Analytik Jan Ludvík: Scénář války se zapojením NATO je teď mnohem jasnější. Vydávat 3 % na obranu jsou nutnost

11. duben 2025

Ministr financí Zbyněk Stanjura plánuje navrhnout pro státní rozpočet na příští rok obranné výdaje ve výši 2,3 % HDP. Odpovídat to má částce zhruba 200 miliard korun. Ve střednědobém výhledu na rok 2027 by pak výdaje na obranu měly vzrůst na 225 miliard korun. Podaří se Česku dosáhnout do roku 2030 3 % HDP a splnit tak závazek vůči NATO? Analytik Jan Ludvík ještě zhodnotí plány zvýšit vojákům platy i odměny a probere také vývoj diplomatických jednání o příměří na Ukrajině.

Výdaje na obranu by se podle vlády měly postupně navyšovat o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně až do roku 2030, kdy bychom měli dosáhnout 3 %. I když je navyšování prezentováno jako vládní návrh, podle analytika Jana Ludvíka z katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy hraje roli hlavně fakt, že Severoatlantická aliance dokončila cyklus obranného plánování, který aktualizoval to, co NATO potřebuje v návaznosti na zkušenost z války na Ukrajině.

Více, než se plánovalo

„Teď už mnohem lépe víme, co by bylo potřeba v situaci, když by se ozbrojený konflikt v Evropě přelil do konfliktu, který zahrne i NATO. Ukazuje se, že bude potřeba investovat více, než se původně plánovalo. A to i bez ohledu na to, že armáda trpí poměrně výrazným vnitřním dluhem, kdy se řada nutných investic léta odkládala,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... bezpečnostní analytik.

Závazek vůči Severoatlantické aliance dávat na obranu 2 % HDP splnila Česká republika poprvé loni. Plán dávat až 5 %, o kterých mluví Spojené státy americké, neplní ale ani ony samy. „5 % je přitažených za vlasy. Je to součástí strategie USA, i když o promyšlenosti kroků současné americké administrativy můžeme pochybovat, jak protivníky i spojence dotlačit k tomu, aby udělali to, co Spojené státy chtějí. 5 % je hodně a není to ani nutné,“ je přesvědčen Ludvík.

Cílové schopnosti

Naopak plánovaná 3 % do roku 2030 budou podle něj klíčová, spolu s plněním cílových schopností, kdy v procesu obranného plánování budou zhodnoceny scénáře konfliktu i to, co by bylo potřeba za vojenskou sílu, ať už kvalitativně, tak kvantitativně.

„Výsledek se potom rozdělí mezi jednotlivé členské státy, které by to do vojenské operace měly poskytovat. Stát naší velikosti měl skutečně původně na pokrytí cílů dávat 2 %, teď je ale hrozba konvenční války mnohem jasnější, a je nepochybné, že je potřeba dávat víc,“ dodává Jan Ludvík.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.