Jan Daňhelka: Je opravdu větší sucho než v roce 2018?

„Květnové srážky pomohly vegetaci. Na první pohled se po tom velice suchém dubnu zazelenalo. Taky půda už většinou není tak vyprahlá jako před měsícem. V podzemních vodách a vodních tocích ale voda pořád není,“ hodnotí na Dvojce hydrolog Jan Daňhelka.

„Srážky na severovýchodě situaci alespoň tam výrazně zlepšily. Ale na zbytku našeho území pořád hydrologické sucho pokračuje,“ upozorňuje ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického. Co vůbec znamená pojem hydrologické sucho?

Co je hydrologické sucho?

„Sucha máme několik druhů a několik projevů. Nejzřejmější je sucho meteorologické, kdy vidíme, že dlouho nepršelo. Je jasno. Objevují se nápisy z minulého století: Tady tři měsíce nekáplo. Vytesáno do kamene. Taková obdoba povodňových značek. Tak to lidé vnímali.“

Čtěte také

Jsme jedna z mála zemí na světě, která užívá pranostiky, upozorňuje biometeoroložka

„Nejvíce je vidět dopad na vegetaci: suchá tráva, usychající stromy ve vrcholném létě. Hydrologické sucho je sucho, kdy vody v řekách je výrazně méně, než by mělo být. Některé menší toky mohou úplně vyschnout,“ vysvětluje Daňhelka v pořadu Jak to vidí...

Je letos větší sucho?

„Problém u sucha je, že ho můžeme hodnotit různými ukazateli. Těch ukazatelů jsou ve světě desítky. Každý hodnotí jinou část sucha nebo jeho dopadu v rámci celého koloběhu vody. A proto je dost obtížné porovnávat, jestli je to sucho větší.“

„Na otázku, jestli je sucho větší než v roce 2018, proto říkáme: No, jak se na to podíváte. Podle toho, který parametr si na sledování vyberete. Je jich opravdu hodně.“

Čtěte také

Situace v Česku není příznivá. Sucho je větší než v roce 2015, říká hydrolog

Sníh chybí už pět zim

Jaká byla z jeho pohledu letošní zima? „Loni byla zima výrazně bohatší na sníh,“ připomíná. „V kritických nižších a středních polohách, jako je Polabí, okolí Prahy nebo jižní Morava, se ale za posledních pět zim žádná sněhová pokrývka neudržela déle než dva dny.“

„Ačkoli letošní zima byla ještě o poznání horší než ta předchozí, průběh jara je hodně podobný. Po velice suchém dubnu se květen snaží zachránit situaci,“ odhaduje hydrolog. „Letos to ale začalo o týden až čtrnáct dní později a je otázka, jestli dopady na zemědělství nebudou horší právě proto.“

Kolik by toho muselo napršet?

„V 80. letech byl taky veliký srážkový deficit,“ připomíná Daňhelka. „Trvalo sedm let, než jsme se vrátili úplně do normálu. Od roku 1994 nastalo období srážkově bohatší. Tam bylo 20 let, kdy pršelo více, než byl normál. Vyskytly se v té době taky velké povodně. Takže je otázka, co je normál.“

Další témata rozhovoru: přehrady jako řešení sucha nebo součást problému; retenční schopnosti krajiny; hospodaření s půdou; suchá epizoda v souvislostech.