Přepis: Jak to vidí Jan Daňhelka – 15. července 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vítejte u dalšího rozhovoru o událostech v souvislostech. Dobrý den i poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu, ráda vás vidím, dobrý den.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, do jaké míry změny klimatu přispívají ke vzniku tornád. Lze a do jaké míry vypočítat vznik extrémních jevů. Jaký vliv má na klima lunární cyklus a kolik nebezpečných jevů je v České republice, nerušený poslech. Hasičům v jihomoravských obcích zasažených červnovými bouřemi a tornádem zbývá zdemolovat dvě desítky domů. Po jednání krizového štábu v Podivíně to včera řekl jejich krajský ředitel Jiří Pelikán. Bouře poničila 1200 domů a skoro 2 stovky jich bylo nutné zbourat. V Hruškách je ještě 85 domácností bez plynu. Nové vedení potrvá vybudovat 2 týdny. Pane Daňhelko, to tornádo, které řádilo na Břeclavsku a Hodonínsku, bylo výjimečné nejenom svou silou ale i vytrvalostí. Co jste si řekl, když jste viděl poprvé ty amatérské záběry?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
No, přiznám, že jsem tomu nechtěl věřit, protože něco takového v Evropě opravdu není běžné. Víme o jednotkách podobně silných tornád, které se vlastně v území, na území Evropy vyskytly, ale v podstatě takhle silný jev, ono se to vlastně klasifikuje podle právě těch dopadů, které jsou zjistitelné na zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Fujitova stupnice.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Fujitova stupnice a vlastně tady bylo prokázáno, že dosáhlo to tornádo úrovně až 4. To je ten druhý nejvyšší stupeň, vyšší je už jenom F5. A to je opravdu síla tornáda, na kterou jsme zvykli, zvyklý z Ameriky, protože tam ty podmínky pro vznik tornád jsou velice příznivé. Vzniká jich tam opravdu desítky stovky vlastně během té tornádové sezóny klidně i během dne. Jsou jich desítky, může jich být vlastně až při těch největších událostech, kdy se tomu říká tornádo /nesrozumitelné/, tak jich opravdu může být třeba 100 nebo více. Ale v Evropě takto silných tornád historicky a teďko myslíme, řekněme, za půl století nebo za 70 let, co nějaké informace máme. Tak, tak jsou opravdu jednotky. To, že se vyskytne bohužel prostě na našem území, to kdyby se mě někdo ptal, tak bych tomu nevěřil, že F4 je u nás možná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak si to tedy vysvětlit?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Je to shoda okolností nepříznivá, která se vlastně trefila přímo tady do té oblasti. My úplně přesně nevíme, proč tornádo vznikne zrovna z konkrétní té jedné bouře. Těch bouří, supercelárních bouří, které mají právě ten potenciál a musí být přítomny k tomu, aby vznikly ty silné tornáda. Tak ty vznikají nad Evropou zcela běžně. Na našem území jich každoročně nebo v průměru za ten rok několik, několik vznikne, několik se vyskytne, ale zdaleka ne každá tahle ta super solární bouře vlastně vyprodukuje tornádo. A když tak přesto to je velice slabé. To, že vzniklo takhle silné zrovna pod tou bouří, která teda vznikla v Rakousku a postupovala nad jižní Moravu, to dneska nevíme. Kolegové meteorologové se snaží vyhodnotit co nejpřesněji vlastně všechny ty podmínky, které v tu chvíli nastávaly, aby, abysme zjistili, proč zrovna tady vzniklo na těch supercelárních bouří, které byly v tu chvíli vlastně na velké části střední Evropy, tak na těch ostatních ne a tady zrovna bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když tedy nevíme nebo nevíte vlastně veškeré ty faktory vzniku těch tornád. Znamená to tedy, že to ani nemůžete předpovídat. Nebo lze něco vlastně, lze nějak vypočítat to riziko vzniku?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Lze, lze předpovídat, jestli je potenciál té atmosféry tvořit takovéto silné bouře. Tak to, ta situace ale nastává poměrně často v průběhu roku. A lze to vlastně odhadnout na relativně velké ploše území, že můžeme říct v podstatě celá střední Evropa nebo velká část střední Evropy bude mít příhodné podmínky pro vznik těch velmi silných bouří. To, kde potom konkrétně tady na té ploše dojde ke vzniku té jednotlivé bouře, tak to už predikovatelné dopředu není. Je to, je, je to pak vidět vlastně až z těch monitorovaných informací, z radarů, z družic je vidět, že ty bouře vznikají. Dokážeme je detekovat, ale znovu poté říct, která ta bouře bude přesně, jakým směrem postupovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to přesně lokalizovat.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Přesně lokalizovat do budoucna, řekněme. My jí vidíme, kde je teď, ale jakým směrem přesně se pohne, to není, není úplně jednoduché predikovat. Hlavně jaké ty projevy na ní budou, můžeme vlastně odhadovat, řekněme, kategoricky, jestli budou velice silné. Když jsou velice silné, je tam hodně té energie, tak je tam potenciál právě ke škodám větrem. Ale nikoliv pouze tornádem, ale i třeba prudkými padavými větry nebo dalšími typy vlastně toho rychlého proudění, který v těch bouřkách se vyskytuje a kroupami. Takže to jsou takové projevy, které jsou s tím spojeny, ale kde přesně ty kroupy se vyskytnou, jak velké, kde už menší, kde bude třeba ten náraz větru, tak to opravdu je za hranicí toho, co je, co je možné v meteorologii dělat. A vlastně i v té Americe, kde těch tornád je strašná spousta, tak ta schopnost vlastně identifikovat tornádo, je spojená s tím, že tam je velká síť těch lovců bouřek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ti jsou i u nás.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
TI jsou i u nás. Velká síť těch lovců bouřek, ale i vlastně těch, řekněme, lokálních /nesrozumitelné/ které v okamžiku, kdy je to tornádo detekováno, tak vlastně už sami spouští nějaké informace o tom, že to tornádo se tady vyskytl, čili je tam jakési varování před nebezpečím tornád, ale to konkrétní tornádo vždycky je vlastně až zjišťované, že se vyskytlo, a pak je odhadován směr jeho pohybu. Ale to, že bychom kdokoliv na světě jako myslím meteorologickou hydrologickou komunitu byli schopni říct, tady na té bouřce za 10 minut vnikne tornádo a bude tady, tak to je úplně mimo možnosti současné vědy. A já si myslím, že vždycky bude mimo možnosti vědy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem někteří takzvaní lovci bouřek v českých médiích říkali, že prý máte data, Český hydrometeorologický ústav, podle kterých jde ten výskyt tornád předvídat.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Samozřejmě, ale je to to, o čem jsem hovořil. Je to o tom potenciálu, tvorbě silných bouřek, a i proto se vlastně vydávají výstrahy, takže výstrahy byly vydány přesně pro vlastně oblast celé České republiky, která spadala ten daný den do toho, do té oblasti, kde byl potenciál tvorby těch silných bouřek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spolupracujete s nimi?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Spolupracujeme s nimi právě třeba na vyhodnocení tornáda toho, jaké všechny byly ty příčiny i vlastně vyhodnocení té síly toho tornáda. Tak to není jenom práce kolegů z ČHMÚ, ale je to vlastně spojená taková, takové úsilí, kde jsou do toho zapojeni kolegové ze slovenského hydrometeorologického ústavu, protože tam jsou také lidi, kteří se specializují na ty velice silné bouřkové projevy. Je to tak zvaná /nesrozumitelné/, což je taková, spolek, spolek opravdu vlastně ta dobrovolná nezisková organizace zaměřená na tuhle tu problematiku. Tak ty se toho účastní, ale jsou tam právě i zástupci amatérské meteorologické společnosti, se kterými dlouhodobě spolupracujeme a podílejí se i právě na tom vyhodnocení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Daňhelko, na kolik tornádo a podobné extrémní jevy souvisí s klimatickými změnami?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Zrovna u těch tornád je to velice obtížně vůbec spojitelné. Řeknu dvě věci. Jedna věc je vlastně ten trend, který můžeme velice dobře sledovat ve Spojených státech. V Evropě je to trošku obtížnější, protože tady přece jenom ta řada pozorování není úplně tak homogenní, jak bychom řekli, o těchto tornádech víme víc a víc díky mobilním telefonům toho, že vlastně vyfotí a pošle. Dřív se o nich nevědělo. V té Americe je to přece jenom sledované, řekněme, trvaleji a tam žádný trend tedy pozorovaný není rostoucí, že by byli častější. A druhá věc je, že vlastně i z těch závěrů /nesrozumitelné/, těch odborných závěrů, tak tam ty extrémní jevy konvektivní jsou vlastně v té škále zařazeny, že vlastně očekáváme, že ten vliv na změny klimatu, na jejich velikost bude spíše menší, ve srovnání s jinými třeba teplotami tam, tam jsme si celkem jistí, že ten vliv bude velký a u těchhle konvektivních jevů spíše menší a současně máme velikánskou nejistotu o tom, jestli to dokážeme správně odhadnout nebo ne. Na rozdíl právě zase třeba od té teploty. Takže je to, je to ta věc, kde ta, ta spojitost nebo ta naše schopnost říct vazbu s klimatickou změnou, je relativně nejmenší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže víme, nebo nevíme, tušíme, jestli nám hrozí častější výskyt těchto jevů?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Když se budeme bavit o tornádu F4, tak to bude vždycky nahodilý jev v rámci celé Evropy. Takže nemyslím si, že je to jev, ke kterým bysme měli počítat s tím, že tady bude nějaký častější. Opravdu do teď jich byly jednotky v Evropě známý a do budoucna určitě budou také jednotky. Není to věc, že bychom měli očekávat, že se nám tady budou prohánět každým rokem takto silná tornáda, to určitě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká hydrolog Jan Daňhelka. Silné bouřky, přívalové deště, kroupy, výkyvy teplot, dusno, to je léto 2021?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
No, je to léto takové, které jsme si trošku odvykli za těch, za ty poslední roky. Ale mě úplně naskočilo, nevím proč teda, vzpomínka na rok 2008, kde mám, který mám zapsaný, že to léto bylo velice podobné. A teď, teď se tak trošku jste nadzvedla obočí, že si to lidi nepamatují. Nepamatují, já si to právě pamatuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Snažím se vybavit 2008.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Já si to právě pamatuju přes tu situaci, kdy také vlastně každý večer šly bouřky, začaly se tvořit bouřky a z hlediska toho predikování a z hlediska toho, že jsme pořád se potřebovali být nějakým způsobem v akci a koukat a nevěděli jsme, kde zrovna ty bouřky padnou, kde mohou vyvolat třeba nějaké zatopení nebo, nebo zvýšení vodních hladin, tak to bylo taky podobně nepříjemné léto z tohohle tohohle aspektu, že právě každý den ty bouřky. Není to, není to způsob léta, který by byl příjemný z mnoha důvodů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké je vlastně normální léto?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Nic jako normální léto neexistuje. Normální léto je takové, že bude asi lehce nenormální vůči tomu, co jsme, co jsme zvyklí. Ne určitě není běžné, aby, aby ta léta byla typu roku 2015, 2018. To prostě pro tu naší geografickou polohu dosud je možné považovat za výjimky. Uvidíme, jak to bude třeba za 20, 30, 50 let, ale běžné je, že v tom létě se střídá. Já si pamatuju, když jsem nastupoval do Českého hydrometeorologického ústavu, což už je tedy přes 20 let, tak tam byli takoví ty staří matadoři. Možná si vzpomenete jména pánů Seiferta, který je vždycky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Vladimír Seifert ukazoval na té synoptické mapě v té České televizi tak a ten říkal, no tudle jsem byl někde na dovolený a pršelo už pátý den a lidi se mě furt ptali, kdy přestane pršet. Já jsem říkal, zejtra přestane, a to z toho důvodu vůbec jsem nevěděl, jak bude a říkal jsem, protože vím, že tady ve střední Evropě to prostě vydrží ten ráz počasí 5 maximálně 6 dní a pak se to musí změnit. Takže, když to takhle řekneme, tak můžeme říct, že normální by bylo léto, že se, že se mění a teprve ten, to zprůměrování potom za celé léto, že řekneme léto bylo průměrné teplotně nebo nadprůměrné srážkově, to vlastně nevypovídá o tom, jak se měnilo mezi těmi jednotlivými dny. Takže může to být léto plné extrémů, které nakonec vyjde průměrné, když, když vezmeme průměrnou teplotu a průměrné srážky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se za těch 20 let změnila předpověď počasí nebo předpovídání?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
No, tak ono je to trošku jako ta analogie žáby, kterou hodíte do, do studené vody a postupně přitápíte, protože ty změny jsou pozvolné. Takže taková ta retrospektiva je strašně, strašně obtížná. Ale neuvěřitelně se změnil počet dat, které vlastně člověk má k dispozici, ale na druhou stranu musí nějakým způsobem analyzovat. Takže zatímco asi bych řekl před těma 20 lety to bylo spíš takové větší uvažování o tom, jaká situace momentálně je a jaké teoretické může mít projevy, a pak se čekalo na potvrzování těmi měřenými daty, které ale přišly třeba jednou za 6 hodin, informace o srážkách, srážkové /nesrozumitelné/, jo tak tam hodně prší. Tak dneska opravdu je to tak, že z těch, z těch dat snažíme co nejrychleji analyzovat nějakou situaci. Ty srážkové úhrny dneska máme v desetiminutovém kroku, patnáctiminutovém kroku. Takže vlastně velice rychle vidíme, jak se ta intenzita třeba na horách mění a vím, že vlastně třeba na těch horách je to velice dobře vidět, že dřív jsme vůbec nevěděli, co se tam bude dít a říkali jsme, tak budeme předpovídat prostě Otavu v Písku, až to tam z té Šumavy doteče. Dneska jsme schopni opravdu se zaměřit třeba i na ty menší toky právě díky tomu, že máme už relativně velké informace o těch srážkách, z meteorologických radarů, ale i z meteorologických stanic, které nám umožňují řídit se aspoň odhadnout čas a velikost té kulminace, když vidíme, jak se mění intenzita srážek. Takže změna je opravdu velká díky tomu, kolik dat a výstupů vlastně máme a dokážeme v dnešní době posuzovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký vliv má vlastně na klima lunární cyklus?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
A tak teď se objevila taková zajímavá, zajímavá zmínka ostudy ze Spojených států, kteří právě říkají, že se spojí klimatická změna a lunární cyklus. Možná velice krátce vysvětlit. On Měsíc neobíhá okolo Země vlastně úplně stejnoměrně. Ten sklon té, té roviny, po které obíhá, se trošku mění. A to má v důsledku vlastně takový osmnáctiletý nebo téměř devatenáctiletý cyklus, kdy ty přílivy jsou trošku větší a trošku menší, takový opravdu cyklus, kde se mění. A právě tady ta studie vlastně upozornila na to, že tak, jak roste hladina vody v oceánu v důsledku klimatické změny. Tak vlastně při spojení s tímto cyklem, který sice může být já nevím jednotkách, v desítkách procent maximálně přidání, tak vlastně, když se ty dva jevy zkombinují, což bude někdy, řekněme, teď jsme končí ten, ten vrchol toho jednoho cyklu, takže zhruba za dalších 15-18 let. Najednou vlastně se ty dopady mohou, mohou kombinovat tím, že prostě přílivu, které škodí sice málo, ale velice často může být víc, ale není to jediný vliv tedy toho lunárního cyklu, o kterém víme, zejména na oceány a na vodu je to zajímavé v tom, že byly už v minulosti vlastně pozorovány nebo prokázány určitý vliv tady toho devatenáctiletého cyklu na vlastně režim teploty vody, a to ovlivnění i vlastně el nino jo fenoménu v Pacifiku, kdy bylo zjištěno, že v určitých částech toho cyklu je vlastně větší pravděpodobnost, že dojde ke vzniku toho silného el nino a podobně na severním, vlastně v severním Pacifiku, kde je takový dlouhodobý, velice dlouhodobý jev, který, kterému se říká pacifická multidekalní oscilace a zase je to vlastně změny, dlouhodobé změny rozložení teploty vody v rámci toho, toho oceánu. A tam také bylo prokázáno, že ten lunární cyklus vlastně velice malými změnami dokáže, dokáže pohnout s tímhle tím, s tímhle tím cyklem. A po tom taky vlastně, jak to může fungovat, si lze představit tím, že vlastně hlavně v těch příbřežních zónách, ona je výška toho přílivu potom ovlivňuje promíchávání, vertikální promíchávání té vody. A právě i takhle malé změny, když se vlastně kumulují delší dobu za sebou, tak ten příliv přijde každý 12,5 hodiny. Tak potom mohou vést už opravdu k detekovatelným změnám třeba v té teplotě vody /souzvuk zvuků/. Jsou to zajímavé věci, které člověk vlastně na první pohled by neřekl, že mohou mít takovýhle vliv, ale v té přírodě to je tak komplexní systém, že opravdu spoustu věcí do dneška neznáme, a i když třeba je známe, tak ne vždycky je domyslíme a dokážeme domyslet, jak mohou, nebo nemohou fungovat společně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu. K tragédii došlo tento týden na jezu u českého Šternberka na Benešovsku, kde se převrátil člun se sedmi lidmi. Jez na řece Sázavě patří k těm nejvíce nebezpečným v České republice. Případ bude dále vyšetřován jako trestný čin usmrcení z nedbalosti. Letošní sezóna má už celkem 3 oběti. Pane Daňhelko, mohou ty, jedna z těch příčin být právě i větší průtok vody v důsledku dešťů?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Já si to myslím, že to tak je a přiznám se, že vlastně jsem na tuhle tu myšlenku dospěl jsem k ní v loňském roce, kdy vlastně také najednou se přibylo těch, těch úmrtí, těch zpráv o úmrtí hlavně v červnu loňského roku, kdy jsme také měli vlastně takové povodně. Oni nebyly nějak, nějak výrazné nebo nějak velké, že bychom si je zapamatovali. Ale vlastně po těch předchozích letech, které byly opravdu suché a kdo vyjel na vodu, my se každý rok snažíme s dětmi sjet kousek Jizery, a to opravdu bylo spíš takové brouzdání se v polosuchém korytě v těch posledních letech. Tak vlastně je opravdu vidět, že najednou té vody teče výrazně víc. V tom loňském roce já jsem si říkal, to je zvláštní, že se ty lidi na to takhle vrhli, jestli zapomněli to, co ta voda dovede po těch suchých letech nebo jestli prostě přecenili síly nebo jestli o to více chtěli svézt na té vodě. Opravdu nevím, ale každopádně pravda je ta, že v těch uplynulých suchých letech roku 2015-2019 ty jezy byly daleko méně nebezpečné. Právě díky tomu, že přes něj ta voda v podstatě netekla. A najednou ono to nemusí být kolikrát moc, ale ta Sázava momentálně, tak tam teče 20-30 kubíků vody, a to už je ohromné množství, když to srovnáme třeba, třeba s těmi čtyřmi, pěti kubíky, na které jsme mohli být zvyklí v minulých letech. Asi obávám se toho, že to, že to je opravdu určité podcenění. Ono možná paradoxně, když se vrátíme k těm povodním nebo protože tohle to rozhodně není věc, to co se děje na Sázavě. To rozhodně není věc, kterou bychom nazvali povodní. Ale možná tady bude takový paradox, že vlastně nebezpečnější je právě to, že teče, řekněme, 20, 30, 40 kubíků, což ještě nenazveme povodní. Takže lidé si do toho v podstatě troufnou s tou lodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nevyhodnotí to jako jeho potenciální riziko /souzvuk zvuků/.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Přesně tak, protože v okamžiku, kdy už se dostanete na první stupeň povodňové aktivity, tak je plavba vlastně zastavená, nesmí se. Ze zákona na ty vodní toky, ne že by se nevyskytli jedinci, kteří to zkusí, ale, ale tam už té vody teče tolik, že už člověk to riziko vnímá. Opravdu si ho uvědomí, zatímco se obávám, že právě tyhle ty zvýšené stavy, ale nikoliv extrémní, tak mohou trošku v lidských myslích přerušit tu linku nebo omezit to nebezpečí. Spíše tam ještě stimulovat takový ten, takový ten aspekt, že to se svazem, to to dobře pojede. Je to lepší, než to bylo /souzvuk zvuků/, když jsme to museli tahat tu řeku. Takže určitě to je spojené s množstvím vody, které teče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I podle Asociace vodní turistiky loni výrazně stoupl počet utonulých vodáků. Letošní sezóna má vlastně už celkem 3 oběti. Jak tedy bezpečně raftovat nebo vůbec splavovat řeky, toky?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Ptáte se, ptáte se člověka, který je velice opatrný a není úplně s tím, řekněme nejzkušenějším vodákem. Ale na druhou stranu musím říct, já mám z vody respekt, velký respekt. Zabývám se jí celý život, ale mám z ní velký respekt, možná právě i proto, že je vidět, co dovede, takže opravdu já si myslím, že my máme vlastně velice dobré informace dostupné pro lidi, o tom jaké nebezpečí, případně jak komplikovaná ta cesta je. Vymapování vlastně těch vodáckých cest nebezpečnosti jezu a pokynů vlastně jak ten jez zdolat v případě. To vlastně je něco úplně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to dostačující?

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
No, zjevně to není dostačující, ale nikoliv kvůli tomu, že by to neexistovalo, ale spíš kvůli tomu, že ti lidé to nevyužívají nebo s tím nejsou schopni zpracovat, pracovat. Ono to je vlastně podobně my se s touhle tou problematiku setkáváme kdykoliv, když se bavíme o jakýchkoliv výstražných systémech snaze varovat. Jedna věc je vlastně vědět, kde to riziko je, což je tady ten krásný popis toho, jak ta řeka je, nebo není nebezpečná, který jez nebezpečný je, který se dá velice snadno sjet, který úsek je vlastně jednoduchý na sjízdnost a podobně. Tak my víme, jaké to riziko je, nebo máme to velice dobře popsané. Dokážeme vlastně i identifikovat, jaká ta sjízdnost je momentálně podle toho vodního stavu, ale tak to co vlastně rozhoduje o tom, jaké to riziko ve skutečnosti bude, nebo jestli se dojde k nějakým dopadům a jak celý ten systém bude efektivní, je úplně ten koncový článek. Jestli ten člověk dokáže na tu informaci, kterou k dispozici má, nebo se mu nabízí, nebo jí může získat, jestli s ní dokáže pracovat, vyhodnotit jí, interpretovat a zareagovat na ní takovým způsobem, že to riziko buďto sníží nebo nějaké potenciální dopady sníží. A tady si myslím, že je ten, trošku to oddělení toho přece jenom, když si vzpomenu já, ještě když jsme na vysoké škole jeli na vodu, tak to byly, řekněme, opravdu kovaní vodáci, kteří jezdili každý rok. Jeli na tu vodu, byli to vlastně zkušení lidé a na ono se v tuhle chvíli a právě postupovali, tu řeku znali nebo měli ten bedekr, který jim vlastně ukazoval, jak se mají chovat. Tadyhle vlastně ta dostupnost nebo ta možnost projet se na tom raftu, se ohromně rozšířila. Oni ty, i ty kanoe jsou dneska mnohem stabilnější. To se dá srovnat dneska, převrhnout kanoi, je mnohem složitější, než to bývalo. Ale takže vlastně dneska se na to vodu opravdu může dostat každý a je otázka, jestli vůbec ví o tom, že informace pro bezpečnost existují. No a posledním samozřejmě tím faktorem je to zabezpečení těch jezů. Ony ne všechny ty jezy lze upravit technickým způsobem tak, aby přestaly být životu nebezpečné. To, to, to, to nejde a víme, že vždycky se objevují nebo každé, každou sezónu se objevují informace o tom, že to vybavení pro záchranu, která na tom jezu je k dispozici v okamžiku, když k nějakému problému dojde, tak často zmizí, protože prostě někdo ten záchranný kruh, kruh, lano odnese nebo zcizí, což osobně považuju možná za to nejsmutnější na celé situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuji hydrolog Jan Daňhelka, děkuji za váš čas, za vaše informace i rady a přeji hezké léto.

Jan DAŇHELKA, hydrolog, ředitel pro hydrologii, ČHMÚ
Krásné léto vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje, zve k zítřejšímu Jak to vidí. Mým hostem bude molekulární imunolog Václav Hořejší. Krásný den s Dvojkou Českého rozhlasu.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.