Vitana: Za zrodem instantního jídla byla snaha nahradit dělníkům drahé maso a ušetřit čas dělnicím

Už v 50. letech minulého století šetřily socialistické ženy každou minutu. Po šichtě v práci předložily rodině gulášovku z pytlíku a knedlíky z prášku. Vitana, výrobce instantních pokrmů, se stala synonymem pro rychlé vaření doma, na chatě i pod stanem. Článek se vztahuje k datu premiéry dílu 26. 11. 2019.

Autorka pořadu: Jitka Škápíková
Připravili: Jan Kovařík a Světlana Lavičková
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Roman Špála
Zvukový design: Jiří Litoš
Premiéra: 26. 11. 2019

Psal se rok 1873 a v Německu bratři Carl a Alfred Knorrovi rozjeli byznys se sušenými polévkovými směsmi, které o pár let později vylepšili na polévkové pasty. Uvedli na trh řadu polévek. Úplně první byla hrachovka.

V možnosti zajistit pro dělníky z továren náhradu drahého masa na základě luštěnin bohatých na bílkoviny viděl velkou podnikatelskou šanci i švýcarský mlynář Julius Maggi. V roce 1886 vyrobil první dehydratované polévky z hrachu a fazolí. Měl úspěch. Protože byly výživné, rychle hotové a levné.

Hit: Grafova polívka v kostce

V českých zemích začala být firma Maggi známá na počátku 20. století a měla u nás i svou pobočku. Jejím největším konkurentem byla pražská firma Graf, která vznikla roku 1919. O rok později zahájila malovýrobu sladových výtažků v Praze-Podbabě a vzápětí se zaregistrovala jako akciová společnost.

Brzy firma koupila a zrekonstruovala budovu cukrovaru v Byšicích a přesunula sem svou chrudimskou pobočku. V Praze vybudovala velké sklady a nové sídlo firmy na Florenci. Postupně rozšiřovala sortiment a stala se největším českým výrobcem polévkových přípravků a polévkového koření.

Jejím hitem byla Grafova polévka v kostce, která spatřila světlo světa roku 1924. V té době ale bylo výrobců instantních polévek mnohem víc. Údaje hovoří o 26 výrobcích jenom v České republice! Začal čas instantních potravin. Co k němu vedlo?

Vaří i za pět minut dvanáct

Ve druhé polovině 19. století, kdy rostly továrny jako houby po dešti, se začala zvyšovat i zaměstnanost žen. A protože po dlouhých hodinách v práci neměly dělnice čas na postávání u plotny při přípravě masového vývaru, začaly být bujóny v kostce velmi poptávaným zbožím.

Ve středních Čechách spolu soupeřily firmy Maggi a Graf. Továrny si postavily z bývalých cukrovarů. Graf měl továrnu v Byšicích, v Kralupech nad Vltavou vyráběla tuzemská pobočka koncernu Maggi. A právě jejich sloučením vznikla po druhé světové válce Vitana.

Po roce 1948 byla firma znárodněna a začleněna do Velkonákupní společnosti družstev. Roku 1951 byl závod převeden pod Sdružení tuků v Praze s názvem Průmysl polévkových přípravků, tedy PPP Byšice. O rok později byl podnik přejmenován na Vitanu Byšice.

Složení se za 50 let téměř nezměnilo

Ochranná známka Vitana byla registrována roku 1950 a už v prosinci začala výroba prvního výrobku značky Vitana. Šlo o tekuté polévkové koření. Jeho složení bylo prakticky identické s dosavadní produkcí značky Maggi, která díky tomu už nemusela oficiální cestou v rámci zahraniční licence vyrábět v dosavadním objemu.

Jak vznikl název Vitana? Co všechno Vitana vyráběla a dodnes vyrábí? Co byly Franckovka, Karo či Perola? Je instantní polévka zdravá?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.