Glutamát sodný a přemíra soli. Bujonové kostky čelí mnoha výtkám. Kde je pravda? A je lepší kostka, nebo vanička? Zjišťoval dTest
Bujonová kostka usnadňuje vaření už dlouhých 130 let. Častou výtkou ale bývá sůl a glutamát sodný. Co bujonové kostky skutečně obsahují? Jsou lepší moderní polotekuté bujony ve vaničce? Je rozdíl mezi stejným výrobkem prodávaným u nás a u sousedů? A který bujon navzdory všem moderním trendům chutnal hodnotitelům nejvíce? Odpovědi hledal dTest.
Spotřebitelská organizace dTest otestovala celkem 19 hovězích bujonů různých typů. Zastoupeny byly klasické bujony v kostce, moderní bujony v kostce obsahující nové ochucující ingredience i polotekuté bujony ve vaničce. Testující v prvé řadě zajímalo, jaký podíl hovězích složek jednotlivé výrobky obsahovaly.
Čtěte také
„Výsledky byly velmi rozdílné. Bujony se totiž vyrábějí z různých hovězích surovin. Používá se nejenom sušené hovězí maso, ale i extrakt z hovězího masa, hovězí tuk. A proto je rozptyl podílu hovězích ingrediencí ohromný,“ vysvětluje redaktor dTestu Jan Maryška.
DTest se zaměřil zejména na obsah čisté svalové bílkoviny. „U pastovitých bujonů prodávaných ve vaničkách jsme objevili dva výrobky, které obsahovaly až 5,5 % čistých svalových bílkovin. Ve stejné kategorii ale můžete koupit i výrobek, který obsahuje pouhých 0,04 %.“ I v případě nejmasitějších bujonů jde ale stále o stejný obsah čisté svalové bílkoviny jako v nejlacinějším gothajském salámu.
Z poloviny sůl
Častou výtkou u bujonových kostek bývá množství soli. „Zhruba 45 až 60 % hmotnosti kostky je skutečně sůl. Když se ale kostka naředí vodou, výsledná slanost už není tak dramatická,“ uklidňuje Maryška.
Čtěte také
Dalším strašákem bývá přidaný glutamát sodný – zvýrazňovač chuti, který může narušovat membrány v mozku a zvyšovat například krevní tlak. Existují však bujony bez přidaného glutamátu sodnéhu, které jako zvýrazňovač chuti obsahují třeba kvasnicové extrakty. I ty však úplně bezglutamátové nejsou.
„Žádný bujon bez glutamátu neexistuje,“ přitakává Maryška. „Najdeme sice kostky, kam se glutamát nepřidává, glutamát je ale sám o sobě přirozenou složkou hovězího masa, takže je v každém hovězím bujonu.“
Výsledky dTestu:
- V Laboratoři nebylo u žádného výrobku zjištěno žádné pochybení, žádné nežádoucí látky nebo zavádějící informace.
- Nejvyšší obsah masitých ingrediencí obsahovala bujonová kostka Alnatura. V kategorii polotekutých bujonů obsahoval nejvíce masitých ingrediencí bujon značky Silák.
- V senzorickém hodnocení si nejlépe vedl klasický masox od Vitany.
Klasika zvítězila
Jak si vedly v porovnání s klasickými kostkami bujony ve vaničkách? „Lišily se velmi svým složením. Obsahovaly vyšší podíl hovězích ingrediencí a měly nižší obsah soli a glutamátu.“
Mnohem hůře ale vyšlo porovnání stejných výrobků prodávaných u nás a v Německu. „Výrobky značky Knorr bylo identické. Zato u značky Maggi jsme narazili na značné rozdíly. V německém výrobku byl významně vyšší obsah čisté svalové bílkoviny a výrazně nižší obsah glutamátu sodného. Paradoxně ale při ochutnávce dopadl mnohem lépe český výrobek.“
Související
-
Vitana: Za zrodem instantního jídla byla snaha náhradit dělníkům drahé maso a ušetřit čas dělnicím
Už v 50. letech minulého století šetřily socialistické ženy každou minutu. Po šichtě v práci předložily rodině gulášovku z pytlíku a knedlíky z prášku.
-
Instantní polévky v sáčku čelí mnoha předsudkům. Rajské ale v testu mile překvapily
Polévka v sáčku je s námi už 140 let! A právě léto je období, kdy lidé po rychlé instantní variantě spíše sáhnou. Jak si v testu vedly rajské polévky, ukáže dTest.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
