Jan Daňhelka: Že máme v Česku dost vody je mýtus. V Evropě jsme na vodu jedni z nejchudších
Jak vytvořit spolehlivý systém sezónních predikcí počasí? Jaké mýty nejčastějí kolují mezi veřejností ohledně počasí a vody? Jaké mohou být dopady války na Ukrajině na životní prostředí? Na to odpovídá v pořadu Jak to vidí… hydrolog Jan Daňhelka. V rozhovoru s moderátorkou Zitou Senkovou také zazní, jaké letos bude léto nebo co je indikátorem zdravé vody.
Z aktuální mapy na webu Intersucho vyplývá, že je v České republice zemědělské sucho. „Druhů sucha může být víc a teď není jen zemědělské sucho. Momentálně je sucho nejvýraznější v podzemních vodách. Konec března je jakýmsi vrcholem, kdy by vody v krajině mělo být nejvíc, a potom mírně klesá.“
„To, že by teď voda klesala, by bylo v pořádku, ale my jsme na tom vrcholu byli velmi odchýlení od toho, co je normální, a to díky suchému březnu. Zemědělci to na té půdě vidí a dopady mohou být v téhle fázi nebezpečnější než v létě, protože rostlinky potřebují z něčeho vyběhnout.“
Lze tedy nyní na základě toho, co víme o vodě, vyvodit, jaké bude léto? „V zásadě by to bylo možné, kdybychom nebyli v České republice, a to myslím z hlediska geografické pozice. Střední Evropa je situovaná tak, že tady dochází k velkým změnám a nedokážeme dopředu říct, jak to je. Výhledy nad jeden měsíc jsou tedy spíš statisticky odvozené.“
O počasí koluje spousta mýtů
V české společnosti koluje o vodě, počasí a ovzduší celá řada mýtů a Český hydrometeorologický ústav vydal publikaci, ve které tyto jevy vysvětluje a uvádí na pravou míru. „S tímto nápadem přišli kolegové z Brna. Spoustu věcí si uložíme v hlavě, ale realita bývá kontraintuitivní.“
„Těch omylů je celá řada. Například, že když je velké sucho, hrozí povodně. To není pravda. Máme jednoznačně povrzeno, že čím větší je sucho, tím víc jsou srážky do půdy zachyceny a do toků se dostává minimální množství vody. Tenhle mýtus je sem přenesený z pouštního prostředí, kdy tam opravdu může vzniknout tvrdá, nepropustná krusta. Ale ve střední Evropě je tento jev velmi vzácný. Půda u nás bývá při suchu tak žíznivá, že co může, to do sebe nasákne.“
Jedním z dalších mýtů je také to, že vody v Česku máme dost. „Vody v Česku určitě dost nemáme. Česká republika je dokonce třetí nejchudší na vodu v Evropě, a to proto, že voda od nás odtéká,“ dodává hydrolog Jan Daňhelka.
Související
-
Pranostiky. Starobylé předpovědi počasí. Mýtus, nebo skutečnost?
Na Nový rok o slepičí krok? Pranostiky. Může se zdát, že jsou to jen říkačky, které nemají s vědou nic společného. Ale zdání klame. Každou první sobotu v měsíci vás...
-
Meteor o aprílovém počasí, chuti vody a největší bakterii
00:59 Existuje aprílové počasí? 08:55 Může mít voda chuť? 15:03 Důkaz otáčení Země 20:38 Co ohřívá sluneční korónu? 36:19 Největší bakterie 45:07 Jak si hrají kočky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.