Jan Daňhelka: V roce 2002 by v Českém Švýcarsku takhle nehořelo. Změna klimatu přináší častější výskyt požárního počasí

10. srpen 2022

V roce 2002 pustošily Česko ničivé povodně. Ovšem tam, kde se před 20 lety valila stoletá voda, letos hořelo. Požár výjimečného rozsahu v národním parku vyvolal řadu diskusí na téma jeho příčin. „V současnosti jsou zkrátka určitě častější meteorologické podmínky příhodné pro vznik a šíření požáru,“ vysvětluje ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu. V audiozáznamu pořadu Jak to vidí… připomíná, co nás naučily povodně i co nás učí aktuální katastrofa.

V Českém Švýcarsku zbývá hasičům aktuálně dohasit asi 80 ha, což je méně než desetina původní plochy. Jak je možné, že se požár tak rozšířil? „Změna klimatu přináší častější výskyt tzv. požárního počasí,“ vysvětluje hydrolog Jan Daňhelka.

Změna klimatu bude pokračovat

„Požární počasí jsou podmínky, kdy je dostatečně sucho, teplo a jasno na to, aby požár mohl snadno vzniknout. Za povodně v roce 2002 byla ta krajina tak nasycená, že i kdyby někdo škrtl zápalkou, tak požár nevznikne. Natolik byla ta krajina vlhká.“

„Změna klimatu ovšem bude pokračovat. I kdybychom teď zastavili veškeré emise oxidu uhličitého, podmínky teplejšího klimatu tady budou. Takže i to požární počasí bude ještě častější v několika následujících desetiletích.“

Hrabanka je horší než uschlé stromy

Druhou věcí je lokalita sama o sobě. „Pískovce velice rychle propouštějí vodu dál, takže mají tendenci velice rychle vysychat,“ vysvětluje host Zity Senkové na Dvojce. Rozhoduje také porost a stav lesa. Ať už jde o druhové složení nebo třeba ponechání uschlých stromů.

Čtěte také

„Ale nejhorší je možná hrabanka, materiál, který zůstane při zemi. Přes něj se ten požár šíří v té počáteční fázi spíš než přes ty stromy,“ uvažuje hydrolog. „Ta lokalita je navíc pro hašení velice nepříznivá z hlediska dostupnosti, z hlediska terénu.“

Zakázat lidem vstup?

Podle Daňhelky nám tedy nezbývá, než se kvůli prevenci podobných požárů zaměřit na další dva důležité faktory. „Jedním z nich je výskyt lidí. Protože čím víc lidí tam je, tím větší je riziko, že se někdo zachová tak nezodpovědně, až ten požár způsobí.“

„I teď se to stalo o prázdninách, velice pravděpodobně o víkendu, takže těch lidí tam bylo daleko víc,“ odhaduje hydrolog. „Samozřejmě můžete jít přes velmi restriktivní omezení. Zákaz vstupu. To ale podle mého není správné ani přínosné.

Pomohly by termokamery a drony

„Takže je možno se kouknout spíš na znalost toho rizika, na schopnost reagovat.“ Kromě mapování lokalit je to podle něj včasná detekce. „To není nic nového. Vždycky existovala například letecká služba. Ale nové technologie nám umožňují vyvinout efektivnější metody sledování.“

„Různé infračervené kamery, citlivé na teplo. Satelity dneska sice ještě nemají takové rozlišení, abychom dokázali zjistit jeden malý ohníček, ale velice se zlepšují. Do budoucna určitě pomohou drony, různá čidla, internet věcí mohou pomoci odhalit požár o něco dřív, než se nám to daří dnes jenom na základě vlastně náhodné identifikace stoupajícího kouře, který někde vidíme.“

„A pak samozřejmě mít ty zásahy připravené právě třeba v takový komplikovaných oblastech,“ myslí si. „Protože tak jako při těch povodních je realita vlastního požáru neuvěřitelně komplikovaná. A jakýkoli plán, který máte dopředu, je dobrý. Protože vám pomůže neřešit věci jenom na základě toho, že vidíte, že hoří zleva, zprava, ale být trošku připraveni.“

Spustit audio

Související