Amati Kraslice: Firma geniálního českého vynálezce od začátku vyráběla pro královské kapely
Český výrobce hudebních nástrojů proslavený po celém světě. V začátku musela výroba s 11 zaměstnanci chrlit více než jeden nástroj denně. Výroba dechových hudebních nástrojů v závodě Amati-Denak je soustředěna do Kraslic a Hradce Králové. V obou těchto městech má dlouhou tradici.
Prvním historicky potvrzeným hudebním nástrojářem v Kraslicích byl Melchior Lorenz. Počet mistrů houslařů neustále vzrůstal, takže už v roce 1669 měli v Kraslicích vlastní houslařský cech. A co víc. Koncem 19. století pracovalo v Kraslicích už 11 továren, které zaměstnávaly 300 dělníků.
Geniální český vynálezce
Výroba v Hradci Králové je přímým pokračováním firmy Červený. Založil ji geniální český vynálezce Václav František Červený, jeden z nejvýznamnějších výrobců žesťových hudebních nástrojů v Evropě.
Byl prý mimořádně zručný a dovedl opravit vše, co se porouchalo. A tak ho na radu pana učitele dali vyučit neobvyklému řemeslu – nástrojařině. Už ve třinácti nastoupil do dílny Jana Adama Bauera v Praze na Můstku, který se v oboru výroby plechových dechových nástrojů těšil velkému uznání.
V osmnácti vyrazil do světa na zkušenou. Dlouho tam ale nepobyl. A protože mistr Bauer nechtěl mít v bývalém žákovi přímou konkurenci, poradil mu, aby si otevřel vlastní dílnu v Hradci Králové. A to se taky v roce 1842 stalo.
Geniální umístění dílny
Tip na Hradec Králové nepadl náhodou. V té době to bylo pevnostní město s velkou vojenskou posádkou. A k vojenské posádce vždy patřila vojenská kapela, která potřebuje kvalitní hudební nástroje. Červený snad ještě ani nestihl svou první samostatnou dílnu pořádně otevřít, a už se mu hrnuly zakázky.
Z mnoha experimentálních dechových nástrojů pana Červeného jsou dnes už ceněné sběratelské kousky. Tuby, baskřídlovky a další instrumenty, kterým se tenkrát říkalo archaicky „zpěvorohy“.
Sláva nástrojů nezná hranic
Červený vyzbrojil svými nástroji královský bavorský 14. pěší pluk v Norimberku, hraje na ně španělská královská vojenská hudba. Znějí na Kubě, na Ukrajině i v Zakavkazském Rusku. Firma s 11 zaměstnanci a třemi učni chrlí 400 nástrojů ročně (tedy víc než jeden denně).
A tak je třeba dílnu opět rozšířit. Červený proto s finanční podporou své manželky kupuje dům na hradeckém Malém náměstí. Tam na rozlehlém dvoře vznikají nové výrobní prostory. Neustále zdokonaluje a vynalézá, každý rok přichází s něčím novým. Dozajista na tom měl zásluhu Václav František Červený. Na jiné nástroje než na ty od něj totiž rakouští ani pruští vojenští muzikanti nehráli.
Výjimeční potomci
Od roku 1876 se název firmy mění na Václav František Červený a synové. Otec si v ní ponechává rozhodující postavení. Červeného továrna už dávno není žádná dílnička, je to průmyslová továrna s 10hodinovou pracovní dobou od pondělí do soboty.
Václav František Červený zemřel v roce 1896. Rodovou tradici nesly nejen jeho děti, ale i příslušníci dalších generací. Jeho vnuk dr. Jiří Červený byl zakladatelem slavného kabaretu Červená sedma. Pravnučkou Václava Františka Červeného je světoznámá pěvkyně Soňa Červená.
Jak pokračovala firma Amati během druhé světové války a jaký osud ji čekal po komunistickém puči v roce 1948? Kdy ke svému názvu přibrala dodatek Denak a co znamená?
Související
-
961. schůzka: Červený vynalézá pořád něco!
V audiu začínají tyto Toulky písničkou s hlasem Soni Červené. Jejím tatínkem byl zakladatel kabaretu Červená sedma Jiří Červený a jejím pradědečkem vynálezce V. F. Červený.
-
Petrof: Co se ve Vídni naučil, v Čechách dobře prodal. Mistr klavírník se ale uměl i dobře oženit
Továrnu na výrobu klavírů v Hradci Králové založil Antonín Petrof. V poctivém řemesle a rodinné tradici dodnes pokračují jeho potomci, a to už po šest generací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.