Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 9. července 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem Pořadu Jak to vidí je dnes geolog, spisovatel, popularizátor vědy Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Co mají společného Blaničtí a Sibenčtí rytíři, jak se projevuje intelektuální pokora. Co se děje s klimatem. Pomůže zpomalit tání ledovců jejich zakrytí geotextiliemi, y ty jsou naše dnešní témata. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Proč jste se v připravované knize zaměřil na legendu o blanických rytířích?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
No my jsme se zaměřili na Blaník a Podblanicko pochopitelně se nemůžete tomu Blaníku vyhnout. A hledáte analogie ke slovu Blaník. Ono jich je hodně. Ono totiž pověst o těch spících rytířích je rozšířená od Persie po Anglii. A taková naše nejbližší analogie kromě německého Kihäuseru je slovenské Sitno. A já mám to Slovensko rád, že, tak si představte, že od Ostřihomy, od Dunaje, Ostřihom, Stregom leží vlastně přímo v záhybu Dunaje. To znamená vedly tam tudy cesty. Je to stará Velkomoravská lokalita je to keltské oppidum, tak vedla cesta nahoru na sever přes Levice. V Levicích byl objeven velký keltský hřbitov a velké množství peněz prostě různých dob. To znamená je to jako velké obchodní centrum, a odtamtud začíná nad tím kousek slovenská brána. To je brána do těch slovenských hor. Protože ty nížiny byly často brané jako maďarské nebo osídlené jiným, vlastně jinými kmeny. A za tím je Banská Štiavnica, která má dobývání skoro určitě keltské, al pravděpodobně ještě z doby bronzové. A mezi tím leží Sitno, Sitno je dvouvrchol.

Vladimír KROC, moderátor
Podobně jako Blaník.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Vypadá ano, zdálky vypadá jako velký a malý Blaník, podobně jako Blaník se nahoře, dokonce z podobné doby opevnění. Jo, vypráví se tam celá řada vlastně pověstí. Zase o těch spících rytířích, jak ten, jak vchází kovář, že jo, dovnitř do kopce, okovává ty koně, a když se vrací tak uplyne mezitím dlouhá doba.

Vladimír KROC, moderátor
Jsou ty pověsti v něčem podobné nebo se liší nějak významněji.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Pověsti jsou podobné, ale to jsou pověsti zachycené většinou v devatenáctém století na tom Blaníku je ještě ta symbolika asi mnohem závažnější, a tam to vypadá pravděpodobně, tak, že základem uctívání. Nevíme to určitě, byly nápadné skalky. Na Blaníku jsou totiž jedny z nejnápadnějších skal, a to takzvaná Veřejova skála. To je vlastně dveře nebo průnik vlastně do jinýho světa. Mimochodem jsem si teďka četl islandský ságy. A tam je několikrát zmínky o tom, jak muž vchází do hory nebo vychází do hory, jak se tam potkává se skupinou dalších lidí, kteří ho vlastně vítají. A jsou to ságy, které pravděpodobně byly známy i na našem území, protože Vikingové tudy procházeli.

Vladimír KROC, moderátor
Byl to od počátku, podle pověsti v čele vojska svatý Václav.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
No právě, že nebyl, že jo, to je svatý Václav, tj. Taková postava, která se připletla zejména v podobě po třicetileté války vlastně do takového sporu mezi husity a katolíky. Jo, ale podstatný je to, že ten Blaník povahou, charakterem a umístěním by mohl odpovídat hoře Tábor. Hora Tábor leží ve svaté zemi. Je to místo proměnění Ježíše Krista. Nahoře jsou zase pravěké valy, že jo, a pod tou horou Tábor ve svaté zemi se má odehrát ten Armagedon. Harmagedon Hora u Negida, prostě na pláni u Megida má být svědkem té poslední věci, a to odpovídá té husitské rétorice. Oni žili na konci doby, oni věděli, že jsou na konci doby. Jako my se bavíme o kolapsech civilizací a oni se bavili o poslední bitvě o apokalypse, takže do toho Blaníku ještě splývá tenhleten apokalyptický.

Vladimír KROC, moderátor
Souvisí s Blaníkem nějak tak ten barokní kult hor?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte to je hrozně jako zajímavá věc, že někdy po roce 1640 jsou v podstatě na kdejakém kopci takovém jako nápadném v tomhle tom kraji třeba kalvárie u Miličína. Nebo místo bývalého hradu u Mladé Vožice, budovány kaple. A máte z toho pocit, že ten kult hor pokračuje dál, ale to co, jako je ceněno, je ta kaple, ten světec, to znamená ta úcta se přenese k tomu svědci. Konkrétně na malém Blaníku jedno z takových nejkrásnějších míst vůbec z celého Podblanického kraje, je to kaple Máří Magdaleny, a to byla pak jako jeskyní světice. Ona žila v jeskyni, takže zase takovej jako náznak tý hory, která tam, která tam existovala.

Vladimír KROC, moderátor
Jaký vztah měl k Blanické bájí básník Karel Hynek Mácha.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte to je taková jako, asi úplně jako základní věc, že jo, on tudy chodíval vlastně na jih k příbuzným.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
A on ten Blaník bral jako symbol strážného ducha Čechů, jako, že ta stráž, ta poslední záchrana.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jo, jako to nejcennější takový. Oni jsou to skoro jako v tibetský praxi by to byly takové ty protective datest, je ta ochranná vrstva. Tak to je, to je ten svatý Václav a jeho vojsko.

Vladimír KROC, moderátor
Máte vy nějaké oblíbené umělecké dílo inspirované Blaníkem, protože jich jsou spousty.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, já mám spíš radši ten kraj jako takový. Mám rád kostel v Miličíně jo, a nad Miličínem je takové je Skalka, těch skalek v tom kraji zase není tak mnoho. Jmenuje se miličínský lev. Tam se zase vyprávělo, že to je lev toho svatého Václava, který zařve, když se budou blížit nepřátele. Ale mísí se to s legendou o Bruncvíkovi. Bruncvík má zázračný meč. Jo a to nás spojuje s Excaliburem a králem Artušem. Jo, to, znamená, je to takový jako volně pospojovaný velký množství pověstí, nejrozmanitějšího typu, a některé jsou pravděpodobně velmi staré, pravěké.

Vladimír KROC, moderátor
Ale není to vlastně takový pasivní postoj, že máme pocit nebo měli bychom mít pocit, že máme za zády to zázračné vojsko, které se o nás jednoho dne, až bude nejhůř, což tedy jak se říká, že, jak to asi bude vypadat, když ještě nebylo, že se o nás postará, že se nemusíme my postarat.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Tohleto je typický český postoj, kterýho si všimli už historici na začátku dvacátého století, stále prostě máme ten pocit, že když najdeme vlastního avatara, jo, nejlépe nového premiéra, ministra, takže ten vlastně všechno zařídí, že tam bude nějaká ta analogie toho svatého Václava, který, který to vlastně udělá za nás.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátíme k Blaníku samotnému. Jak je zajímavý geologicky. Je to vaše profese?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano. Víte, na té blanické brázdě je nejzajímavější to, že to je systém zlomů, zhruba severojižního směru, které začínají na Labské linii. Začínají vlastně u Labe, a končí u Dunaje. Možná, že ještě pokračují jako dál. Ta blanická brázda má vývoj brázdy. To znamená, že to pravděpodobně vypadá jako údolíčko jenom v délce asi okolo 40 km právě v okolí Blaníku. Končí to někde u Ratibořských hor, pak ta blanická brázda, to je hrozně pěkný, pokračuje lišovským prahem. Jak je Rudolfov u Českých Budějovic. Tam jsou ta velká ložiska, že jo, stříbra byla. Vždycky na tyhle ty brázdy vůbec v Evropě jich je několik, jsou vázána ložiska uranu, zlata, stříbra nebo wolframu.

Vladimír KROC, moderátor
Knížka vyjde kdy?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Za rok někdy, ale teďka jako asi zhruba za 2 měsíce, by měla vyjít knížka z podobné středočeské edice O půdě životu civilizace.

Vladimír KROC, moderátor
Takže on to vlastně bude takový cyklus nebo soubor knih.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Doufáme, že v té středočeské edici to dotáhneme minimálně k těm 10 kusům, aby to doopravdy vytvořilo nějaký korpus znalostí a taky fotografií o středních Čechách.

Vladimír KROC, moderátor
Dnes si povídáme s Václavem Cílkem.

Vladimír KROC, moderátor
Nedávno jste pro Echo24 výstižně popsal jeden z nešvarů doby. Chceme být slyšeni, ale nechceme naslouchat. Proč nám chybí to, co jste vlastně nazval intelektuální pokorou.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, výraz intelektuální pokora není výraz můj, ale je to výraz, který se používá v psychologii a sociologii. Je to věc, která všude jinde jedné teda v Čes, proboha jen ne v České republice se zkoumá, protože intelektuální pokora vám umožňuje poslouchat toho druhého. Jo, zatímco dneska vy to víte sám. Je to situace jako čím dál tím jako vyhraněnější, jo, když přesně nemáte ten názor jako někdo jiný, tak jste téměř nepřítel, kterýho je nutný vlastně jako zadupat do země. Ale ta intelektuální pokora. Já vím, že to takhle zní to slovo jako divně. Má několik jako aspektů. Jako hlavní aspekt je ten, že když tu pokoru nemáte, tak to nemá vliv na vaši inteligenci. To znamená můžete bejt furt jako hrozně chytrej, jo, a nepokornej. Ale to, co je podstatný je, že člověk.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Který má intelektuální pokoru a teďka se nebavíme o nějaké eseji nebo o nějaké úvaze, ale o výsledcích sociologických výzkumů, tak za prvé ty lidi, kteří mají tu pokoru, si víc váží svýho protivníka. To znamená snáz se domluvěj, snáz najdou kompromis.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ale to, co je podstatný je, že ty nepokojní lidé mají představu, že to vědí vlastně, že od samýho začátku to věděli. V podstatě hledaj potvrzení toho, jak to, jak to věděli. Zatímco ty intelektuálně pokorní lidi vědí, že toho moc jako nevědět. Znamená, jsou si, to je to známý, jako, že důležité vědět, co nevíme teda jo, no, a toho je hrozně moc teda. Čím víc toho víte, tak tím víc se rozšiřuje ten prostě ta sféra toho, co co vlastně nevíte, a to vede ty intelektuálně pokorný lidi, kteří jsou mí průbojný, jo, jako míň populistický, hůř se uplatňujou v politice, ale k tomu, aby neustále studovali, aby neustále se seznamovali s něčím. Zase podle výzkumu je to tak, že intelektuálně pokorný člověk s velkým zájmem čte jiný názor. Třeba už jenom proto, aby zjistil v čem je jeho názor chybný, nebo naopak v čem jako chybný není. To znamená tohlecto, já mám pocit, že je to tak jako nepříjemný sousloví teda. Je vlastně určitým návodem, jak jak, jak zacházet. Já si myslím i v politickém životě. Ale ono se to projeví po delší době, že je prostě konzistentní postoj učení, opravování se takovýho zdvořilého nesouhlasu, že je vlastně velmi podstatný.

Vladimír KROC, moderátor
Co s tím. Jak se vrátit k umění diskuze, hledání konsensu?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte já myslím, že v určitý chvíli se rozhádáme takovým způsobem, že to dál nepůjde. Jak teda čtu ty islandský ságy, že jo, tak tam je základní motiv ten, že musíte pomstít smrt přítele a dopadne to tak, že se roztočí prostě kolo vzájemných vražd, zabíjení a ubití do té míry, že ty Islanďani, kteří šli na Island proto, aby se zbavili vlivu norského krále, se o 2 nebo o 3 století později ocitají právě pod jeho vlivem, protože si vymlátili elity.

Vladimír KROC, moderátor
Nezní to úplně optimisticky.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
To ne. Takhle jsem to jako nemyslel jo, jako vždycky můžeme tenhleten proces zpomalit, jo, nějakým způsobem. Doopravdy může se objevit jako charismatický člověk, který nějaký nový český Gándhí, teda ale jako nemůžeme se na něj spolehnout, jako jsme si řekli tady u toho Blaníku, který vlastně obrátí tohleto kolo.

Vladimír KROC, moderátor
Ve stejném článku jste upozornil na to, že se u nás prakticky nemluví o transferu problémů ze starší na mladší generaci. Můžete to vysvětlit, co tím myslíte.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano, tohle je hrozně jako zajímavá věc, protože já jsem sledoval a vlastně jeden rakouský novinář na to upozornil, diskuzi, která se týká ohledně toho, když to řeknu v České republice, tak mě pravděpodobně všichni ušlapou. Toho, že minimálně v Rakousku v Německu patří penzisté mezi nejbohatší třídy obyvatel. Mají své jisté, mají své majetky. Jo, ale těch majetků vlastně oni dosáhli, taková jako logika věci. Díky tomu, že vytváří ten uhlíkový dluh. Je prostě, že jsme tu zemi maloučko jako mezi tím jako poničili. To znamená starší generace na sebe berou ty peníze a ty majetky, ale ten mladší generaci předávají ty, já nevím, vysoké nájmy a prostě jako problematicky poměrně jako živobytí, a přenášejí problém jejich generace na jeji...

Vladimír KROC, moderátor
/nesrozumitelné/.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
No a v Německu a Rakousko se dokonce uvažovalo, že by bylo bezvadný, kdyby penzisti dokázali se po dobu několika měsíců nebo až jednoho roku vzdát svých důchodů. Když si přijdete, já už vidím, jak se tady smějete. Ano, jeho zkuste založit politickou stranu u nás, která bude mít tenhleten program, a.

Vladimír KROC, moderátor
Zaručeně prohrajete.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano. No.

Vladimír KROC, moderátor
Ono to není tak úplně k smíchu, protože vám asi kdekterý důchodce namítne. No my nejsme jako Rakušani nebo Němci. Žijeme jinak.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano, je to tak. Jako u nás je celá řada jako chudých důchodců, nicméně prostě doopravdy nelze nevidět tu situaci, že starší generace vytváří problémy, které má řešit mladší generace.

Vladimír KROC, moderátor
Zase co co s tím, jaké tohleto má řešení.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Já si myslím, že ano. Řešení je vždycky. Ono je to takovým všechno maloučko utopický. Mít dobrý vztahy mezigenerační v rodině, tím to pravděpodobně vlastně začíná, že pokud si vnoučata cení dědečky a babičky, jo, tak asi nepůjdou proti nim jako vyloženě jako revoltovat, takže tady bych viděl ten základ, druhá věc je, že starší generace by měla naslouchat té mladší. I prostě za cenu, že ta mladší generace bude mít velký nároky nebo bude iracionální. Jo, mně to tak trošku připadá to Black lives matter jo, že vlastně pak jako ty poškození lidi jsou často jako jako nerealistický, až jako příliš silový nebo něco takovýho. To znamená, že je zapotřebí počítat s touto reakcí.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu jak to vidí si povídáme s Václavem Cílkem. Teplotní extrémy od Skandinávie po severozápad Spojených států a Kanadu, anebo i v Íránu a Pákistánu. Co se děje s klimatem?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Základní věc, která se děje s klimatem je to, že těch posledních řeknu 20 let, ale ono to je zhruba od roku 1975 teplejší. Velké množství toho tepla, které zůstává na zemi, díky zesílenému skleníkovému jevu, se váže do oceánu. Oceány jsou stále teplejší, minimálně do hloubek okolo dvou kilometrů a budou vykládat i kdybysme všechno dneska přerušili po dobu minimálně několik desítek let, takže celkově teplejší oceán. Pardon, si odkašlu, a celkově teplejší oceán řídí směry větrů, a to chlazení je čím dál tím míň jako efektivnější. To, znamená to teplo se hromadí vlastně na zemském povrchu a výsledkem jsou, to co jsme viděli v poslední době, ty dómy toho tepla a hurikány a tornáda.

Vladimír KROC, moderátor
Čili, když jsem se vás chtěl ptát, jestli ty jevy mohou spolu souviset, tak jste právě odpověděl, že ano, že to vlastně vychází z jednoho hlavního důvodu.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano, heleďte se. Jedno tornádo neznamená nic, protože v Čechách těch tornád do roka jsou 2-6. Většinou se protočí v lese. Já už jsem vlastně delší dobu čekal, jak to dopadne, až tornádo projde obcí, protože v těch lesích to dělá ty uličky pár set metrů dlouhý. A ukroutí to vzrostlé smrky, jo, to znamená byla jenom otázka času než to dojde do nějaké vsi.

Vladimír KROC, moderátor
Čili to není tak, že by toto bylo extrémně silné tornádo.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Je právě. Jo, to, je to chci říct, že to mě jako zarazilo vlastně, jo, že nějaký takový menší. Čekal jsem menší tornádo, který prostě rozhází střechy u 10 nebo 20 baráků, srazí kostelní věž a půjde si svou cestou, že nebudou žádný prostě mrtvý, a že nebude to, co jsme viděli, to mě doopravdy jako překvapilo. Tak jsem se začal říkat, jestli náhodou nežijeme v tom věku těch černých labutí. Jo, černá labuť je něco neočekávaného jo, kdy to přichází, jako COVID nebo prostě nebo jako tornádo nebo jako horko do Kanady, skoro 50 stupňů. Naprostá jako šílená vlastně věc. Něco nějakým způsobem něco, co nečekáte.

Vladimír KROC, moderátor
O Černých labutí píše Nicolas Taleppe, a je to vlastně myšlenka, že máme pocit, že se něco opakuje cyklicky, že většinou náš život tvoří nějaké zákonitosti, ale on tvrdí, že je to naopak, že náš život tvoří právě tyto neočekávané nahodilosti.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ty mění pravidla hry. Ano. Víte ještě k tomu tornádu, tady je jako hrozně zajímavá věc. Vlastně ta obrovská míra té solidarity. A z čeho pramení. Pramení určitě z dobrýho srdce, ale pramení taky z toho, že tento národ stejně jako asi všechny ostatní evropské národy a jiné si uvědomil, že začínáme být ohrožený, že si prostě musíme pomáhat, jak říkal Hřebejk, jo, vlastně, tak to je, to je určitý pozitivum situace.

Vladimír KROC, moderátor
Když se zase vrátím ještě k těm extrémům. Která místa postihnou ty třeba cyklicky opakující se vlny veder nejvíc?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jich mezi nima Praha. Jo, jako to musím říci, je mezi nima Praha a Stockholm. To znamená bude to prakticky všude. Je to viditelné, jo, doopravdy ten trend za těch posledních 20 let je jasně rostoucí, ale ne o nějakých 5 nebo 10 %, ale až o 100 % jo, a je to doopravdy jako hodně jako nepříjemná situace. Zejména, když ta vlna veder trvá déle, v těch městech dochází k tý kumulaci vlastně těch vysokých teplot.

Vladimír KROC, moderátor
Ono se hodně mluví o tání ledovců. Našel jsem zprávu, že klimatologové začali v severní Itálii zakrývat ledovec Presena, aby zabránili jeho tání. Pokládají na něj dlouhé pásy geotextilie, která má odrážet sluneční paprsky a bránit tedy sněhu pod ní tát, mně to zní trošku zoufale.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Já jsem si to našel a je to fascinující. Především on je to ledovec v oblasti, kde se lyžuje dlouho do léta, to znamená je tam lanovka, to znamená má to komerční význam. Tenhleten ledovec je dlouhý nějaký 3 km. A oni zakrývají plochu 12 ha. Je úplně jako šílená záležitost. Mají velké bílé prostě pásy textilie. Dělá to celá řada lidí, mají v ruce takový šicí stroje, kterým sešívají tu textilii teda. Já myslím, že se jim to povede, ale je to doopravdy vlastně ukázka krajní míry toho, co se s těmi ledovci může dít a zároveň je to takovej jako doklad, že se s tím doopravdy něco děje, protože když ekonomicky investujete tolik peněz, abyste zakryli jako Christo Botev mně to přišlo. Ten vlastně umělec, který zakrýval Reichstag, že jo, těma textilem ledovec, tak je to, tak je to zrodu těchhle těch věcí. Pravděpodobně to pomůže, helejte se, zároveň ale se rozpracovávají nanočástice na bázi baritu, to je odtud síran barnatý. A ty vytvářejí super bílou barvu. To znamená uvažuje se i o tom, že baráky by se měly natírat takovou tou super bílou barvou. Jako mimochodem doteďka nechápu ty lidi, co mají ty černý tašky teda těch střechách, ale to už jako, to už je jako jiná věc, která ještě, taky mám natočený k tomu slunci, to si volá pak o fotovoltaiku, ale to je jako jiná záležitost. No a ještě k tomu ledovci že, jo. Jaký je problém ledovců. Ono to není jenom teplo, ale oni na tom ledovci vznikají louže vody, a ta voda zase do sebe schytá absorbuje velký množství tepla a snáz ten ledovec rozpouští. Na okraji těch louží rostou takový načervenalý našedlý sinice a řasy, který zabarvujou povrch ledovce, takže se víc přijímá toho tepla. No, a když je to pod mořem, tak je situace ještě horší, protože teplá voda se dostává pod ledovec a od lamuje ho. Bude zajímavý, když zjistíme, co to udělá já jsem říkal, když bude zima teda dobrá zase, že si udělám i doopravdy pokus doma na zahrádce, že si udělám hromadu sněhu a zakryju to geotextilií.

Vladimír KROC, moderátor
Ústup ledovců je možná nejprůkaznějším projevem globálního oteplování, to řekl vědec Christian Casaroto z vědeckého muzea v Tidentu. Dochází tedy prokazatelně ke globální změně klimatu?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Dívejte se chvíli kolem a odpovíte si sám, to vůbec nemá cenu, abych jako, já vás o něčem prostě jako přesvědčil.

Vladimír KROC, moderátor
Máme názor, ale ptám se, protože je spousta lidí, kteří to stále ještě popírají, přinejmenším to, že dobře. Něco se mění, ale není dokázáno, že to zapříčinil člověk. Zeptám se takto. Je představitelné, že by se to dělo nějak spontánně, bez našeho přičinění.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Takhle podobně teplá období existovala v historii Evropy minimálně okolo roku 1000, tj. to Středověké klimatické optimum. A potom v některých částech Středomoří zhruba zase okolo roku 0, to je ten rozvoj té říše římské souvisí dost jako úzce s tím dobrým klimatem, a dobré klima vždycky souvisí s dostupností potravin. Jo, jinak jsou problémy vlastně. A to znamená podobně vysoké teploty existovaly, a kdybychom šli do minulosti, tak bychom našli i mega sucha trvající 100 nebo 200 let, a tak dále. To, co je zarážející je za prvé rychlost, jo, která je velmi vysoká. Zhruba do toho roku 1970, a další věci je prostě vlastně obyčejná fyzika, která nám říká, že dneska na tom metru čtverečním se zachytí nějaké 3W. Ten watt, to není skoro nic že jo, ale přece jenom. Nakonec to dá prostě nějaký poměrně velký číslo víc než, dejme tomu před těma 50 lety.

Vladimír KROC, moderátor
Nejde o to strašit, spíš si říct, co vlastně můžeme udělat pro to, abychom to třeba aspoň zpomalili. Pomůže já nevím, že přestaneme létat. Myslím v letadle.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, tato civilizace, jo, vždycky si vymyslí 123 prostě velký akce typu elektromobilita nebo prostě sázení stromů, a má pocit, že jí to zachrání. Já si naopak myslím, že to, co může věc zpomalit, jsou drobné několikaprocentní úspory všude možně. To znamená jezdit autem o trošku mít, létat, rozmyslet si, kdy letím a kdy neletím. Ano, maso produkuje víc prostě, dejme tomu, metanu nebo prostě CO2, je náročnější na vodu. Tak jako není možnost jako stát se vegetarián, to si myslím, že není správný, ale jíst toho masa o trošku míň, jo, to znamená spíš bych to viděl v takový tý šetrný mentalitě. Dávat si pozor, jaký výrobky kupujete, aby neměly moc obalů, jo recyklace je vždycky prostě dobrá věc, takže spíš to vidím jako v tisíci drobných akcích rozprostřených přes celej den a týden a celej život.

Vladimír KROC, moderátor
Sledujete ve svém okolí tendence k něčemu podobnému.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte u mladé generace velmi často ano. Je to, jo, proto já si myslím, že ta nová generace už bude dost odlišná teda, než tyhle ty generace. Já vždycky mám pocit, jo, že teďka, že máme politickou stranu Piráti, ale že to, co se rodí v tý mladý generaci, že to jsou lidi, který budou třeba i Piráty považovat za takovou přestárlou konzervativní stranu.

Vladimír KROC, moderátor
Že se radikalizuje prostě ten jako, ten mladý vlastně základ.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano, to znamená ta šance tady je. Helejte, já jsem se dokonce setkal s věcí, která mě teda opravdu jako zaráží. Několik lidí mi řeklo, že během koronaviru přestali pít alkohol. Jiný teda zase začali, to je jako jiná věc, ale já mám pocit, že už tady podvědomě v nás běží adaptační mechanismy. Jo, to je. Ono se to těžko dokazuje, ale že už jsme nějak vyhodnotili nebo něco v nás nějakým to nevědomý, podvědomý vyhodnotilo, že se něco děje, a že se na to adaptuje.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes geolog spisovatel Václav Cílek. Děkuju. Na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.