Hudebník Jiří Hlaváč: Vltava je řeka nejenom životadárná, ale i život inspirující. Smetana to věděl
Na Rok hudby oslavující mimo jiné i dvousté narození Bedřicha Smetany symbolicky navázal projekt Národního památkového úřadu Vltava slavná & splavná. Cílem je nejen upozornit na 150 let od jejího uvedení, ale hlavně vyzdvihnout význam řeky jako národního symbolu a kulturní cesty v přírodních, kulturních, společenských a hospodářských souvislostech. Co všechno pro nás Vltava znamená? Hudebník Jiří Hlaváč se zamyslí i nad novou verzí slovenské hymny a nad sílou fotografie.
K projektu oslavujícímu řeku Vltavu se připojila řada organizací spojených s vltavským kulturním dědictvím. Společným cílem přitom je představit Vltavu jako fenomén. Jako národní řeku, která inspiruje, na níž se odehrává život a která by jako taková mohla být zapsána i jako evropská kulturní cesta Rady Evropy.
Životadárná a i život inspirující
„Mně osobně se tento projekt velmi zamlouvá. Obecně se ví, že Smetana miloval dlouhé výšlapy a turistiku. Návštěvám přírody, ale i různých pamětihodností věnoval hodně času, ať už to bylo v Litomyšli nebo v Jindřichově Hradci, v Plzni, Praze nebo v Německém Brodě,“ zamýšlí se v pořadu Jak to vidí... klarinetista Jiří Hlaváč.
„Smetana ale nebyl jenom zvídavý. On věděl, že příroda je jedním ze silných inspiračních zdrojů. Díval se a zároveň cítil vnitřní duchovní rozpoložení, tolik potřebné pro jeho kompoziční práci,“ uvádí Hlaváč, který Smetanovu Vltavu považuje za nepřekonatelný majstrštyk.
Čtěte také
„A já chápu proč. Vltava je řekou nejen životadárnou, ale i životu inspirující. I já jsem si chvilky prožité u Vltavy zapsal do paměti jednou provždy. Ačkoli mým rodištěm protéká řeka Dřevnice, Vltavu jsem pasoval na samotný piedestal. Když jsem jako student chodíval po náplavce do Rudolfina, řeku jsem opravdu studoval stejně důvěrně jako tehdy Brahmsovy sonáty nebo Mozartův koncert.“
Celoroční program zahrnující přednášky, prohlídky vltavských památek a výstavu v Jízdárně Pražského hradu ale podle Hlaváče přináší ještě jeden důležitý aspekt. „Já si vždycky řeknu, jak by se dnes Bedřich Smetana díval na naše neodborné a nešetrné zásahy do přírody. My máme pocit, že je to výnosný dřevařský obchod nebo že z vody se dá vytáhnout úplně všechno a pustit do ní také všechno. Smetana by proti tomu určitě burcoval. On věděl, že člověk má sloužit k přírodě.“
Řeka jako požehnání
Projekt Vltava slavná & splavná doprovodí v září také štafeta, která dopraví vodu z pramene řeky až do hlavního města. Akce se zúčastní významné osobnosti spojené s šumavskými prameny a Povodím Vltavy, turisté, kanoisté, jachtaři, podnikatelé nebo kapitáni parníků.
Čtěte také
„Vyšším smyslem celého projektu je vést nás k ohlédnutí a reminiscenci toho, co všechno se odehrávalo, proč to tak bylo a kdo byl hlavním činitelem. Souvisí s tím respekt a úcta, protože Vltavskou kaskádu, která slouží dodnes a je plně funkční, někdo postavil.“ Podle Hlaváče ale hraje roli ještě jeden podstatný moment.
„Je to přítomnost. Jak s odkazem nakládáme, jak s ním zacházíme, jak se o něj staráme, jak jsme obětaví, pracovití, přičinliví a soustavní. Já osobně to vnímám jako dar a souhlasím s názorem, že požehnáním jakéhokoli města je, když jím protéká řeka. Takový pocit mám nejenom v Praze u Vltavy, ale i v Paříži u Seiny nebo ve Vídni u Dunaje.“
„Lidé postižení povodněmi budou říkat něco jiného. Faktem ale zůstává, že řeka je nesmírně silný inspirační moment pro život. A jako všechno, co je silné, přináší i řeka plusy a minusy. Tak to v životě je,“ dodává Jiří Hlaváč.
Související
-
1028. schůzka: Na malém špacíru Velkou Prahou - 2. část
Od formanů jsme se při svém malém špacíru Velkou Prahou dostali k železnici a k pražským nádražím.
-
David Mareček: Dvořák, Mahler, Janáček... Paradoxně nejtěžší bylo dovézt do Ameriky Bedřicha Smetanu
Jedním z vrcholů Roku české hudby bude koncert českých filharmoniků v Carnegie Hall v New Yorku. Co se lidem v Americe vybaví, když se řekne česká hudba?
-
Dirigent Hrůša: Když v zahraničí zní Má vlast, zcela automaticky se skloňuje i téma češství
Rok české hudby i projekt Smetana 200 reflektuje ve svých dramaturgických plánech řada kulturních institucí v Česku i v zahraničí. Existuje něco jako národní kultura?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.