Amerikanista Pondělíček: Trump výrazně zhrubl. Může to být taktika, ale i projev stáří

24. říjen 2024

Předvolební kampaň ve Spojených státech vrcholí. Jak si vedou oba rivalové? Jakou podporu mají Kamala Harrisová a Donald Trump u afroamerické či latinskoamerické části obyvatelstva? Pomůže demokratické kandidátce podpora exprezidenta Baracka Obamy? A proč Donald Trump sklouzl k vulgaritám? Amerikanista Jiří Pondělíček ještě připomene historické okamžiky staré 62 let, kdy se svět ocitl na prahu možné nukleární války, a přiblíží i čím dál větší skandál v americkém showbyznysu.

Předvolební kampaň ve Spojených státech přiostřuje. Demokratická kandidátka Kamala Harrisová označila v rozhovoru pro CNN svého republikánského rivala Donalda Trumpa za fašistu. Ten ji zase nazval ohrožením demokracie.

„Nutno podotknout, že o svých oponentech jako o fašistech a komunistech ale mluví i Donald Trump, a to už delší dobu. U Kamaly Harrisové je to nicméně poprvé, kdy se vyjádřila takto přímo. Ona už dlouho mluví podobně jako Joe Biden o tom, že Trump má diktátorské sklony a že může být ohrožením demokracie. Především tedy s ohledem na to, co se stalo 6. ledna 2021. Toto ale bylo její nejpřímější vyjádření v tomto ohledu,“ říká v pořadu Jak to vidí... amerikanista a redaktor internetového deníku Forum 24 Jiří Pondělíček.

Exploze vulgarit

Ve své rétorice ale přiostřil hlavně republikánský kandidát Donald Trump. Jeho slovník by se dal označit za explozi všech možných vulgarit. „Deník The New York Times dokonce dělal analýzu jeho projevů od jeho první kandidatury v roce 2016 a zjistil, že nejenže jsou jeho projevy čím dál rozplizlejší, ale že zároveň používá daleko více vulgárních slov a čím dál více vulgárnějších. Odborníci k tomu říkají, že menší zábrany mohou být znakem snižování kognitivních schopností daného věkem. Stejně tak dobře to ale může být i taktika, kterou jeho skalní fanoušci a fanynky kvitují.“

Čtěte také

Spoustě ostatních to ale logicky vadí. „Tento volební cyklus je opravdu zvláštní. Kdyby totiž kandidoval někdo jiný než Donald Trump, tak co se týče středového voličstva, vedli by si republikáni mnohem lépe. Růst životních nákladů, nespokojenost, nízká důvěra v budoucnost by totiž správně měly republikány favorizovat. Teoreticky by měli tyto volby vyhrát. Neměl by to být nervák, přesto ale průzkumy ukazují vyrovnaný souboj.“

Záležet tedy bude podle Pondělíčka hlavně na tom, zda kandidátka i kandidát dokážou přimět svou voličskou základnu skutečně přijít k urnám. „U demokratů jsou klíčoví mladí, kteří často k volbám nechodí. Donaldu Trumpovi se minule podařilo přitáhnout lidi, kteří se o politiku příliš nezajímají a k volbám přišli vůbec poprvé. Je to ale přesně ten typ lidí, u kterého je velmi těžké odhadnout, jestli znovu přijdou. Volební účast tedy bude hrát v celkovém výsledku velkou roli.“

Bílé ženy a afroameričtí mladí muži

Největší problém pro Kamalu Harrisovou je přitom skupina mladých afroamerických mužů. „Dokonce i Joe Biden nebo Hillary Clintonová měli u této skupiny větší podporu. Je však nutné si uvědomit, že tím, že jsou strany pouze dvě, jedná se o poměrně širokou voličskou koalici, která se v čase proměňuje. O výsledku to tedy vůbec nemusí rozhodnout, Kamala Harrisová by to ale musela nahnat někde jinde,“ vysvětluje Pondělíček.

Podle něj se nabízí skupina nerozhodnutých, dále umírněných republikánů a bílých žen z předměstí, které jsou naopak největší slabostí Donalda Trumpa. „Donald Trump má velký problém s konzervativně založenými voliči a voličkami, zejména s bílými středostavovskými ženami z předměstí. Bylo to vidět už v primárkách, kdy tyto voličky ze středostavovských bohatších okresů volili Nikki Haleyovou...,“ dodává.

Spustit audio

Související