Hydrolog Daňhelka: Rak říční jako indikátor čisté vody je mýtus. Citliví ke znečištění jsou pstruzi

Je přirozené, že voda reaguje na teplo a ohřívá se. Podle hydrologa Jana Daňhelky z Českého hydrometeorologického ústavu hrají kromě denních maxim roli i teploty v noci. Pokud totiž teplota neklesá ani v noci, voda se neúměrně zahřívá a její kvalita se rychle zhoršuje. „Množí se sinice a omezují se degradační procesy, což znamená, že ve vodě je méně kyslíku, který slouží k tomu, aby se nebezpečné látky rozkládaly.“

Indikátory čisté vody

V extrémních situacích, kdy je vody málo a je velice teplá, mohou být zasaženy i sedimenty. „Například v suchých letech 2015 a 2018 došlo ve vodních nádržích k mobilizaci a ze sedimentů uložených na dně se začal uvolňovat fosfor. Normálně se aktivně cyklu neúčastní, při velkém prohřátí a při malé hloubce se ale dokáže uvolňovat zpátky do vody a je zdrojem živin pro rozvoj sinic,“ vysvětluje hydrolog.

Čtěte také

Znečištění vod mělo vliv na líhnutí pstruha obecného v aparátech. Do vývoje jiker nezasahujte

Kromě teploty vody bývají indikátorem čisté vody i některé živé organismy. Rak říční, původní český druh, je však podle Daňhelky jako ukazatel čisté vody mýtus. „Dokáže totiž po určitou dobu tolerovat mírné znečištění, takže je spíše indikátorem toho, že nejde o silně znečištěnou vodu. Invazní druhy raků jsou ještě o něco tolerantnější, takže opravdu záleží na tom, který z raků je vzat za měřítko kvality.“

Jako indikátor kvality vody slouží při její úpravě pstruzi, kteří jsou velmi citliví ke konkrétnímu znečištění. Český hydrometeorologický ústav sleduje i stavy škeble říční nebo tzv. bentos, tedy vodních organismů žijících při dně. „Chrostíci a další se analyzují v laboratořích, kdy zjišťujeme, jaké látky se ukládají v jejich tělech.“

Kvalita pitné vody

Co se týče kvality pitné vody v České republice, kritéria jsou velmi přísná. Dokonce jdou nad rámec minimálních evropských a světových hodnot. Zdrojů, které se zpracovávají, a vodárenských úpraven je ale celá řada. Paušálně říct, že máme jednu unifikovanou kvalitu vody, tedy nelze.

„Vždy záleží na čisticích technologiích, které jsou nasazeny. A byť jsou dnes velmi sofistikované a rozvinuté, stále jsou druhy znečištění jako mikroplasty, pesticidy a farmaka, která zatím úplně dobře odstraňovat neumíme. Je tedy otázka, jakou vhodnou technologii zvolit na to, abychom v budoucnu čistili co nejvíce,“ uzavírá Jan Daňhelka.