„Les v Českém Švýcarsku si o požár koledoval. Přírodě to ale pomůže. Bude odolnější vůči změnám klimatu.“ Biolog David Storch a meteorolog Michal Žák v hodinovém speciálu Jak to vidí...

„K požáru vždycky dojde nějakou náhodou. Bleskem, odhozením nedopalku, rozděláváním ohně... V tomto případě se to ale dalo předpokládat. I když se samozřejmě nedalo předpokládat, že to bude mít takový rozsah,“ je přesvědčen biolog a ekolog David Storch.

Čtěte také

iROZHLAS

Požár v Saském Švýcarsku se nadále šíří. Zasahuje tam devět vrtulníků, oproti Česku je asi čtvrtinový

„Když jsem v Hřensku před pár lety byl, stál jsem v úžasu nad těmi obrovskými na troud suchými kůrovcovými lesy. To jsem neviděl nikde jinde. A už tehdy jsem si říkal, že si to zadělává na opravdu velký požár. A ten teď bohužel přišel,“ dodává.

S tím souhlasí i meteorolog Michal Žák. „Přispěly ale k tomu i podmínky letošního léta. Vlastně to začalo už v zimě, která byla poměrně teplá a chudá na sníh. Pak přišlo poměrně suché jaro a teď léto, kdy jsme zažili několik vpádů opravdu horkého vzduchu. Kombinace suchého počasí, podprůměrných srážek a vysokých teplot pak samozřejmě mohutně zvyšuje riziko vzniku požáru.“

Viníkem extrémní sucho

„Sucho to jenom urychlilo. Les si o to ale koledoval sám. Že to někdy někde chytne, bylo jasné. Sucho a vedro jenom způsobily, že je požár mnohem větší. Nakonec totiž nehořel jen ten mrtvý, úplně suchý les, ale hořelo tam všechno,“ popisuje rozsah katastrofy Storch.

Čtěte také

Jan Daňhelka: Že máme v Česku dost vody je mýtus. V Evropě jsme na vodu jedni z nejchudších

Podle něj je ale nutné si uvědomit, že jde o oblast suchých lesů na pískovcovém podloží, kde obecně častěji hoří. „Lesy mají svoji požárovou dynamiku. Jde tedy spíše o míru pravděpodobnosti, kdy se to stane. V oblasti Českého Švýcarska to není nic překvapivého. Rozsahem je ale současný požár skutečně bezprecedentní.“

Suché kůrovcové lesy jsou samozřejmě i jinde. Podle biologa ale vypadají úplně jinak než v okolí Hřenska. „Třeba na Šumavě, kde je vlhko, v podrostu kůrovcových lesů pořád něco roste. Jsou tam sice holé kmeny, dole ale něco žije. V Českém Švýcarsku to vypadá jinak. Největší problém je právě velká vrstva suchého jehličí na zemi,“ vysvětluje Storch. Podle něj ale následky nebudou katastrofické.

Storch: Apokalypsa. Nový les ale bude lepší

„Regenerační schopnost lesa je totiž obrovská. Přírodovědci se celkem jednoznačně shodují na tom, že přírodě požár spíše pomůže. V kůrovcových lesích nic nežije. Jsou mrtvé. Po požáru tam ale nastane ekologická sukcese. Dojde k postupnému zarůstání mnohem zajímavějším lesem, než byla smrková monokultura.“

„Požár je špatný pro lidi. Ale třeba na příkladu vyhořelého lesa u Jetřichovic vidíme, jak to funguje. Dnes je tam bohatá vegetace, jeřáby, břízy, osiky, žije tam spousta zvířat. Teď to samozřejmě vypadá jako apokalypsa, jako krajina po požáru. Ale lze předpokládat, že už příští rok tam uvidíme drobnou vegetaci. Brzy se to zazelená a bude to hezčí, než to bylo teď,“ věří biolog.

Viník číslo dvě

Na vině ale není jenom sucho. Prvotní problém je hospodaření v lesích. „Bylo by opravdu dobré myslet na to, že změna klimatu, kterou zažíváme, výrazným způsobem ovlivňuje i přírodní společenství, která máme na území České republiky. Umělé zásahy do lesů, kdy se snažíme podle ne vždycky správných mustrů hospodařit, pak narážejí na to, že dopady změny klimatu můžou mít různou podobu. Třeba kůrovcová kalamita na Českomoravské vrchovině je naprosto bezprecedentní,“ upozorňuje Michal žák.

„Už v polovině 90. let se důrazně doporučovalo změnit skladbu lesů a omezit smrkové monokultury. Od té doby uplynulo 25 let, a nic moc se nezměnilo. Teď vidíme, jaké důsledky to má, když jsou projevy změny klimatu intenzivnější, než se dříve počítalo,“ dodává.

Prostor pro listnáče

Požár zřejmě výrazným způsobem změní i přístup obcí. Budování ochranných pásů kolem obcí zřejmě bude pokračovat. „Nejlepší protipožární ochranu ale vlastně udělal požár sám. I když to bylo hrozné, pomohlo nám to. Biomasa, respektive nekromasa, která tam ležela, už tam není. A to znamená, že příští požár hned tak nepřijde,“ všímá si Storch.

Čtěte také

iROZHLAS

Požáry jako v Hřensku u nás budou vznikat. Teploty narůstají a vlhkost klesá, připomíná expert Trčka

„Smrkové monokultury shořely. A to, co tam teďka vyroste, bude z hlediska klimatické změny příznivé, protože půjde o listnáče, tedy mnohem odolnější druhy. Smrk bude ustupovat tak jako tak. Současné klima mu nevyhovuje. Takže lze předpokládat, že se druhové složení výrazně změní, a to ve prospěch těch dřevin, které se dokážou s klimatickou změnou i se škůdci vyrovnat lépe,“ věří ekolog.

Přesto se o budoucnost lesů v České republice musíme podle něj trochu obávat. „Katastrofy budou vždycky. Budou požáry, budou škůdci. Jak budou velké, závisí do značné míry na našem hospodaření. Problém je, že hospodaření je závislé na rozhodnutích, která jsou velmi často opožděná. Nedokážou předjímat to, co se bude dít. Na druhé straně vidíme, že i přirozené procesy jako požár mění strukturu. Lesy tedy budou trošičku jiné, ale zatím to spěje spíše k tomu, že budou schopné lépe se vypořádat s klimatickými změnami,“ vysvětluje biolog.

Žák: Po požáru hrozí povodně

Podle údajů evropského zpravodajského systému vypuklo v zemích Evropské unie do 20. července už 1946 lesních požárů, což je čtyřnásobek průměru za roky 2006 až 2021. Znamená to, že budou sucha i požáry častější? „Příčiny jsou komplexnější. Důležitější než vlastní číslo je spálená plocha. A ta je opravdu letos výrazně větší než dlouhodobý průměr. Pokud jde o příčiny z hlediska klimatu, tak určitě budou požáry častější. Letošní rok je výjimečný. Západní Evropa zažívá opakované vlny intenzivních veder. A kombinace horkého suchého počasí samozřejmě požárům napomáhá.“

Vlny veder zpravidla ukončuje výrazná studená fronta. „Není to samozřejmě univerzální pravidlo. Pokud ale studená fronta přijde, často na ní míváme velmi intenzivní srážky a bouřky s přívalovými dešti. Následovat můžou rychlé povodně. Když zasáhnou oblasti postižené požáry, kde je půda velmi výrazně erodována, jsou škody samozřejmě mnohem větší, než když přívalové deště zasáhnou krajinu nepostiženou požárem,“ nastiňuje meteorolog.