Jan Daňhelka: Schopnost adaptace nám umožnila ovládnout planetu. Její plundrování ale musí skončit
Změny klimatu a oteplování bere většina obyvatel České republiky vážně. Vyplývá to ze sociologického průzkumu pro Český rozhlas Rozděleni klimatem. Jsou namístě obavy ze zániku civilizace? Co dělat pro změnu? Pomůže snížení uhlíkové stopy každého z nás? Otázky pro hydrologa Jana Daňhelku.
Vážnou klimatickou situaci by podle průzkumu, který pro Český rozhlas spoluvytvořily agentury STEM, PAQ Reasearch a CVVM, nejraději řešilo ihned 63 % obyvatel České republiky.
Čtěte také
„Jde o velmi příznivé číslo a jsem rád, že se postupně zvyšuje. Tím, že si uvědomujeme závažnost situace, vytváříme první impulz k tomu, abychom sami začali něco dělat. Ať už to bude snížení osobní uhlíkové stopy v podobě zavírání kohoutků při čištění zubů nebo zalévání dešťovkou,“ říká v pořadu Jak to vidí... hydrolog Jan Daňhelka.
Obavy z budoucnosti
Průzkum ukázal, že 86 % obyvatel věří, že změna klimatu ovlivní svět. Ovšem jen 39 % lidí očekává, že změny pocítí přímo.
Čtěte také
„Pravda je, že v posledních letech jsme zaznamenali zvýšený zájem o problematiku sucha. A právě sucho v našich klimatických podmínkách se změnou klimatu úzce souvisí. Pocítění odchylek a uvědomění si, že nám nějakým způsobem komplikují život, byť ne zatím dramaticky, je první impulz k tomu, abychom začali přemýšlet, jestli nelze dělat něco jinak,“ je přesvědčen host Dvojky.
Oteplování a zánik civilizace
Vědci dosud příliš nepředpokládali, že by oteplování vedlo až k zániku civilizace. Přesto někteří před takovým scénářem v poslední době varují.
„Já patřím k těm, kteří se drží závěrů IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu), který zabezpečuje podklady ke změnám klimatu na odborné úrovni. Všechny scénáře sice nějakým způsobem vyčíslují dopady změny klimatu třeba v podobě snížení HDP, žádný z nich ale nepředpokládá rozvrat společnosti.“
Něco jiného je ale podle Jana Daňhelky ekosystém. „Ekosystémy mohou být klimatickou změnou dotčeny podstatně. Je to ale jen jeden z faktorů, protože na ekosystémy působíme více stresovými mechanismy. Plundrujeme pralesy, oceány a podobně.“
Takto oslabený ekosystém je pak podle hydrologa zranitelnější vůči výkyvům klimatické změny. Ztráta biodiversity a přírodního bohatství je proto velmi závažný problém, a měl by být řešen.
Přeborníky v adaptaci
Lidský druh se vyznačuje velkou schopností adaptace, ať už po technické stránce či fyziologicky. „V adaptaci jsme skutečně přeborníky. To nám ostatně pomohlo ovládnout planetu. Adaptovat se zřejmě budeme i v případě klimatických změn.“
Fyzická likvidace některých ekosystémů ale děsí hydrologa mnohem více než změny klimatu. „Ničení oceánů a deštných pralesů bychom měli zastavit ihned, aby nám to pomohlo i ke změně klimatu. Věřím, že ještě není pozdě. Každý může začít u sebe. V okamžiku, kdy si uvědomíme, že každý z nás hraje roli v tom, jak bude naše planeta vypadat, známe cestu kupředu,“ uzavírá Jan Daňhelka.
Další témata rozhovoru: přírodovědec a dokumentarista David Attenborough; co řídí počasí a problematika vlnění větru; doplňování podzemních vod.
Související
-
Jan Daňhelka: Na předpověď počasí má teď vliv i úbytek letadel
„Naše předpovědní modely to přímo neovliňuje. Problém je to ale hlavně nad oceánem a Afrikou,“ říká hydrolog. Na jak dlouho dopředu se dá počasí spolehlivě předpovědět?
-
Jan Daňhelka: Propršené prázdniny byly dřív běžné. Zdá se, že se vracíme k normálu
Horké dny střídané prudkými dešti, občas bouřka. Jde o typické středoevropské léto, kterému lidé už odvykli? A lze z toho usuzovat, že nás čekají vlhčí roky?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.