Zpravodaj Konvalina: Volby v Americe nebyly jen střetem demokratů s republikány. Byl to souboj o starou Ameriku

„Mnoho lidí teď zřejmě bude říkat, že to čekali, protože druhá strana nebyla na výzvu dostatečně připravená. Já si to nemyslím. Diskutoval jsem s mnoha lidmi do poslední chvíle a opravdu tak těsné volby nikdo nepamatuje. Donald Trump nicméně potvrdil své vítězství ve státech, kde se to očekávalo, a zároveň získal i tzv. swing states, tedy státy nerozhodnuté,“ říká v pořadu Jak to vidí... někdejší zpravodaj Českého rozhlasu v Americe Miroslav Konvalina.

Amerika bílého muže?

Donald Trump je teprve druhým člověkem v americké historii, komu se podařilo po čtyřleté pauze vrátit do Bílého domu. „Zpráva o jeho vítězství nám připomíná, jak silná je v Americe moc prezidenta. Je to šéf vlády a samozřejmě všichni se teď ptají, jak by tato moc mohla být ještě upevněna, když se do Bílého domu dostane autoritářský vůdce. Americký prezident je zároveň lídr svobodného světa, což teď zní možná trošku ironicky.“

Čtěte také

iROZHLAS

Americká noc: Speciální volební vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus

Podle bývalého ředitele Českého centra v New Yorku však šlo v těchto volbách ještě o něco více než jen o souboj demokratů a republikánů. „Byl to souboj o to, jestli zůstane stará dobrá Amerika. Tedy Amerika bílého muže, který má rozhodující slovo a který se doposud opíral o americkou ústavu a americké tradice. I dnes jsou Američané a Američanky pyšní na to, že žijí v nejlepší zemi světa. Je jich ale jenom půlka. Ta druhá teď bude mít pocit, že je na druhé straně, kde je nikdo nechce, a oni možná nechtějí Donalda Trumpa. Takže se budou jen velmi těžce smiřovat s tím, že by to měl být prezident, který je sjednotí, který jim dá nějakou společnou myšlenku.“

Velký vliv na to měla podle Konvaliny i změna vztahu k americkým dějinám. „Začali se bourat sochy, přestalo se odkazovat na americké prezidentství. Já si ještě pamatuji, jak se jezdilo po amerických prezidentských knihovnách. I dnes samozřejmě lidé jezdí navštěvovat americké prezidentské knihovny, ale koncept už mnohým přijde oldschool.“

Kalkul a loajalita

Výraznou změnou prošli ale i sami republikáni, kteří kromě silného mandátu ovládli i Senát. „Republikáni byli stranou, která přinášela do americké politiky směr myšlenek, který se sice vyvíjel, ale stále šel stejným směrem – menší vláda, snižování daní, podporování obchodu, vytváření řady klíčových amerických osobností, které byly respektovány, tudíž docházelo k dohodě. Schopnost Bílého domu vyjednávat s americkým Kongresem a nacházet kompromisy se ale postupně vytratila. Republikánská strana se zbavila většiny svých vnitřních oponentů a hlavním kritériem se stala loajalita,“ popisuje zpravodaj, který třetinu svého dosavadního života prožil ve Spojených státech.

Změnila se ale i volební kampaň, která oproti původním dvěma rokům dnes trvá čtyři roky. „Hlavní politickou myšlenkou není po tyto čtyři roky práce pro lidi, ale jakým způsobem se kalkulem udržet u moci. A bohužel když někam přijel kandidát na amerického prezidenta Donald Trump a označil někoho za nevhodného kandidáta, neměl dotyčný v daném státě šanci. Tak velkou autoritu Donald Trump měl. Teďka ji bude mít znovu, tudíž bude moct rozhodovat o lecčems...,“ dodává Miroslav Konvalina.