Geolog Cílek: Žijeme ve věku černých labutí? Tornáda na Moravě nebo vedra v Kanadě by tomu nasvědčovala
Ničivá tornáda v Čechách, teplotní extrémy ve Skandinávii, v Kanadě či Pákistánu nebo tání ledovců a jejich zakrývání geotextiliemi. Je čas položit si znovu otázku, co se děje s klimatem? A jak můžeme sami přispět ke zpomalení oteplování?
„Posledních dvacet let, trend je ale pozorovatelný zhruba od roku 1970, je prokazatelně teplejších,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... geolog Václav Cílek.
Proudění větrů, a tedy i chlazení zemského povrchu, ovlivňují oceány, které jsou stále teplejší. „Chlazení je tedy čím dál méně efektivní. Teplo se hromadí na zemském povrchu a výsledkem jsou extrémní teploty a tornáda. I kdybychom dnes všechno přerušili, oceány by vychládaly přinejmenším několik desítek let.“
Věk černých labutí?
Podle Václava Cílka zasáhne Českou republiku zhruba 2–6 tornád ročně. Většinou se ale protočí v lese a nezanechají za sebou tak obrovské škody na majetku a životech, jako tomu bylo na Moravě.
Čtěte také
„To, co jsme viděli, bylo skutečně překvapivé, až jsem si začal říkat, zda nežijeme ve věku černých labutí, kdy nás stíhá jedna neočekávaná událost za druhou – 50stupňová vedra v Kanadě, tornáda, hurikány nebo covid.“
Pozitivní však podle něj je obrovská míra solidarity, která po katastrofách přichází. „Pramení to určitě z dobrého srdce, ale také z toho, že jsme si konečně uvědomili, že jsme ohroženi, a že si tedy musíme pomáhat.“
Tendence k šetrné mentalitě
Podobně teplá období ale najdeme v historii Evropy několik, minimálně okolo roku 1000 a potom v některých částech Středomoří kolem roku 0. Našla by se i megasucha trvající sto dvě stě let. „To, co je ale teď zarážející, není ani tak to, o kolik více tepla se zachytí na metru čtverečním, ale hlavně rychlost, s jakou k oteplování dochází.“
Dá se ale tempo oteplování vůbec zpomalit? „Tato civilizace si vždycky vymyslí dvě tři akce typu elektromobilita nebo sázení stromů a má pocit, že ji to zachrání. Já si naopak myslím, že to, co může oteplování zpomalit, jsou drobné úspory a menší ústupky všude možně. U mladé nastupující generace je tendence k šetrné mentalitě už vidět,“ uzavírá Václav Cílek.
Další témata rozhovoru: aspekty intelektuální pokory; blaničtí rytíři a připravovaná kniha Václava Cílka; změny klimatu a globální oteplování; tání ledovců a jejich záchrana pomocí geotextilií.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 9. července 2021
Hostem byl geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.
-
Jan Daňhelka: Schopnost adaptace nám umožnila ovládnout planetu. Její plundrování ale musí skončit
Změny klimatu a oteplování bere většina vážně. Vyplývá to z průzkumu pro Český rozhlas Rozděleni klimatem. Jsou namístě obavy ze zániku civilizace? Co dělat pro změnu?
-
Solidarita by měla být samozřejmá. Ne jen při tornádu nebo haváriích, míní komentátor Ivan Hoffman
Společnost, která vsadí na solidaritu, je lepší, než ta, které sází na soupeření, komentuje postoj státu při následcích řádění ničivého tornáda Ivan Hoffman v Jak to vidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.