Historik Michal Stehlík: Po setkání Trumpa se Zelenským svět zažil šok. Mnichov a 30. léta ale znovu nežijeme
Bezpečnost a obrana země jsou témata, u kterých by měly být vlastní zájmy upozaděny. Historie i současnost ale ukazují opak. O čem nás může poučit minulost? Nakolik nevhodná mohou být historická přirovnání třeba v rámci předvolebního boje? A jak pevné, anebo křehké jsou spojenecké úmluvy a vztahy mezi zeměmi? Jan Burda se zeptal ředitele Památníku národního písemnictví Michala Stehlíka.
„Po bezpečnostní konferenci v Mnichově a po setkání v Oválné pracovně jsme všichni zažili šok. Samozřejmost, že Rusko je zlé a Amerika dobrá, najednou zmizela,“ říká v pořadu Jak to vidí... historik Michal Stehlík.
„Je to něco, co neznáme. A dokonce je to něco, co nelze vztáhnout ani na žádný historický příklad. Zbývá nám si jen přiznat, že je to nová situace, ve které se potřebujeme zorientovat,“ vysvětluje spoluator podcastu Přepište dějiny.
Čtěte také
Kde vlastně stojíme?
„I přes všechny excesy typu Irák, Afghánistán a další byla Amerika vždy strážcem hodnot. Když jím najednou není, je velmi obtížné se rozhlédnout a zjistit, kde vlastně stojíme a ke komu patříme.“
„Pro Evropu to může být výzva k hledání většího sebevědomí. Rozhodně to ale není nic, co bychom už zažili, co bychom mohli třeba srovnávat s Mnichovem 1938. Toto je nové. Toto jsme nezažili.“
Příměry s Mnichovem nesedí
Přesto se paralely se 30. lety ve veřejném prostoru objevují. „Je to zjednodušující a zdánlivě nás to vtahuje do situace, se kterou si dokážeme poradit. Příměry ale nesedí,“ myslí si Stehlík.
„Politici EU nejsou Edouard Daladier. Třicátá léta v sobě mají mnohem dynamičtější vývoj, než žijeme dnes. Mají za sebou zkušenost z první velké války a miliony mrtvých. Mají v sobě velké ideologie – nacionální socialismus, komunismus, bolševismus. My ve světě idejí nežijeme.“
Charakter změny
Jediné, co je podle Stehlíka možné vtahovat do hry, je otázka imperiálních zájmů a velmocí. „I když můžeme hledat srovnání od Versailles roku 1919 až po dnešek, nejde o nic konkrétního. Ani srovnání dnešní Ameriky a Ruska s paktem Molotov-Ribbentrop nesedí. Předpoklady první čtvrtiny 21. století jsou zkrátka jiné.“
Jisté však je, že žijeme v době přelomové změny. A jedním z ukazatelů je právě proměna ve vnímání osobní bezpečnosti. „Začalo to už v době covidu, kdy se ukázalo, jak lidé vnímají stát nebo instituce. Proměnila nás i blízká válka na Ukrajině. A samozřejmě k tomu teď přispěly komerčně imperiální ambice Donalda Trumpa.“
„Svět se proměňuje. Hovořit ale lze jenom o charakteru této změny. Jak to bude dál, ukáže až historie,“ uzavírá Michal Stehlík.
Související
-
Pavel Kosatík: Po zradě USA to teď vypadá, že měl Beneš v roce 1938 pravdu. Kdo tam tahá za nitky?
Snahy Bílého domu dojednat příměří se zatím minuly účinkem. Jak moc hrozí návrat politiky appeasementu? Zmůže něco dnes diplomacie? A jakou hodnotu má spojenectví?
-
Historik Stehlík: Mnichov nebyla zlomená páteř. Tisíce hrdinů ji narovnaly. Trauma ale zůstalo
Dohoda o postoupení pohraničí hitlerovskému Německu byla podepsána před 85 lety. Co Mnichovu předcházelo? A mělo se Československo vzepřít mnichovskému diktátu?
-
Radko Kubičko: Že by se Ukrajina rozdělila jako poválečné Německo? To se nakonec taky zase spojilo
Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. O čem spolu mluvili? Proč došlo i na hokej? A co by mohlo přinést setkání v Saúdské Arábii?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
