ale lze jenom o charakteru této změny. Jak to bude dál, ukáže až historie,“ uzavírá Michal Stehlík.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
