Hydrolog Daňhelka: Dvě miliardy lidí nemají přístup k pitné vodě. Závazky OSN by to mohly změnit
Přístup k pitné vodě nemají v současnosti dvě miliardy lidí, přestože je voda už dávno definována jako lidské právo. Upozornit na to chtěla i nedávná konference OSN v New Yorku. Výsledkem setkání 2000 zástupců vlád a vědců je přijetí 700 závazků na ochranu vody napříč státy. Jaké jsou stěžejní cíle? Hydrolog Jan Daňhelka v audiozáznamu ještě vysvětlí, jaká byla předchozí sezona z hlediska srážek a proč je podzemní vody stále málo.
„Voda jako lidské právo se stala stěžejním tématem konference proto, že skutečně přístup k nezávadné vodě není možné nikomu odpírat. Je to životní nutnost,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... hydrolog Jan Daňhelka. „Konference se ale konala zejména kvůli podpoře cílů udržitelného rozvoje, které si OSN vytkla na období let 2015 až 2030.“
Cíl číslo šest se týká právě vody, přičemž ambicí je zpřístupnit pitnou vodu a vodu pro hygienu a sanitaci všem obyvatelům planety. „Ukázalo se ale, že i když jsme teď v půlce tohoto období, svět úplně na dráze, aby bylo cílů do roku 2030 dosaženo, není. A proto se konala minulý týden konference OSN o vodě.“
Přiložíme ruku k dílu
Setkání vzbudilo velký zájem napříč státy světa. „Přijato bylo na 700 závazků. Spojené státy americké například přislíbily 49 miliard dolarů na řešení problematiky vody a její dostupnosti ve světě. Celkově jde asi o 400 miliard dolarů na to, aby se problematika vody celosvětově zlepšila.“
Povzbudivé podle Daňhelky je ale zejména to, že se k plnění závazků přihlásily i země typu Mosambik. „Mosambik, který řeší nedostatek vody velmi palčivě, slíbil, že poskytne šest miliard dolarů z národních zdrojů. Takže to, že se k tomu začínají hlásit i jednotlivé vlády nebo konkrétní místní firmy, je podle mě velmi pozitivním signálem. Nechtějí jen peníze, ale samy chtějí třeba snížit spotřebu vody.“
Jak si neškodit?
Zajímavým nápadem je podle hydrologa také myšlenka vytvoření podobného panelu, jakým je Mezinárodní panel pro klimatickou změnu. „OSN navrhuje, že by vytvořila odborný sbor lidí, kteří by hledali aplikovaná řešení fungující pro vodu, sepsali by je do zprávy a uložili do depozitáře, odkud by si jednotlivá řešení mohl kdokoli vzít a začít je aplikovat ve své zemi.“
Důraz na adaptaci a implementaci je podle Daňhelky klíčový. „Problémy, které máme, totiž nepocházejí jenom ze změny klimatu. Vyplývají i z negativních vlivů našeho konání, z toho, jak sami sobě škodíme, sami sobě znečišťujeme vodu a vlastně sami sobě nejsme schopni vodní bohatství pohlídat. Proto je důraz na to, jak všechny tyto problémy zvládnout, nesmírně důležitý,“ uzavírá Jan Daňhelka.
Související
-
Jan Daňhelka: Že máme v Česku dost vody je mýtus. V Evropě jsme na vodu jedni z nejchudších
Jak vytvořit spolehlivý systém sezónních predikcí počasí? Jaké mýty kolují mezi veřejností ohledně počasí? Jaké mohou být dopady války na Ukrajině na životní prostředí?
-
Odlesňováním Amazonie se blížíme k bodu zlomu, kdy dojde k nenávratnému přerušení koloběhu vody
Dnes je Amazonský prales vykácený ze 17 %. Odborníci varují, že při vykácení z 20 až 25 % dojde k nenávratnému narušení koloběhu vody, který prales nyní zajišťuje.
-
Máme za sebou šestou nejteplejší zimu za posledních 248 let. Musíme se na to adaptovat, říká ekoložka
Klimatická změna ovlivňuje tání ledovců, které má poté dopad na sucho v řekách, nebo naopak jejich přílišné zavodňování. Podle expertů si na takové problémy ale musíme do budoucna zvykat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.