Amerikanista Pondělíček: Na vlně populismu jede Trump i Harrisová. Souboj o Bílý dům můžou rozhodnout lokální témata

„Na body vyhrála Kamala Harrisová. S názorem, že Trumpa úplně rozebrala, ale nesouhlasím. Trump dokázal říct všechno, co chtěl, ke své voličské základně mluvil dobře, k nerozhodnutým už o trochu méně, rozhodně to ale není tak, že by neobstál. Cíl Harrisové byl představit se vlastními slovy tak, aby její obraz nevytvářeli republikáni, což se jí podařilo. Oproti Trumpovi byla klidnější, soustředěnější a disciplinovanější,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... amerikanista Jiří Pondělíček.

Padesát voleb

O tom, jak dopadnou listopadové volby, to však nemusí vypovídat vůbec nic. Podle průzkumů půjde o velmi těsný souboj, v němž bude rozhodovat sedm klíčových států. I tam je ale podle amerikanisty rozdíl mnohdy jen v rámci statistické chyby.

Čtěte také

Americké volby budou těsné, rozhodnout může i menšinové téma. Třeba Izrael nebo potraty, domnívá se amerikanista Pondělíček

„I malý posun tedy může jednomu nebo druhému pomoct, otázka je, zda to vydrží až do voleb, do kterých zbývá ještě hodně času. Navíc žádná další debata už možná nebude. Letos byly naplánovány dvě, což se v posledních volebních cyklech ustálilo jako norma. První z nich se konala už v červnu, tedy nezvykle brzy, zřejmě kvůli tomu, že Joe Biden potřeboval uklidnit své spolustraníky. To se mu ale nakonec nepodařilo.“

Zapomínat se podle Pondělíčka nesmí také na to, že Spojené státy jsou federací, která je rozmanitá svojí geografií i tím, jak rozdílně lidé v různých částech země žijí, což je potom reflektováno i v jejich vztahu k politice. „V reálu to znamená, že máme padesát voleb v jednotlivých státech, které se až v prosinci sborem volitelů a volitelek stávají volbami federálními. Kampaň je tedy logicky často zacílená na klíčové státy, a proto není neobvyklé, když se nějaké lokální téma, jako třeba těžba břidlicového plynu v Pensylvánii, dostane do celonárodní politiky. Prostě proto, že jde o stát, který může rozhodnout volby.“

Na vlně populismu

Ruku v ruce s tím, jak rozdílně se lidem v jednotlivých částech federace žije, různí se i názory na kontroverzní osobnost Donalda Trumpa. Podle Pondělíčka vychází fascinace jeho osobou pořád ze stejného zdroje, a to je pocit z toho, že elity se odtrhly od života obyčejných lidí a nechápou ho.

Čtěte také

Politolog Just: Trump vinen? Jeho podpora ještě stoupne. Dojde k semknutí a radikalizaci jeho tábora

„Donald Trump přicházel v roce 2016 jako kandidát, který nebyl spojený s politikou. Mluvil o tom, že všechno změní, a označoval se za hlas těch, kteří nebyli vyslyšeni. A toto se mu do jisté míry daří pořád. Oslovuje lidi, kteří mají pocit, že nemají v politice zastoupení. Zároveň se mu podařilo vytvořit kult mezi těmi, kteří ho oddaně následují. I když lže o věcech, které jsou snadno ověřitelné, tito lidé ho přesto považují za svůj maják pravdy a věří mu všechno, co řekne.“

Politika Trumpa má ale podle amerikanisty vliv i na demokraty. „I u demokratů přišla otočka směrem k populismu. Kamala Harrisová je samozřejmě kandidátka levicovější, ale i ona se snaží působit tak, že zastupuje ty Američanky a Američany, kteří nemají příliš velkou moc. Její populistický nádech je namířen spíše proti ekonomickým a bohatým elitám, na vlnu populismu ale naskočila celá americká politika. Z historického hlediska to není úplně překvapivé, dá se to srovnat s obdobím progresivní politiky na přelomu 19. a 20. století, nyní je to ale trend daný dobou, následky ekonomické krize z let 2008 a 2009 i obecným zklamáním z rostoucí nerovnosti...,“ uzavírá Jiří Pondělíček.