Vitana: Za zrodem instantního jídla byla snaha náhradit dělníkům drahé maso a ušetřit čas dělnicím
Už v 50. letech minulého století šetřily socialistické ženy každou minutu. Po šichtě v práci předložily rodině gulášovku z pytlíku a knedlíky z prášku. Vitana, výrobce instantních pokrmů, se stala synonymem pro rychlé vaření doma, na chatě i pod stanem.
Psal se rok 1873 a v Německu bratři Carl a Alfred Knorrovi rozjeli byznys se sušenými polévkovými směsmi, které o pár let později vylepšili na polévkové pasty. Uvedli na trh řadu polévek. Úplně první byla hrachovka.
V možnosti zajistit pro dělníky z továren náhradu drahého masa na základě luštěnin bohatých na bílkoviny viděl velkou podnikatelskou šanci i švýcarský mlynář Julius Maggi. V roce 1886 vyrobil první dehydratované polévky z hrachu a fazolí. Měl úspěch. Protože byly výživné, rychle hotové a levné.
Hit: Grafova polívka v kostce
V českých zemích začala být firma Maggi známá na počátku 20. století a měla u nás i svou pobočku. Jejím největším konkurentem byla pražská firma Graf, která vznikla roku 1919. O rok později zahájila malovýrobu sladových výtažků v Praze-Podbabě a vzápětí se zaregistrovala jako akciová společnost.
Brzy firma koupila a zrekonstruovala budovu cukrovaru v Byšicích a přesunula sem svou chrudimskou pobočku. V Praze vybudovala velké sklady a nové sídlo firmy na Florenci. Postupně rozšiřovala sortiment a stala se největším českým výrobcem polévkových přípravků a polévkového koření.
Jejím hitem byla Grafova polévka v kostce, která spatřila světlo světa roku 1924. V té době ale bylo výrobců instantních polévek mnohem víc. Údaje hovoří o 26 výrobcích jenom v České republice! Začal čas instantních potravin. Co k němu vedlo?
Vaří i za pět minut dvanáct
Ve druhé polovině 19. století, kdy rostly továrny jako houby po dešti, se začala zvyšovat i zaměstnanost žen. A protože po dlouhých hodinách v práci neměly dělnice čas na postávání u plotny při přípravě masového vývaru, začaly být bujóny v kostce velmi poptávaným zbožím.
Ve středních Čechách spolu soupeřily firmy Maggi a Graf. Továrny si postavily z bývalých cukrovarů. Graf měl továrnu v Byšicích, v Kralupech nad Vltavou vyráběla tuzemská pobočka koncernu Maggi. A právě jejich sloučením vznikla po druhé světové válce Vitana.
Po roce 1948 byla firma znárodněna a začleněna do Velkonákupní společnosti družstev. Roku 1951 byl závod převeden pod Sdružení tuků v Praze s názvem Průmysl polévkových přípravků, tedy PPP Byšice. O rok později byl podnik přejmenován na Vitanu Byšice.
Složení se za 50 let téměř nezměnilo
Ochranná známka Vitana byla registrována roku 1950 a už v prosinci začala výroba prvního výrobku značky Vitana. Šlo o tekuté polévkové koření. Jeho složení bylo prakticky identické s dosavadní produkcí značky Maggi, která díky tomu už nemusela oficiální cestou v rámci zahraniční licence vyrábět v dosavadním objemu.
Jak vznikl název Vitana? Co všechno Vitana vyráběla a dodnes vyrábí? Co byly Franckovka, Karo či Perola? Je instantní polévka zdravá?
Související
-
McDonald’s: Fastfoodové impérium založil i nezaložil podnikatel s českými kořeny
Kdo si myslí, že po 50 nemůže udělat „díru do světa“, tak je na omylu. Zářným příkladem toho je Ray Kroc.
-
Bonduelle: Od převratné metody na výrobu droždí k zeleným kuličkám v konzervě
Z neshod mezi potomky zakladatelů se zrodil francouzský podnik na konzervovanou a mraženou zeleninu, který dobyl svět.
-
Hašlerky: Destinky nikdo nechtěl. Pomohla změna receptury i jména
Tvrdý bonbon pro zmírnění chrapotu a kašle údajně vymyslel v roce 1877 hamburský lékárník. Nazval je Caruso podle zpěváka, kterému prý pomohly zachránit koncert.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný


Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.