Jan Daňhelka: Propršené prázdniny byly dřív běžné. Zdá se, že se vracíme k normálu
Horké dny střídané prudkými dešti, občas bouřka. Jde o typické středoevropské léto, kterému lidé už odvykli? A lze z toho usuzovat, že nás čekají vlhčí roky?
„Letošní léto je přesně ten typ léta, který si pamatujeme z letních dětských táborů v osmdesátých a devadesátých letech,“ říká v pořadu Jak to vidí... hydrolog Jan Daňhelka.
Přestože je podle odborníků letošní léto takové, jak má v mírném klimatickém pásu být, lidé to jako návrat k normálu nevnímají. „Jde o zajímavý příklad myšlenkových pochodů. Lidé, kteří delší dobu zažívají extrémní podmínky, vnímají návrat k normálu jako odchylku.“
To, že nás čekají vlhčí léta, je ale naprosto normální, uklidňuje hydrolog. „Střídání sucha a povodní a celkově velká variabilita počasí je charakteristickým znakem střední Evropy a mírného klimatu.“
Rozhodlo tryskové proudění
Vysvětlení, proč byl vlastně letošní červen tak bohatý na srážky, je podle Jana Daňhelky velmi jednoduché. Došlo k zajímavému efektu, kdy počasí na různých místech planety ovlivnilo tzv. tryskové proudění vzduchu.
„Jde o velice rychlé proudění směřující od západu na východ ve výšce zhruba okolo deseti kilometrů. Ne vždy ale jde o proudění v horizontální poloze. Někdy se začne vlnit. Výsledkem byl extrémně deštivý červen u nás, ale i třeba horko a požáry na Sibiři nebo bezoblačné počasí v Anglii. Často toto zvlnění vede k dlouhotrvajícímu rázu počasí,“ objasňuje Daňhelka.
Vyrovnaný vodní deficit?
Letos pršelo podstatně více než roky předchozí. Přesto je i hydrolog Jan Daňhelka překvapen, jak rychle se zásoby podzemní vody doplnily.
„Je pravda, že červen byl na srážky extrémní. Byl to vůbec nejdeštivější měsíc za celou dobu dostupných měření, tedy od roku 1961. A opravdu stačil na to, aby doplnil zásoby vody na velké části našeho území. Přinesl ale i povodně.“
Podzemní vody jsou samy o sobě výborným ukazatelem všech předcházejících dějů na povrchu. Například v severních Čechách, kde tolik nepršelo, sucho v podzemí i nadále přetrvává. Stejně tomu je i v opravdu hlubokých podzemních vrtech. „To je ovšem víceletý proces. Nakročeno však je, perioda sucha je zřejmě u konce,“ uzavírá hydrolog.
Další témata rozhovoru: výzkum četnosti povodní v Evropě a historická klimatologie; války o vodu; tání ledovců; osud planety očima Čechů.
Související
-
Hydrolog Jan Daňhelka: Je opravdu větší sucho než v roce 2018?
„Hydrologické sucho pokračuje,“ říká v pořadu Jak to vidí... mimořádný host. Co pojem hydrologické sucho znamená? Jak se sucho vyhodnocuje? A kolik by teď mělo napršet?
-
David Storch: Občas se prostě stává, že je velký vítr
Bouře Sabine nakonec nedosáhla síly orkánu, před čímž meteorologové varovali. Je to ale běžný jev? Anebo je výsledkem globálních klimatických změn?
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
