David Storch: Občas se prostě stává, že je velký vítr

11. únor 2020

Bouře Sabine nakonec nedosáhla síly orkánu, před čímž meteorologové varovali. Je to ale běžný jev? Anebo je výsledkem globálních klimatických změn?

„Občas se prostě stává, že je velký vítr,“ říká v pořadu Jak to vidí... biolog a ekolog David Storch. „Všechny tyhle jednorázové události se těžko zařazují do nějakého globálního rámce. Nicméně já se domnívám, že to docela dobře jde zařadit.“

Sabine je výsledek klimatických změn

„Globání klimatická změna se taky vyznačuje tím, že se rozkolísal jet stream. Když to úplně zjednoduším, jet stream je rychlý proud vzduchu, který odděluje polární pásmo od toho mírného. Prochází kolem 50. rovnoběžky nebo tak různě fluktuje.“

Čtěte také

„Teď se ale tak různě rozkolísal, že někde sahá vysoko na sever, takže je na severu teplo, jindy naopak až na jih, takže na jihu je teplo. A ve spojitosti s tímto rozkolísání vidíme všelijaké meteorologické jevy, jako je právě současná teplá zima s deštěm anebo tyhle větry.“

Sabine jako zdroj energie

Větrná elektrárna

Orkán kromě škod třeba v Německu vyrobil i hodně větrné energie. „My elektrickou energii potřebujeme stabilně. Nepotřebujeme zdroje, které jsou závislé na výkyvech. Takže je dobře, že to nějakou energii vyrobilo, na druhou stranu na to nemůžeme dlouhodobě spoléhat.“

„V Německu je ale těch větrných elektráren hodně a vlastně elektřiny se z toho vyrobí docela hodně. A to je pozitivní,“ uzavírá David Storch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Další témata rozhovoru: bouře Sabine; počítání ptáků v Africe; nedávné požáry vs. současné silné lijáky; požáry v Austrálii; úmysl vlády vysázet na 10 milionů stromů; mizení pralesů v Rumunsku; Nobelova cena míru pro Gretu Thunbergovou.

autoři: Vladimír Kroc , David Storch , rota
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.